Libor DVOŘÁK, moderátor
Jedno velmi aktuální téma těchto horkých dnů. Nejen smrky trpí suchem a různými škůdci, kteří si libují právě ve vysokých teplotách. To samé trápí i naši druhou nejvýznamnější hospodářskou jehličnatou dřevinu, borovici lesní. Extrémně vysoké teploty a výrazný srážkový deficit spojený s poklesem hladiny spodních vod způsobují oslabení lesních dřevin a tím usnadňují aktivitu řady houbových patogenů i podkorunního hmyzu. Letos na jaře to bylo velmi patrné i v blízkém okolí Prahy, třeba u Brandýsa nad Labem, kde uschly stovky hektarů borových lesů, na Mělnicku či na Nymbursku. Ve spojení jsme s agrárním analytikem, šéfredaktorem portálu Naše voda Petrem Havlem. Petře, zdravím tě.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Hezký večer.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Když se mluví o těch ohrožených jehličnanech, nejčastěji nás napadne kůrovcem decimovaný smrk. Co tedy v české kotlině trápí borovice?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak já bych řekl, a je to pravda, i borovice mají svého kůrovce, v tomhletom případě je to kůrovec vrcholkový, ale borovice samozřejmě zejména trápí ty stále nízké a i přes určité deště v letošním roce nedoplňované hladiny spodních vod. Borovice má velmi hluboké kořeny, takže jí vlastně dokonce ani nepomůže, když prší a voda zůstává na povrchu a dolů se nevsákne.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Proč je letos usychání borovic tak masivní? To kolem Lhoty, známého to vlastně rekreačního prostoru, je velmi nápadné, všiml si toho už kdekdo.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak v prvé řadě je třeba říct, že ta lokalita patří, my vlastně léta mluvíme o jižní Moravě anebo o Rakovnicku, ale nicméně tahleta část středních Čech je vlastně také jedna z těch ohrožených lokalit, kde je nejvyšší ten srážkový deficit a kde právě jsou nejnižší také ty hladiny spodních vod. Čili je to dáno především tím průběhem počasí v minulých pěti letech, ani ne tak v rámci toho letoška, ale spíše teda je to odraz stavu v těch předchozích letech.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Usychají ale i jiné stromy než smrky a borovice, které? A jsou důvody stejné či podobné, Petře?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Ano, důvody jsou prakticky stejné. Vždy samozřejmě je to teda ten nedostatek vláhy, pro některé typy porostů těch lesních dřevin nedostatek vláhy v té svrchní vrstvě půdy, pro jiné v té spodní vrstvě půdy. Samozřejmě se to liší regionálně, ve hře jsou i jiní škůdci, také prostě kvalita půdy, její složení a tak dále, ale velmi obecně řečeno, tím primárním důvodem je to sucho.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Novela zákona o lesích povinnost opětovného zalesnění prodlužuje ze stávajících dvou na 5 let. Jak je to možné a jaká je argumentace?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, já právě si myslím, že tahle část té novely je velmi sporná. Ono to má právě ty své důvody, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici vlastně vhodné sazenice. A to jednak i co do počtu, protože právě celá řada těch sazenic uschla, ale také co do druhové skladby. Protože se spíše více předpěstovalo sazenic těch smrků, borovic a těch vlastně u nás vícečetných dřevin a bylo málo a je málo a je nedostatek těch jiných dřevin. Kromě toho navíc zákon zatím zakazuje dovoz sazenic třeba z jiných teritorií, takže vlastně de facto není možné ani si dovézt sazeniceodjinud, přestože se vlastně mění počasí a mělo by být, jako nám bylo reagováno i v podmínkách toho zalesňování, tak tohle je další problém, který vlastně znemožňuje to opětovné rychlé zalesnění, a je to samozřejmě velký problém, protože prostě budeme mít příliš dlouho v naší krajině příliš velké holiny.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Petře, určitě ještě jedna otázka, jak by ideálně měly vypadat obnovené české lesy?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak je to samozřejmě proces, který má mnoho různých vrstev, mnoho různých parametrů, ale velmi obecně řečeno, to správné slovo je, měly by být pestřejší. Ale pestřejší nejen co do druhové skladby, to je to, o čem se pořád hovoří, ale měla by tam být také různá věková patra, to znamená mladší a starší stromy ve stejném porostu, měla by tam být také různá výšková patra, to znamená skutečně pestrost ve všech jaksi podobách tohoto pojmu, což mimo jiné lze dosáhnout například takzvaným výběrovým nebo probírkovým způsobem těžeb. Jinými slovy, že se vlastně nevytěží všechny stromy v lokalitě a vždycky jenom určitá část, tím právě vznikají ta výšková a věková patra, mohou se dosazovat stromy jiných druhů, les je pestřejší a vždycky je to tak, že když je v přírodě něco pestřejší, tak je ta příroda odolnější.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Říká agrární analytik Petr Havel. Petře, děkuji a pěkný večer.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Hezký večer všem.
