Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Nejenom kůrovec, ale také kloubnatka smrková je aktuální hrozbou pro lesy v Krušných a Jizerských horách. Jde o patogen, který se šíří vzduchem. Napadá mladé výhonky, větve kvůli němu degenerují, růst stromů se zastaví, jehličí opadá a kmen a větve usychají. Se škodlivou houbu kloubnatkou bojují lesníci zhruba jednu dekádu. Posledních několik let se ale výskyt zintenzivnil a na některých místech je doslova masivní. Například všechny smrky pichlavé na náhorní plošině Jizerských hor jsou nakažené a odumírají. Dobrý poslech pořadu vám přeje Šárka Škapiková.
Václav VACEK, lesník
Kloubnatka smrková napadá smrky pichlavé zejména na náhorní plošině Jizerských hor, ve vyšších polohách a vlhčích polohách.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
V lese nedaleko osady Jizerka se procházíme s lesníkem Václavem Vackem. Při soustředěném pohledu vidíme na některých okolních stromech netypicky zahnuté větve smrků. Tak se projevuje kloubnatka. Nejprve napadá pupeny, způsobí hybridní větvení a pak zastaví růst a strom umírá.
Václav VACEK, lesník
Dá se říct, že tuto chorobu sledujeme už několik let, ale v posledních dvou letech došlo k výraznému zintenzivnění rozpadu porostů smrků pichlavých.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Lék na kloubnatku neexistuje. Jediná cesta je pokácet napadené stromy.
Václav VACEK, lesník
Nebudou vznikat žádný velkoplošný holiny, protože smrk pichlavý se nachází ve směsi se smrkem ztepilým, tudíž je zbytečný očekávat nějakou rozsáhlou velkoplošnou kalamitu. Nicméně je nutné smrky pichlavé zlikvidovat a nahradit je jinými dřevinami, protože jsou zkušenosti z Krušných hor a už i tady v Jizerkách kloubnatka smrková napadá i smrk ztepilý.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Že je potřeba postupně smrky pichlavé nahrazovat jinými stromy, vědí lesníci už dlouho. Už v roce 1992 proto s výsadbou smrků pichlavých v Jizerských horách skončili. Lesníhospodářství je běh na dlouhou trať a kácení kloubnatkou napadených stromů není výjimkou.
Václav VACEK, lesník
To je otázka na několik let práce. My s tím pracujeme už zase několik let zpátky. Samozřejmě ta obnova probíhá postupně.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Místo smrků pichlavých vysazují lesníci nové dřeviny tak, aby byly lesy různorodé a tedy odolné.
Václav VACEK, lesník
Rekonstrukce porostů náhradních dřevin, to znamená rekonstrukce smrku pichlavého v Jizerkách a kleče, tak směřuje k tomu, abychom obnovili les přírodě bližším způsobem a s přírodě blízkou druhovou skladbou dřevin.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Co to znamená konkrétně kromě těch smrků, které jsou asi pro ty Jizerky opravdu nejtypičtější?
Václav VACEK, lesník
Určitě vzhledem ke stanovišti, k nadmořské výšce tak vždycky bude dominantní....dominantní dřevinou smrk ztepilý, ale s příměsí jeřábu...jeřábu ptačího, břízy pýřitý, buku, javoru a podobně.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Kloubnatku vědci zaznamenali v Evropě poprvé už před více než 100 lety. V Česku se místy objevovala v osmdesátých letech, ale šlo o výjimečné případy. V roce 2008 pak začal masivnější výskyt na smrku pichlavém v Krušných a v Jizerských horách. V roce 2015 se pak houbazačala rozšiřovat i na smrk ztepilý. Právě to je obrovský problém. Smrky pichlavé jsou zastoupené v malé míře, v Jizerských horách jde na náhorní plošině zhruba o 5 %, ale smrkyztepilé tvoří téměř 90 % porostů. Napadené stromy se likvidují na některých plochách, kam je dobrý přístup pro techniku takzvaným štěpkovačem, bagrem se speciální drtící hlavicí.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Strojník mi vysvětluje, že stroj pracuje rychle v případě, že smrky mají průměr do 20 cm. Silnější kmeny jsou i pro tenhle bagr problém. Plochy se proto musí vybírat tak, aby tam nebylo moc silných stromů a aby jich celkově nebyla moc velká koncentrace.
