Příroda nám svou jednoduchostí dává najevo, že bychom se měli na okamžik zastavit a rozhlédnout se kolem sebe. Po celém světě najdete stromy, které stojí za zmínku. Představíme vám pět nejzajímavějších.

Místa, kde stromy stojí , se stala díky své unikátnosti a zvláštnímu kouzlu nejen místy, která ve velkém počtu navštěvují turisté, ale i místy, kterých si státy váží jako svého přírodního dědictví. Stromy nás okouzlí svou majestátností, legendami, podmínkami ve kterých se nacházejí, zkrátka svou rozmanitostí. Byla by proto velká škoda nechat majestátné stromy upadnout v zapomnění.

El árboul de tule

Arboul de tule, Montezumský cypřiš je strom, který na první pohled dominuje svou úctyhodnou výškou a především šířkou. Jeden z nejstarších a nejvyšších stromů na světě připomíná osamělého poutníka s náručí rozpřaženou k ochraně. Nachází se přímo naproti kostelu ve městě Santa Maria del Tule, v mexickém státě Oaxaca.

Jedná se o jeden strom nebo více stromů srostlých k sobě? Takovou otázku si pokládal nejeden člověk při spatření stromu Arboul de tule neboli Tule tree, jak je také známý. Výzkumem bylo prokázáno, že majestátný strom je opravdu jen jeden, ovšem se široce rozvětveným kmenem. Délka obvodu kmene je 35,4 metrů a stáří stromu se odhaduje na 1200 – 3000 let, nejpravděpodobněji však 1400 let. V této době tu prý mělo být posvátné místo.

Ať už jsou zmínky o vzniku tohoto stromu pravdivé, nebo ne, je velmi hojně navštěvován turisty.

Generál Sherman

Generál Sherman rostoucí v Sequoia National Park v Kalifornii patří mezi obry. I přes své poněkud neobvyklé jméno, se jedná o sekvojovec obrovský, druh sekvoje, který byl díky své majestátnosti pojmenován po osobě generála Shermana, jednoho z nejvýznamnějších velitelů vojsk Severu v americké občanské válce.

Tento gigantický obr se může pyšnit stářím 2000-3000 let, výškou 83,8 metrů a váhou odhadovanou okolo 2145 tun. Váhu i výšku lze pouze odhadovat, jelikož všechny dospělé sekvoje tohoto druhu jsou bez zdravého vrcholu, jakoby jim odumřel.

Legendy kolující okolo sekvoje se zmiňují o zvláštnostech jejího vykotlaného kmene, který snad v dřívějších dobách poskytoval úkryt a bezpečí Indiánům na americkém území.

Stromy dračí krve

Poletující chmýří odkvetlých pampelišek nebo obrácený deštník. Tak může dračí strom zapůsobit na první pohled.

Nepřeneseme se do časů rytířů, princezen a draků. Název stromů plyne z jejich zvláštní mízy, která je načervenalá a připomíná krev. Proč ale dračí? Izolace ostrova a jeho obyvatel od zbytku moderního světa, vede k velmi malé znalosti stromů. K jejich vzniku se však váže legenda, vyprávějící o utkání slona a draka na ostrově, kdy drak připraví slona o veškerou krev a slon ho v poslední chvíli srazí k zemi. Jejich rozlitá krev pak dala vzniku těmto stromům.

Stromy jsou zvláštní i díky jehlicím pokrývajícím jejich korunu, takže žijí z přijímané vody, rosy, kterou přes noc nashromáždí. Zpravidla nedochází k jejich rozmnožování, což je tvrzení z hlediska malého množství znalostí, které o nich máme, velmi nepodložené. Ale pokud tomu tak je a nějaký ze stromů uhyne, ztratíme tím jeden z originálů naší planety.

Domovem dračích stromů je ostrov v Indickém oceánu, Sokotra. Ostrov, složený z hlavního ostrova, souostroví menších ostrůvků a dalších skalních útvarů, patří oficiálně k Jemenu.

Svou polohou se stal jedním z nejvýznamnějších, jelikož se na něm nacházejí vzácné endemické druhy. Tedy rostliny a živočichové vyskytující se pouze zde. V roce 2008 se stal jednou z přírodních památek zapsaných na seznamu UNESCO.

Strom života je opředem mnoha legendami

Vyprahlá poušť. Vražedné teploty okolo 34° Celsia. Pusto a prázdno. Těmito slovy můžeme charakterizovat poušť v ostrovním státě Bahrajn. Jak je tedy možné zde najít kromě několika mála pouštních druhů nějaký strom?

I přesto je právě bahrajnská poušť domovem Stromu života. Řadíme jej ke zvláštnímu druhu stromů mesquito, který má velmi dlouhé kořeny, okolo 50 metrů. Prostřednictvím kořenové soustavy čerpají podzemní vodu ze země, a to i na místě, kde se jiná vegetace nevyskytuje.

Některé legendy vypráví o jeho spojitosti s Rajskou zahradou, další o jeho srdci a duši a jiné o bohu Enkim, který je prý patronem vod. Ať tak či onak je strom v Bahrajnu i mezi turisty velmi navštěvovaný a stal se symbolem pro život.

Baobab - Avenue du  Baobabs

Legenda o stromu, který chtěl být něčím výjimečný a rozdílný než ostatní, vypráví o baobabech. Podle legendy Bůh vytrhl baobab ze země, otočil ho, z koruny se staly kořeny a z kořenů koruna. Nyní byl baobab opravdu výjimečný.

Baobaby nalezneme na ostrově Madagascar, který má pro tyto stromy optimální přírodní podmínky. Baobabovou alej můžeme spatřit poblíž vesnice Morondava, kde desítky baobabů lemují prašnou cestu.

Stáří stromů se dá určit odhadem. Metr doroste za 300 let

Nachází se tu i pravděpodobně jeden z nejstarších baobabů, jehož stáří se odhaduje na 2100 let a měří přibližně 7 metrů. Za zmínku stojí i tzv. zamilované baobaby. Jedná se o dvojici baobabů, které se navzájem opírají a symbolizují obětí milenců. Procházka alejí majestátných stromů dává opravdu pocit něčeho výjimečného.