Jedno velmi aktuální téma těchto horkých dnů. Nejen smrky trpí suchem a různými škůdci, kteří si libují právě ve vysokých teplotách. To samé trápí i naši druhou nejvýznamnější hospodářskou jehličnatou dřevinu, borovici lesní. Extrémně vysoké teploty a výrazný srážkový deficit spojený s poklesem hladiny spodních vod způsobují oslabení lesních dřevin a tím usnadňují aktivitu řady houbových patogenů i podkorunního hmyzu. Letos na jaře to bylo velmi patrné i v blízkém okolí Prahy, třeba u Brandýsa nad Labem, kde uschly stovky hektarů borových lesů, na Mělnicku či na Nymbursku. Ve spojení jsme s agrárním analytikem, šéfredaktorem portálu Naše voda Petrem Havlem. Petře, zdravím tě.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Hezký večer.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Když se mluví o těch ohrožených jehličnanech, nejčastěji nás napadne kůrovcem decimovaný smrk. Co tedy v české kotlině trápí borovice?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak já bych řekl, a je to pravda, i borovice mají svého kůrovce, v tomhletom případě je to kůrovec vrcholkový, ale borovice samozřejmě zejména trápí ty stále nízké a i přes určité deště v letošním roce nedoplňované hladiny spodních vod. Borovice má velmi hluboké kořeny, takže jí vlastně dokonce ani nepomůže, když prší a voda zůstává na povrchu a dolů se nevsákne.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Proč je letos usychání borovic tak masivní? To kolem Lhoty, známého to vlastně rekreačního prostoru, je velmi nápadné, všiml si toho už kdekdo.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak v prvé řadě je třeba říct, že ta lokalita patří, my vlastně léta mluvíme o jižní Moravě anebo o Rakovnicku, ale nicméně tahleta část středních Čech je vlastně také jedna z těch ohrožených lokalit, kde je nejvyšší ten srážkový deficit a kde právě jsou nejnižší také ty hladiny spodních vod. Čili je to dáno především tím průběhem počasí v minulých pěti letech, ani ne tak v rámci toho letoška, ale spíše teda je to odraz stavu v těch předchozích letech.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Usychají ale i jiné stromy než smrky a borovice, které? A jsou důvody stejné či podobné, Petře?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Ano, důvody jsou prakticky stejné. Vždy samozřejmě je to teda ten nedostatek vláhy, pro některé typy porostů těch lesních dřevin nedostatek vláhy v té svrchní vrstvě půdy, pro jiné v té spodní vrstvě půdy. Samozřejmě se to liší regionálně, ve hře jsou i jiní škůdci, také prostě kvalita půdy, její složení a tak dále, ale velmi obecně řečeno, tím primárním důvodem je to sucho.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Novela zákona o lesích povinnost opětovného zalesnění prodlužuje ze stávajících dvou na 5 let. Jak je to možné a jaká je argumentace?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, já právě si myslím, že tahle část té novely je velmi sporná. Ono to má právě ty své důvody, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici vlastně vhodné sazenice. A to jednak i co do počtu, protože právě celá řada těch sazenic uschla, ale také co do druhové skladby. Protože se spíše více předpěstovalo sazenic těch smrků, borovic a těch vlastně u nás vícečetných dřevin a bylo málo a je málo a je nedostatek těch jiných dřevin. Kromě toho navíc zákon zatím zakazuje dovoz sazenic třeba z jiných teritorií, takže vlastně de facto není možné ani si dovézt sazeniceodjinud, přestože se vlastně mění počasí a mělo by být, jako nám bylo reagováno i v podmínkách toho zalesňování, tak tohle je další problém, který vlastně znemožňuje to opětovné rychlé zalesnění, a je to samozřejmě velký problém, protože prostě budeme mít příliš dlouho v naší krajině příliš velké holiny.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Petře, určitě ještě jedna otázka, jak by ideálně měly vypadat obnovené české lesy?
Petr HAVEL, zemědělský analytik
No, tak je to samozřejmě proces, který má mnoho různých vrstev, mnoho různých parametrů, ale velmi obecně řečeno, to správné slovo je, měly by být pestřejší. Ale pestřejší nejen co do druhové skladby, to je to, o čem se pořád hovoří, ale měla by tam být také různá věková patra, to znamená mladší a starší stromy ve stejném porostu, měla by tam být také různá výšková patra, to znamená skutečně pestrost ve všech jaksi podobách tohoto pojmu, což mimo jiné lze dosáhnout například takzvaným výběrovým nebo probírkovým způsobem těžeb. Jinými slovy, že se vlastně nevytěží všechny stromy v lokalitě a vždycky jenom určitá část, tím právě vznikají ta výšková a věková patra, mohou se dosazovat stromy jiných druhů, les je pestřejší a vždycky je to tak, že když je v přírodě něco pestřejší, tak je ta příroda odolnější.
Libor DVOŘÁK, moderátor
Říká agrární analytik Petr Havel. Petře, děkuji a pěkný večer.
Petr HAVEL, zemědělský analytik
Hezký večer všem.
