Znojemsko – U někoho vyvolávají odpor, u jiných hrůzu, dokonce až fobickou. Noční okřídlený savec však má stále početnější řadu těch, kteří si jeho charakteristický rychlý a sekaný let na noční obloze nenechají ujít. Netopýři, kterých v Česku vědci napočítali 27 druhů, si zamilovali zvláště Podyjí. Prokazatelně jich v tomto nejmenším národním parku a jeho okolí, tedy ve Znojmě a na Vranovsku, žije dvaadvacet druhů. Dnešní díl seriálu Přírodou Znojemska se věnuje právě jim.

Oblast hluboko zaříznutého říčního údolí Podyjí je významná neobvykle velkou koncentrací lesních druhů netopýrů. „Tato koncentrace je přitom v rámci republiky skutečně výjimečná. Zejména pak lokalita Ledových slují je dokonce ojedinělou v rámci střední Evropy. Je to místo, kde dochází k jakýmsi sociálním kontaktům netopýrů a ve správném období roku se tam soustředí tisíce těchto zvířat,” přiblížil zoolog Jihomoravského muzea a spolupracovník správy Národního parku Podyjí Antonín Reiter, který se pozorování netopýrů na Znojemsku věnuje řadu let.

Výjimečnost Ledových slují potvrzuje i František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Prudký sráz s labyrintem skal a jeskyní u Vranova nad Dyjí je podle něj evropským unikátem a průzkumníky přitahuje jako magnet už nejméně sto padesát let.

Proud balvanů, skalní jeskyně a rozsedliny a koneckonců i skutečnost, že na Ledových slujích je téměř po celý rok zpravidla větší zima a že zde roste i jiná vegetace než všude okolo, dává tušit, že se jedná o lokalitu mimořádně zajímavou.

„Tento areál je jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území národního parku a pro ochranu netopýrů má zásadní význam,” potvrdil František Kuda.

Z třiceti středoevropských druhů jich v Podyjí žije hned dvaadvacet. V Podyjí se tak běžně nachází netopýr černý, řasnatý, Brandtův, netopýr ušatý či dlouhouchý. Vzácný je pak netopýr velkouchý.

Opravdovou kuriozitou je netopýr jižní, druh známý ze Středomoří, který se běžně objevuje až na jih od Alp. Ten však neobývá lesy, ale osidluje zastavěné části měst. Již několik let sice evropští zoologové sledují život tohoto druhu ve Vídni a některých slovenských městech, v tuzemsku se jim jej však nepodařilo spatřit. Až ve Znojmě objevili před pár lety jeho populaci.

Větší letní kolonie pak v Podyjí a jeho okolí vytváří například netopýr brvitý. Ten si oblíbil půdu školy ve Vranově nad Dyjí. Kolonie vrápence malého zase v létě sídlí například na půdách fary v Popicích či Fládnické chaty nedaleko Hnanic.

Zoologové úkryty kolonií každý rok pravidelně kontrolují. Mají tak možnost v celostátním i celoevropském souhrnu sledovat změny počtů ohrožených druhů netopýrů.

Nejen Podyjí je ale významnou a odborníky sledovanou netopýří lokalitou. Na Znojemsku je řada menších lokalit, které si tento drobný létající savec oblíbil.

Třeba půda Starého zámku v Jevišovicích poskytuje útočiště pro zhruba tisícovku netopýrů velkých. „V Jevišovicích je tak největší letní kolonie netopýrů na Znojemsku,” vyzdvihl zoolog Reiter.