Nabídka dřeva převyšuje poptávku. Ministerstvo zemědělství proto chystá zákaz komerční těžby smrků a borovic, který má pilám pomoci vypořádat se s nadbytkem. Těžit se smí jen dřevo napadené kůrovcem nebo poškozené vichřicí. Některým majitelům to ale vadí.
Na pilách je plno. Cena dřeva klesá. A oblastí, které likviduje kůrovec nebo kde stromy poškodila vichřice, přibývá. Stejné problémy navíc řeší i v okolních státech.
Ministerstvo zemědělství ale chystá řešení - od začátku listopadu do konce roku chce zastavit úmyslné těžby smrků a borovic ( psali jsme zde ). Podobná krizová řešení přijaly už vlády sousedních zemí. Kácení by se tak mělo týkat jen poškozených stromů.
Státní podnik Lesy ČR od komerční těžby ustoupil už v srpnu. Stejně se ale v současné době musí chovat i většina majitelů lesů například na Prachaticku, Dačicku nebo Písecku, kde kůrovcová kalamita trvá už několik let. I v dalších regionech jižních Čech se zase musí lesníci vypořádávat s následky větrné kalamity z letošního srpna.
„Kůrovec se rychle šíří i v nižších polohách a majitelé lesů mají co dělat, aby poškozené dříví vůbec stíhali zpracovat do jara, což jim ukládá zákon. Pily dřevo neberou, cena klesá o stovky korun, chybějí skladovací prostory. Těžit dřevo podle plánu se teď zkrátka nevyplácí a není na něj ani čas, takže myslím, že by nařízení mohlo pomoci," říká Alena Veleková z Městského úřadu v Prachaticích.
To potvrzují i samotní majitelé lesů a lesníci. „Stav kůrovce nás k úmyslným těžbám vůbec nepustí. Navíc máme i málo lidí, takže kdo může, zpracovává kalamitní dříví. Pokud se plánované těžby úplně zastaví, nabourá to plány. Vzhledem k situaci se s tím ale asi nedá nic dělat," komentoval situaci jeden z lesníků přímo v terénu při přibližování dříví nedaleko Vodňan. Zákaz těžeb bude bez kompenzací
Jedním z cílů ministerského opatření, které nemá platit pro národní parky a jejich ochranná pásma, by mělo být řešení přetlaku dřeva na pilách.
„Prostředkem, jak problém vyřešit, má být dočasné radikální omezení úmyslných těžeb s cílem zajistit včasné zpracování dříví z kalamit. To je základním předpokladem pro postupné úspěšné zvládnutí kalamitní situace v následujících letech," říká mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
Jenže i když je omezení těžby zatím jen návrhem, někteří majitelé lesů už se proti němu začali ostře vymezovat.
„Paušální zákaz cílových těžeb kůrovcovou kalamitu nezastaví, naopak může být příčinou vážných ekonomických problémů pro vlastníky lesů v regionech, které jí nejsou ohroženy," říkají majitelé ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Vadí jim především to, že by měl dvouměsíční zákaz těžeb fungovat bez kompenzací. Někde by přitom naboural i roční plány, protože ve všech lesích ještě hospodáři nestihli provést třeba výchovné probírky mladších lesů.
„Zákaz je opodstatněný tam, kde kalamita nastala. Povinnost odstraňovat poškozené stromy má ale každý vlastník ze zákona. Ministerstvo nemá koncepci, jak v mimořádných případech pružně reagovat a pomáhat vlastníkům poškozené dřevo rychle vyvézt z lesů a zpracovat," tvrdí vlastníci lesů v tiskové zprávě SVOL.
Na některých místech navíc návrh vyvolal reakci ještě předtím, než začal platit. Majitelé chtějí stihnout vytěžit zdravé dřevo co nejdříve.
„Někteří na návrh opravdu takto reagují. S ohledem na postup stanovený správním řádem však nelze opatření obecné vydat s okamžitou platností," vysvětluje Ježková.
Takový postup má navíc podle lesníků své nevýhody. Předně může přetlak na trhu se dřevem ještě zhoršit. Hrozí také, že dřevo, které nebude uskladněno dobře, napadne a znehodnotí kůrovec. Kvalitnější dříví se navíc v současné době ani nevyplatí těžit, protože jeho cena je proti normálu na trhu velmi nízká.
„Přetlak kůrovcového dříví je tak obrovský, že ovlivňuje všechny. Stejné problémy řeší i v Polsku, Bavorsku či Rakousku. Naším cílem v současné době je zaměřit vše na zpracování kalamitních těžeb," podotkla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Na ministerstvu očekávají mnoho připomínek
Majitelé lesů se k návrhu ministerstva mohou písemně vyjadřovat do třiceti dnů od vydání návrhu 14. září. Ministerstvo by následně mělo řešit námitky a připomínky a teprve potom může nařízení začít platit.
„S ohledem na očekávané množství připomínek a námitek, které bude nutné vypořádat, lze předpokládat účinnost finálního opatření obecné povahy nejdříve na přelomu října a listopadu," uvádí mluvčí Ježková s tím, že kompenzovat vlastníkům výpadek produkce ministerstvo nezvažuje.
Zákaz těžeb by se totiž měl projevit i zvýšením možnosti odbytu a také opětovným navýšením cen.