strojník
Trošku se to pozná podle toho...podle tý štěpky, že jo. Když potom toho je moc, no tak tý štěpky je takhle na jednom místě.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
To tady všechno zůstane takhle, jak to je?
strojník
To tady zůstane.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
To už ten les prostě si s tím sám nějak...
strojník
To tu zetleje a následně sem přijde dosadba listnatejch dřevin a smrků.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Napříč Jizerskými horami jsou v lesích velké ohrady, takzvané oplocenky. Ty staví lesní dělníci a uvnitř vysazují dřeviny - různorodé. Tato prosadbová centra mají důležitý úkol, narušit smrkové monokultury a rozrůznit les. Ten je pak odolnější a silnější a nehrozí mu kalamity způsobené škůdci, kteří napadají převážně smrky. Jde o kloubnatku, kornatku, ale třeba také kůrovce. Na místo nedaleko velké Jizerské louky, kde oplocenky jsou, se jdeme se správcem Václavem Vackem podívat.
Václav VACEK, lesník
Tady jsou jedličky. Tady je /nesrozumitelné/. Hodně podstatný je to, vytipovat to mikrostanoviště a naplánovat sem přesně ten druh dřeviny, kterýmu se bude dařit. To znamená, že kdybysme byli na vlhčím stanovišti a ještě extrémnějším, tak tady nebude výsadba buků, ale bude tady výsadba jeřábů nebo břízy, břízy karpatské, upozorňuju, která je vhodná pro tenhle typ stanoviště.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Dnešní výsadba souvisí se situací v osmdesátých letech. Po velké emisní kalamitě odumřely v Jizerkách tisíce hektarů lesa. Tehdy se vysázely smrky, které rostou nejrychleji a jsou poměrně nenáročné na podmínky, pokud jde o půdu a o počasí.
Václav VACEK, lesník
Právě jsme ve smrkové monokultuře, kde už není smrk pichlavý, který už byl vyřezán. A do vzniklých mezer jsme přistoupili právě k malým obnovním prvkům tohoto typu, to znamená oplocenky o velikosti 6× 6 m, kde uvnitř oplocenky proběhla výsadba jeřábu a jedle bělokoré.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Když pokračujeme lesem dál, narazíme na další oplocenku, tentokrát poměrně velkou. Dřevinyuž jsou tady vzrostlejší. Stromy se tu nesázely letos, ale už před několika lety.
Václav VACEK, lesník
Není to úplná holina, ale vidíme tady vzrostlý stromy smrku ztepilýho a konkrétně tady borovice blatky. A do toho byl vnos ostatních dřevin listnatejch, a to buku, jeřábu, javoruklenu a břízy karpatský. Právě na tento obnovní prvek tý oplocenky je potom navázán takový prstenec, jak vidíme támhle vzadu, prstenec roztroušené výsadby nebo prosazby listnatýchdřevin v individuálních ochranách v tubusových plastech. Vidíme támhle vzadu.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Do tubusových plastů se vysazují listnaté dřeviny. Smrky ztepilé je možné vysazovat plošně bez speciální ochrany, tedy v Jizerských horách. V Krušných horách už to začíná být problém kvůli přemnožené zvěři. Desítky oplocenek už stojí, další vznikají. Letos v červnu se stavila například ohrada nedaleko jizerskohorského Hřebíku.
