Zatímco ochránci přírody jsou z rostoucích počtů chráněných hlodavců nadšeni, rybáři či zemědělci neskrývají rozpaky nad škodami

Klatovsko – Úhlavu, Vydru, Křemelnou a další řeky a potoky v Pošumaví a na Šumavě bere v posledních letech útokem chráněný bobr evropský. Ochránci přírody jsou z návratu zvláště chráněného živočicha do přírody nadšeni, mnohem menší radost ale mají rybáři, správci vodních toků či zemědělci, kterým tento hlodavec působí škody.

Zatímco velmi plaché bobry je takřka nemožné spatřit, stopy jejich činnosti se objevují i na místech, kde byste je nečekali. Ohlodané stromy byly nalezeny i přímo v některých obcích či jejich těsném sousedství, dokonce i v Klatovech. Skupina dětí na čtyřkolkách, kterou vede strážovský dobrodruh Václav Faust, našla jedno „bobří místečko” v meandru říčky Jelenky nedaleko Strážova a teď se tam pravidelně jezdí dívat. „Každý týden tam přibudou nové ohryzané stromy, pro děti je to velký zážitek,” řekl Deníku Faust.

Přišli z Německa

Rozšiřování bobra nejen na Klatovsku, ale v celém kraji, potvrdil Deníku Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. „Před deseti lety, kdy se objevil bobr na Domažlicku, jsme se na něj jezdili koukat, fotili jeho hrady a sbírali ohlody. Dnes je vcelku běžnou věcí a stále se rozšiřuje. Rodiče vyženou mláďata a ta hledají nová a nová teritoria,” řekl Makoň, jenž letos na jaře na Klatovsku musel zachránit bobra, který spadl do betonové nádrže v Nýrsku a nedokázal sám vylézt. „Podle mého názoru pochází většina zvířat z Německa, kde si dali za úkol návrat bobra do přírody. Vypustili tam stovky zvířat, která tam obsadila teritoria a šíří se k nám,” dodal Makoň.

Šíření bobrů v regionu v posledních letech potvrzují i zkušenosti pracovníků NP a CHKO Šumava. Pravděpodobně od přelomu roku 2006/2007 lze podle nich hovořit o trvalém usazení bobra evropského na území NP a CHKO Šumava. „První trvalejší osídlení bobrů se objevilo na Řezné v Alžbětíně. V roce 2008 se na stejném toku bobr usadil i pod Železnou Rudou,” informoval Jan Mokrý ze Správy NP a CHKO Šumava a dodal, že známky pobytu bobra už byly zaznamenány i na soutoku Křemelné a Prášilského potoka, v přírodní rezervaci Úhlavský luh nad Nýrskou přehradou a na dalších místech Šumavy. „Na Čeňkově Pile v náhonu vodní elektrárny jsme letos odchytili mladou samici, která se tam dostala, a poté jsme ji vysadili zpět do toku. I na Vydře a Otavě tedy dochází k migraci a šíření bobrů. Pravděpodobně z Vysokých Lávek u Prášil na soutoku Prášilského potoka a Křemelné, kde je možná dokonce celá bobří rodina. To však ještě nemáme potvrzeno,” uvedl Mokrý. Teritorium bobra závisí na úživnosti prostředí. Když má dostatek měkkých dřevin, jako jsou především topol osika a vrba, tak mu stačí například pětisetmetrový úsek řeky. Když jich je málo, může operovat i na třech či pěti kilometrech toku. Bobři jsou ale i na rybnících.

Škodí rybářům

Zatímco ochránci přírody návrat bobrů zpět do českých řek a rybníků vítají, mezi rybáři či zemědělci již takové nadšení nepanuje. Zvíře, které dorůstá až třicetikilogramové hmotnosti, totiž narušuje protipovodňové či rybniční hráze a přehrazením vodních toků může způsobit například zalití polí vodou (na Železnorudsku takto bobři zalili louku, která je součástí nivy avšak k jejímu zaplavení docházelo i dříve při jarním tání sněhu). Byly zaznamenány i případy, kdy bobři zlikvidovali vzácné dřeviny u vodního toku. Své zkušenosti s nimi mají i klatovští rybáři. „Na Tachovsku nám bobři už několikrát zanesli výpustní zařízení, což je samozřejmě problém. Na Klatovsku se nám to zatím nestalo, ale dá se to také očekávat. Vím,že někde mají s bobry velké problémy i rybáři na řekách,” řekl Deníku ředitel společnosti Klatovské rybářství Václav Voráček.

Pokud bobři způsobí škodu na soukromém majetku, je možné po státu žádat náhradu škody, ovšem za určitých omezení uvedených v příslušném zákoně.

Zastřelená samice

Na druhé straně si i sami bobři stávají obětí pytláků. „V roce 2010 jsme v Alžbětíně na břehu pod bobří hrází nalezli odříznutý bobří ocas. Letos v létě nám byl nahlášen uhynulý bobr v Železné Rudě. Po bližším ohledání kadaveru (uhynulé zvíře, pozn. red.) ve značném stádiu rozkladu, bylo zjištěno, že pravděpodobně jde o zastřelenou kojící samici, která měla jeden vstupní a jeden výstupní otvor od kulky v hrudní části,” doplnil Mokrý.