Lesní ekosystémy hrají klíčovou roli v globálním cyklu uhlíku tím, že absorbují a dlouhodobě ukládají značné množství oxidu uhličitého (CO2) z atmosféry. Efektivita, s jakou tak činí, ale závisí na dostupnosti a využití dalších prvků.
Ukládání uhlíku je vlastně výrazem nerovnováhy v cyklu tohoto prvku: z atmosféry je ho fotosyntézou zachyceno více, než kolik ho z ekosystému (opět ve formě CO2) odchází v důsledku rozkladu organické hmoty. Lesy pokrývají přibližně 30 % zemského povrchu a uchovávají téměř polovinu uhlíku uloženého v suchozemských ekosystémech. Fungují tedy jako důležitý zásobník, který každoročně zachytí kolem 7,6 miliardy tun CO2. Uhlík je ukládán v biomase stromů a nadzemní vegetace, velká část se ale ukládá pod zemí – v lesní půdě.
Celý článek najdete zde.