Vlastimil SKABROUTH, lesní dělník
Stavíme tady oplocenku, tedy ochranu vlastních kultur před zvěří. Ta práce spočívá v tom, že se klasicky vyvrtá díra. To jsou dubové kolíky, 2,50 výška. Zavzpěruje se to, zavětruje oboustranně vzpěrama, no a natáhne se pletivo.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Parta lesních dělníků v čele s Vlastou Skabrouthem staví novou oplocenku nedaleko Hřebíku. Uvnitř lesníci vysadí listnaté stromy. Takových ohrad už jsou desítky a vznikají další. Kloubnatka napadá smrky ve velkém. Co je teď úkolem revírníků, popisuje jeden z nich, Petr Farský.
Petr FARSKÝ, revírník
Chodit a monitorovat a vyhledávat porostní skupiny, kde teda se kloubnatka a v jakým množství vyskytuje. V současný době už v té...ve většině případů v té nejhorší fázi, kdy dochází k odumírání jedinců.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Smrky pichlavé už jsou napadené všechny, smrků ztepilých jen relativně malé procento vzhledem k jejich celkovému množství. Ale je tu obava, aby se škůdce dál nešířil.
Petr FARSKÝ, revírník
Pořád se to zvyšuje a je to hlavně v období posledních pěti let, protože dřív se ta kloubnatka vyskytovala jenom sporadicky jako. Je to zřejmě tím, jak ty porosty stárnou, tak to prostě je.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
V místě, kde si povídáme, několik stromů napadených kloubnatkou je. Revírník Petr Farský a lesní správce Václav Vacek mi ukazují, jak moc je onemocnění ničivé. Stromy jsou úplně seschlé, některé už úplně odumřelé.
Václav VACEK, lesník
Napadá ty čerstvý výhony. Tady to je vidět, že zčernají. Ty mají čerstvý pupeny, který prostě se dál nevyvíjejí, ale ty starý ročníky jehličí tam zůstávají. Ale postupně, jak starý jehličí opadává a nepřirůstá nový, tak ten strom pomalu chřadne a hyne.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Výzkumem kloubnatky se už několik let zabývají vědci a studenti z České zemědělskéuniverzity, fakulty lesnické a dřevařské. Docentku Vítězslavu Peškovou z vedení výzkumného týmu jsem si pozvala jako hosta do dnešního pořadu. Pracuje intenzivně už několik let na sběru dat a materiálu v terénu, v horských lesích a také v laboratořích. Pod jejím vedením vznikají také diplomové práce, které se kloubnatce věnují z celé řady úhlů. Moje první otázka směřuje k původu této houby.
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ta houba pochází nebo uvádí se v roce 1909, že pochází ze Skotska. U nás byla potvrzena v roce 1917 ve Slavkovským lese na smrku pichlavým. A potom byla tak průběžně nalézána po republice na smrku pichlavém, ale v nějakém velkém rozsahu to napadení zjišťováno nebylo. Až vlastně v tom roce 2008 v Krušných horách na těch náhradních porostech smrku pichlavého se vlastně zjistilo to poškození, napadení kloubnatkou a rozjelo se to tam vlastně ta infekce dál po celých Krušných horách na tom pichláči.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Jak se to onemocnění projevuje? Ono asi ho lze poznat na první pohled, ale možná až v nějaké fázi?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ano, až...ona ta houba napadá pupeny, že se plodnice vytvoří na pupenech toho smrkupichlavého. Vlastně způsobí ta houba, že ten pupen neraší, takže vlastně, když se ta infekce opakuje, tak vlastně opakovaně neraší a začne ten strom opadávat, defoliovat, jo. A někdy, když ty plodnice neobalí úplně celý ten pupen, tak se vlastně ten výhon jako z toho pupenu snaží vyrašit a dojde k tomu vykloubení. Proto se tomu vlastně česky říká kloubnatka, protože vlastně ten výhon raší, ale vykloubí se. Takže se to symptomaticky dá velice dobře poznat, nicméně tam je to ta možnost záměny s korovnicemi, který vlastně na tom smrku jsou taky často, a mohou to kroucení rovněž dělat.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Co za tím vlastně stojí, že se ta nemoc začala po tom roce 2000 takhle hojně šířit, ať už v Krušných nebo Jizerských horách? Dá to se říct?