ŠUMAVA Správci a lesníci šumavského parku chodí po lesích a zjišťují, jaké škody napáchala poslední vichřice. Na Churáňově tehdy meteorologové zaznamenali poryvy větru o síle 112 kilometrů v hodině.
Podle prvních odhadů padlo 30 tisíc metrů krychlových dřeva. Nyní správa parku uvádí už 40 tisíc. Toto číslo ale ještě zřejmě mírně naroste. Některé lokality nejsou totiž stále kvůli velkému množství sněhu dostupné. Jisté je, že šlo o největší kalamitu od orkánu Kyrill v lednu 2007.
„Škody prakticky nepostihly střední Šumavu v okolí Kvildy a Modravy. Ale i tam mohou být ve vyšších polohách poškozené stromy. Kvůli sněhu jsme se ještě do těchto míst nedostali," uvedl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Nadpoloviční většina popadaných stromů leží v takzvaných zásahových zónách, odkud bude dřevo vytěženo. Zbytek pak v nejcennějších lokalitách, kde se příroda ponechává svému osudu, a proto zde polámané stromy zůstanou ležet, dokud nezetlí.
Podle šumavských lesníků a vedení národního parku nehrozí, že by z tohoto dříví vylétlo tolik lýkožroutů smrkových, aby vypukla nová kůrovcová kalamita.
„Plochy ponechané bez těžby jsou dnes již z velké části 'pročištěné' předchozím žírem kůrovce, takže pro lýkožrouty je tam relativně málo atraktivního smrkového dříví. Dále v těchto lokalitách bývají po vichřicích obecně nižší škody než tam, kde se těží a kde jsou obnažené a labilní stěny stromů na okrajích pasek," popsal ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Uvedl také, že na ostatních místech bude správa parku proti kůrovci zasahovat. „Ale s důrazem na co nejmenší poškození ekosystémů," dodal.
Jak chce správa parku ale bojovat s kůrovcem, když po žalobě obcí soud zrušil plán péče, který určoval pravidla v lesích právě pro správu šumavského parku?
„Budeme postupovat podle dosud platných správních rozhodnutí, která nám vymezují území ponechané bez těžby a území, ve kterém musíme každý těžební zásah jednotlivě a zvlášť posoudit z hlediska vlivu na předměty ochrany, Naturu 2000 a zvláště chráněných druhů. Takže, když to zjednoduším, budeme se řídit stejnými pravidly, podle nichž se zde postupovalo od roku 2007," doplnil ředitel parku Hubený.
Předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert tvrdí, že je jasné, jak by se měla správa parku zachovat. „Podle zákona by se v první zóně mělo popadané dříví nechat, v druhé zóně pak vytěžit. Když bude nutné dělat všechny posudky, potrvá to měsíce, brouk vylétne a máme tu znovu kalamitu," varuje starosta Modravy Antonín Schubert, který je původní profesí lesník.
***
Statistika
Polomy v šumavském
parku v uplynulých letech
2005 18 475 m3
2006 35 907 m3
2007 744 440 m3
2008 38 739 m3
2009 6 321 m3
2010 2 449 m3
2011 37 631 m3
2012 15 378 m3
2013 15 086 m3
2014 6 198 m3
Zdroj: Správa NP Šumava
