Železná Ruda – Experti z Tatranského národního parku (TANAP) a tamních státních lesů po dnešní návštěvě Šumavy varují, že šumavské lesy by mohly dopadnout stejně neslavně jako ty slovenské. Také na Slovensku totiž po větrné smršti Alžběta v listopadu 2004 museli řešit kůrovcovou kalamitu. Kvůli tomu, že se netěžilo v bezzásahových oblastech, padlo prý za oběť broukovi stejné množství dřeva jako při samotné smršti. U východních sousedů tak přišli dvakrát o osm milionů kubíků.

I přesto, že slovenští lesní hospodáři jsou v boji s kůrovcem o tři roky napřed a scénář kůrovcové kalamity na Slovensku a na Šumavě je prakticky identický, žádný převratný recept dát nemohli. "Co jsme vzájemně zjistili, je to, že pokud se nechá určité území bez zásahu proti kůrovci, pak prakticky stejné území je následně vykáceno," uvedl náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek.

Slovenští lesníci řešili velmi podobné problémy, které se po orkánu Kyrill řeší nyní i na Šumavě. Třeba jak zabránit výletu kůrovce z bezzásahových území do zdravých zásahových porostů. "Bezzásahová území byla jednoduše natolik rozsáhlá, že hmota, která se tam ponechala, se stala zdrojem pro přemnožení kůrovce a ten pochopitelně postupoval," popsal situaci na Slovensku předseda lesnické komory Jaroslav Šulek.

Výzkumný pracovník státních lesů TANAP Ján Ferenčík: "Je zajímavé sledovat, jak se tu mění názory a management. Ze současného stavu nemám příliš dobrý dojem.