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No to právě se snažíme vyřešit v rámci toho projektu, který máme od grantové služby LesůČeské republiky, jaké faktory mají vliv na šíření. Protože my potřebujeme i prozkoumat biologii té houby, kdy se vytváří spóry, kdy infikuje ty pupeny, jestli ty spóry vlastně jsou schopný přezimovat. Protože to je houba, která je takzvaná psychrofilní. To znamená, že ona je to houba, která má ráda nízký teploty. Proto vlastně to největší napadení je na horách a ve vyšších nadmořský výškách, protože té houbě se nejlépe daří při 13 stupních Celsia zhruba, ale dokáže prostě sporulovat i při nula stupních, takže proto jsou to ty horské polohy. Takže tohle v rámci toho projektu bychom všechno chtěli zjistit. Co způsobuje to šíření. Jaké faktory hrají roli.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Už jsou třeba nějaké hypotézy?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Tak jeden z těch spouštěčů právě v těch Krušných horách může být to, že když došlo k odsíření elektráren, tak síra obecně funguje jako fungistatikum. To znamená, že může potlačovat růst hub. Na to je řada jako projektů, výzkumů i z Krkonoš, třeba na makromycety, mykorhizní houby taky. Prostě se po tom odsíření objevily druhy, které nebyly nebo naopak některé ustoupily. Takže tohle je známo, že prostě ta síra jako to v fungistatikum působilo. Takže to mohlo být. Další věc je, že nikde vlastně u nás ani v Evropě, na světě nemají takový kvantum toho smrku pichlavého. Takže tam se právě rozšířil na tom smrku pichlavým. A další věc je typ půdy, ta kvalita té půdy, protože zrovna Krušné hory jsou velmi kyselé,.A to jsou vlastně podmínky, které těm dřevinám nesvědčí. Ty stromy jsou oslabené a pak vlastně daleko hůř zvládají infekci houbami nebo i hmyzími škůdci, že jo, ten oslabený strom to hůř zvládá vše.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Původně tedy byla ta kloubnatka pouze na smrku pichlavém, teď se ale začala vlastně šířit i na smrku ztepilém, což jistě není dobrá zpráva.
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ano, je to tak. Vlastně my jsme v rámci šetření dělali výzkum od roku 2009 a pořád vlastně v těch Krušných horách byla jenom na tom smrku pichlavém. A bylo to zvláštní, protože vlastně byly porosty smrku pichlavého, mezitím byl smrk ztepilý a ten nebyl napadený vůbec nebo občas nějaký pupen. A pak prostě přišel rok 2015, kdy se to i v těch mladších porostech smrkuztepilého začalo objevovat daleko častěji a v podstatě je to také možná tím, že byl velký silný infekční tlak, že jo, protože těch spor z toho smrku pichlavého je tam spousta. Takže vlastně ten smrk ztepilý mohl být ovlivněn i těmi klimatickými podmínkami, jak jsem říkala, i ta půda mohla hrát roli, ty extremity v průběhu počasí, že ten smrk ztepilý není taky v dobré kondici. Takže zase daleko hůř třeba zvládal odolávat té infekci a mohlo to vlastně nastartovat to napadení na tom smrku ztepilém. Ale kromě toho smrku pichlavého a smrku ztepilého jsme kloubnatku našli i na smrku omorice, picea glauca, takže i na dalších druzích smrku v těch Krušných horách jsme tu houbu našli. Ale nikde není vlastně tolik těch druhů smrků jako vlastně byl ten smrk pichlavý, no.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
To onemocnění, když už ten strom napadne, s tím už se nedá nic dělat. Definitivně ten stromteda odumře, je potřeba ho skácet a odvést z toho lesa?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No to je otázka, protože vlastně, když by ten strom...není napadený...třeba jenom je z jedné třetiny a nastanou nějaké vhodnější vláhové klimatické podmínky, tak ten strom může zregenerovat. Ale zase pokud jsou silně napadený jedinci, tak je lepší je vlastně zlikvidovat, abysme vlastně snížili ten infekční tlak. Jiná situace je třeba ve školkách. Kdyby se do plantáže vánočních stromků se smrkem pichlavým, tak v té školce se dá s tím bojovat. Třeba dají se použít preventivně fungicidní přípravky nebo na té plantáži vánočních stromků se dají odstříhat infikovaný pupeny, větve, ale v tom porostu je to problém. Takže tam je ta cesta prostě vylikvidovat ty silně napadené jedince a pak samozřejmě je to o dřevinné skladbě, listnáče a další druhy dřevin, co tam jde, tak to je samozřejmě...
