Strážců přírody je v českých národních parcích (NP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) dlouhodobě málo, neukázněných turistů ale s rostoucí návštěvností přibývá. Mezi nejčastější prohřešky patří vjezd či vstup do zakázaných míst, odhazování odpadků a nepovolené stavby, řekli ČTK zástupci NP a CHKO. S výjimkou Českého Švýcarska, které v polovině roku 2022 postihl rozsáhlý požár, nepřibyl v národních parcích za posledních minimálně pět let ani jeden strážce, uvedl koordinátor Asociace národních parků Jakub Kašpar. Počet strážců podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí odpovídá finančním možnostem resortu.
Profesionální strážce přírody mají aktuálně pouze národní parky, podle státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) je jich 60. Pozici často suplují dobrovolníci, kterých ale ubylo - zatímco v roce 2023 jich bylo v Česku 568, loni počet klesl na 476. Na profesionální strážce podle PR manažera AOPK Ondřeje Vítka chybí tabulková místa. Problémem je také nízké ohodnocení, uvedl Kašpar.
S tím, jak se bude v budoucnu rozšiřovat les v takzvaném bezzásahovém režimu, bude podle Kašpara možné v některých národních parcích navýšit počet strážců na úkor současných lesnických pozic. „Ale to je běh na dlouhou trať, rozhodně nerealizovatelný do roku 2030,“ doplnil. Podle Asociace strážců přírody ČR je potřebná novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny.
„V rámci Evropy i zbytku světa jsme anomálií. Ve vyspělých státech, kam by se ČR jistě ráda zařadila, je normální, že přírodní poklady jsou přiměřeně střeženy, že dodržování pravidel někdo vymáhá. A to se z kanceláří dělat nedá,“ řekl ČTK vedoucí správy CHKO Beskydy Jiří Lehký.
Počet neukázněných návštěvníků podle Lehkého vzrostl zejména v době pandemie covidu-19. „Charakter přestupků se mírně mění s tím, jak se mění návštěvníci hor. Přibylo například elektrokol či skialpinistů, ale třeba i pejskařů, kterým je třeba vysvětlovat, že pes puštěný na volno v rezervaci ruší svou pouhou přítomností zvířata, pro které tu ta rezervace je,“ doplnil.
Dalšími prohřešky jsou podle Vítka trhání rostlin, rozdělávání ohně nebo pořádání nepovolených akcí. Dochází také k trávení živočichů, zejména dravců, i když výjimečně, řekl. Na místě se přestupek řeší pokutou do 10.000 korun, ve správním řízení se částky podle Vítka mohou vyšplhat na několik milionů korun. Lehký upozornil na to, že od roku 1992 se výše pokut, které neukázněným turistům hrozí, nezměnila.
Kvůli navýšení prostředků na údržbu a ochranu přírody Krkonošský národní park (KRNAP) dlouhodobě uvažuje o zavedení vstupného. Stejně tak České Švýcarsko nevylučuje možnost zpoplatnění návštěvy Hřenska a Pravčické brány, vyplývá z analýzy státní agentury CzechTourism.
Data o návštěvnosti národních parků za loňský rok podle Kašpara ještě nejsou k dispozici. V roce 2023 ale České Švýcarsko zaznamenalo asi 750.000 návštěv. V NP Podyjí počet návštěv oproti roku 2022 stoupl asi o sedm procent na 479.600 a v NP Šumava o dvě procenta na zhruba 2,4 milionu. KRNAP podle Kašpara ročně eviduje přibližně 6,5 milionu návštěv.
ČTK