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Takže to je důvod, proč se staví ta prosadbová centra, aby se teda rozrůznily vlastně ty lesní porosty, protože asi to, že v tom jsou ty smrkové monokultury, které zase tam jsou proti těm lesním kalamitám a podobně, tak to bylo sice nějaké řešení, ale asi ne ideální.
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ano, přesně tak. A ty smrky pichlavé tam byly dány na určitou dobu a měly být nahrazeny smrkem ztepilým a dalšími dřevinami, který tam patří. Nechalo se to asi trochu déle, tak vlastně potom nastal tento problém, no.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Jak by podle vás měl vypadat vlastně takový ideální les, jestli třeba jehličnany, listnáče, půl napůl nebo to je zase moc?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No podle...je to podle stanovišťních podmínek, že jo. V těch horských polohách, tak tam se dá jít s tím bukem, pokud je to možné, ty břízy, jeřáby, javor klen a tak. Samozřejmě ten listnáč i tu půdu obohacuje, všechno tak by to bylo lepší, pokud jdou jedle. Ale zase všude problém Krušné hory a i Jizerské je problém se zvěří. Takže tam, co se neoplotí, tak tam to je těžko ochránit.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Ještě zeptám, jak vypadá ten výzkum samotný? Vy vlastně asi teda kromě toho, že jste v laboratořích a zkoumáte u těch počítačů, tak určitě samozřejmě první jdete do terénu. Takže jak to vypadá? To se opravdu nějaké vzorky teda nosí do laboratoří?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Tak my jsme v rámci toho projektu grantové služby LČR máme po celých Krušných horách...jsme v roce 2016/17 založili 105 trvalých ploch se smrkem ztepilým, které máme věkově rozrůzněné. Máme porosty, které jsou do 30 let, 30 až 60, 60 až 140. Tam máme označených 50 stromů a na těch 50 stromek vlastně opakovaně po 3 roky hodnotíme rozsah napadení a plus hodnotíme defoliaci, to znamená ztrátu jehličí. A sledujeme vlastně, jaký je progres, a pak stanovujeme i další podmínky. To znamená stanovištní, jaká je nadmořská výška, jaké je zakmenění, to znamená vzdálenost mezi těmi stromy. Pak se dělají i fyziologická měření, to znamená, že se hodnotí na tom smrku vodní potenciál, v jaké kondici jsou ty smrky. Měří se fotosyntéza a tak dále. Takže v rámci toho projektu hodnotíme řadu faktorů a teď bychom vlastně na konci roku to chtěli všechno dát do kupy a stanovit, pokusit se stanovit, jaké ty podmínky budou optimální pro ten smrk a hlavně pro potlačení šíření té kloubnatky, no.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Kolik máte těch stanovišť v Jizerských horách?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No Jizerské hory...ty vlastně...tam jsme v loňském roce 2018 založili teď nově 13 trvalých ploch, které řešíme se studenty v rámci diplomových prací. A zatím jsme založili jenom v porostech 30 až 60, protože ty se nám v těch Krušných horách ukazují jako nejvíc napadený.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Uzavírá doc. Vítězslava Pešková z výzkumného týmu, který se na fakultě lesnické adřevařské České zemědělské univerzity věnuje bádání v souvislosti s houbou kloubnatkou. Příjemný poslech dalších pořadů na Českém rozhlase Plus vám přeje Šárka Škapiková.
Nejenom kůrovec, ale také kloubnatka smrková je aktuální hrozbou pro lesy v Krušných a Jizerských horách. Jde o patogen, který se šíří vzduchem. Napadá mladé výhonky, větve kvůli němu degenerují, růst stromů se zastaví, jehličí opadá a kmen a větve usychají. Se škodlivou houbu kloubnatkou bojují lesníci zhruba jednu dekádu. Posledních několik let se ale výskyt zintenzivnil a na některých místech je doslova masivní. Například všechny smrky pichlavé na náhorní plošině Jizerských hor jsou nakažené a odumírají. Dobrý poslech pořadu vám přeje Šárka Škapiková.
Václav VACEK, lesník
Kloubnatka smrková napadá smrky pichlavé zejména na náhorní plošině Jizerských hor, ve vyšších polohách a vlhčích polohách.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
V lese nedaleko osady Jizerka se procházíme s lesníkem Václavem Vackem. Při soustředěném pohledu vidíme na některých okolních stromech netypicky zahnuté větve smrků. Tak se projevuje kloubnatka. Nejprve napadá pupeny, způsobí hybridní větvení a pak zastaví růst a strom umírá.
Václav VACEK, lesník
Dá se říct, že tuto chorobu sledujeme už několik let, ale v posledních dvou letech došlo k výraznému zintenzivnění rozpadu porostů smrků pichlavých.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Lék na kloubnatku neexistuje. Jediná cesta je pokácet napadené stromy.
Václav VACEK, lesník
Nebudou vznikat žádný velkoplošný holiny, protože smrk pichlavý se nachází ve směsi se smrkem ztepilým, tudíž je zbytečný očekávat nějakou rozsáhlou velkoplošnou kalamitu. Nicméně je nutné smrky pichlavé zlikvidovat a nahradit je jinými dřevinami, protože jsou zkušenosti z Krušných hor a už i tady v Jizerkách kloubnatka smrková napadá i smrk ztepilý.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Že je potřeba postupně smrky pichlavé nahrazovat jinými stromy, vědí lesníci už dlouho. Už v roce 1992 proto s výsadbou smrků pichlavých v Jizerských horách skončili. Lesníhospodářství je běh na dlouhou trať a kácení kloubnatkou napadených stromů není výjimkou.
Václav VACEK, lesník
To je otázka na několik let práce. My s tím pracujeme už zase několik let zpátky. Samozřejmě ta obnova probíhá postupně.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Místo smrků pichlavých vysazují lesníci nové dřeviny tak, aby byly lesy různorodé a tedy odolné.
Václav VACEK, lesník
Rekonstrukce porostů náhradních dřevin, to znamená rekonstrukce smrku pichlavého v Jizerkách a kleče, tak směřuje k tomu, abychom obnovili les přírodě bližším způsobem a s přírodě blízkou druhovou skladbou dřevin.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Co to znamená konkrétně kromě těch smrků, které jsou asi pro ty Jizerky opravdu nejtypičtější?
Václav VACEK, lesník
Určitě vzhledem ke stanovišti, k nadmořské výšce tak vždycky bude dominantní....dominantní dřevinou smrk ztepilý, ale s příměsí jeřábu...jeřábu ptačího, břízy pýřitý, buku, javoru a podobně.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Kloubnatku vědci zaznamenali v Evropě poprvé už před více než 100 lety. V Česku se místy objevovala v osmdesátých letech, ale šlo o výjimečné případy. V roce 2008 pak začal masivnější výskyt na smrku pichlavém v Krušných a v Jizerských horách. V roce 2015 se pak houbazačala rozšiřovat i na smrk ztepilý. Právě to je obrovský problém. Smrky pichlavé jsou zastoupené v malé míře, v Jizerských horách jde na náhorní plošině zhruba o 5 %, ale smrkyztepilé tvoří téměř 90 % porostů. Napadené stromy se likvidují na některých plochách, kam je dobrý přístup pro techniku takzvaným štěpkovačem, bagrem se speciální drtící hlavicí.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Strojník mi vysvětluje, že stroj pracuje rychle v případě, že smrky mají průměr do 20 cm. Silnější kmeny jsou i pro tenhle bagr problém. Plochy se proto musí vybírat tak, aby tam nebylo moc silných stromů a aby jich celkově nebyla moc velká koncentrace.
strojník
Trošku se to pozná podle toho...podle tý štěpky, že jo. Když potom toho je moc, no tak tý štěpky je takhle na jednom místě.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
To tady všechno zůstane takhle, jak to je?
strojník
To tady zůstane.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
To už ten les prostě si s tím sám nějak...
strojník
To tu zetleje a následně sem přijde dosadba listnatejch dřevin a smrků.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Napříč Jizerskými horami jsou v lesích velké ohrady, takzvané oplocenky. Ty staví lesní dělníci a uvnitř vysazují dřeviny - různorodé. Tato prosadbová centra mají důležitý úkol, narušit smrkové monokultury a rozrůznit les. Ten je pak odolnější a silnější a nehrozí mu kalamity způsobené škůdci, kteří napadají převážně smrky. Jde o kloubnatku, kornatku, ale třeba také kůrovce. Na místo nedaleko velké Jizerské louky, kde oplocenky jsou, se jdeme se správcem Václavem Vackem podívat.
Václav VACEK, lesník
Tady jsou jedličky. Tady je /nesrozumitelné/. Hodně podstatný je to, vytipovat to mikrostanoviště a naplánovat sem přesně ten druh dřeviny, kterýmu se bude dařit. To znamená, že kdybysme byli na vlhčím stanovišti a ještě extrémnějším, tak tady nebude výsadba buků, ale bude tady výsadba jeřábů nebo břízy, břízy karpatské, upozorňuju, která je vhodná pro tenhle typ stanoviště.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Dnešní výsadba souvisí se situací v osmdesátých letech. Po velké emisní kalamitě odumřely v Jizerkách tisíce hektarů lesa. Tehdy se vysázely smrky, které rostou nejrychleji a jsou poměrně nenáročné na podmínky, pokud jde o půdu a o počasí.
Václav VACEK, lesník
Právě jsme ve smrkové monokultuře, kde už není smrk pichlavý, který už byl vyřezán. A do vzniklých mezer jsme přistoupili právě k malým obnovním prvkům tohoto typu, to znamená oplocenky o velikosti 6× 6 m, kde uvnitř oplocenky proběhla výsadba jeřábu a jedle bělokoré.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Když pokračujeme lesem dál, narazíme na další oplocenku, tentokrát poměrně velkou. Dřevinyuž jsou tady vzrostlejší. Stromy se tu nesázely letos, ale už před několika lety.
Václav VACEK, lesník
Není to úplná holina, ale vidíme tady vzrostlý stromy smrku ztepilýho a konkrétně tady borovice blatky. A do toho byl vnos ostatních dřevin listnatejch, a to buku, jeřábu, javoruklenu a břízy karpatský. Právě na tento obnovní prvek tý oplocenky je potom navázán takový prstenec, jak vidíme támhle vzadu, prstenec roztroušené výsadby nebo prosazby listnatýchdřevin v individuálních ochranách v tubusových plastech. Vidíme támhle vzadu.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Do tubusových plastů se vysazují listnaté dřeviny. Smrky ztepilé je možné vysazovat plošně bez speciální ochrany, tedy v Jizerských horách. V Krušných horách už to začíná být problém kvůli přemnožené zvěři. Desítky oplocenek už stojí, další vznikají. Letos v červnu se stavila například ohrada nedaleko jizerskohorského Hřebíku.
Vlastimil SKABROUTH, lesní dělník
Stavíme tady oplocenku, tedy ochranu vlastních kultur před zvěří. Ta práce spočívá v tom, že se klasicky vyvrtá díra. To jsou dubové kolíky, 2,50 výška. Zavzpěruje se to, zavětruje oboustranně vzpěrama, no a natáhne se pletivo.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Parta lesních dělníků v čele s Vlastou Skabrouthem staví novou oplocenku nedaleko Hřebíku. Uvnitř lesníci vysadí listnaté stromy. Takových ohrad už jsou desítky a vznikají další. Kloubnatka napadá smrky ve velkém. Co je teď úkolem revírníků, popisuje jeden z nich, Petr Farský.
Petr FARSKÝ, revírník
Chodit a monitorovat a vyhledávat porostní skupiny, kde teda se kloubnatka a v jakým množství vyskytuje. V současný době už v té...ve většině případů v té nejhorší fázi, kdy dochází k odumírání jedinců.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Smrky pichlavé už jsou napadené všechny, smrků ztepilých jen relativně malé procento vzhledem k jejich celkovému množství. Ale je tu obava, aby se škůdce dál nešířil.
Petr FARSKÝ, revírník
Pořád se to zvyšuje a je to hlavně v období posledních pěti let, protože dřív se ta kloubnatka vyskytovala jenom sporadicky jako. Je to zřejmě tím, jak ty porosty stárnou, tak to prostě je.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
V místě, kde si povídáme, několik stromů napadených kloubnatkou je. Revírník Petr Farský a lesní správce Václav Vacek mi ukazují, jak moc je onemocnění ničivé. Stromy jsou úplně seschlé, některé už úplně odumřelé.
Václav VACEK, lesník
Napadá ty čerstvý výhony. Tady to je vidět, že zčernají. Ty mají čerstvý pupeny, který prostě se dál nevyvíjejí, ale ty starý ročníky jehličí tam zůstávají. Ale postupně, jak starý jehličí opadává a nepřirůstá nový, tak ten strom pomalu chřadne a hyne.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Výzkumem kloubnatky se už několik let zabývají vědci a studenti z České zemědělskéuniverzity, fakulty lesnické a dřevařské. Docentku Vítězslavu Peškovou z vedení výzkumného týmu jsem si pozvala jako hosta do dnešního pořadu. Pracuje intenzivně už několik let na sběru dat a materiálu v terénu, v horských lesích a také v laboratořích. Pod jejím vedením vznikají také diplomové práce, které se kloubnatce věnují z celé řady úhlů. Moje první otázka směřuje k původu této houby.
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ta houba pochází nebo uvádí se v roce 1909, že pochází ze Skotska. U nás byla potvrzena v roce 1917 ve Slavkovským lese na smrku pichlavým. A potom byla tak průběžně nalézána po republice na smrku pichlavém, ale v nějakém velkém rozsahu to napadení zjišťováno nebylo. Až vlastně v tom roce 2008 v Krušných horách na těch náhradních porostech smrku pichlavého se vlastně zjistilo to poškození, napadení kloubnatkou a rozjelo se to tam vlastně ta infekce dál po celých Krušných horách na tom pichláči.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Jak se to onemocnění projevuje? Ono asi ho lze poznat na první pohled, ale možná až v nějaké fázi?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ano, až...ona ta houba napadá pupeny, že se plodnice vytvoří na pupenech toho smrkupichlavého. Vlastně způsobí ta houba, že ten pupen neraší, takže vlastně, když se ta infekce opakuje, tak vlastně opakovaně neraší a začne ten strom opadávat, defoliovat, jo. A někdy, když ty plodnice neobalí úplně celý ten pupen, tak se vlastně ten výhon jako z toho pupenu snaží vyrašit a dojde k tomu vykloubení. Proto se tomu vlastně česky říká kloubnatka, protože vlastně ten výhon raší, ale vykloubí se. Takže se to symptomaticky dá velice dobře poznat, nicméně tam je to ta možnost záměny s korovnicemi, který vlastně na tom smrku jsou taky často, a mohou to kroucení rovněž dělat.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Co za tím vlastně stojí, že se ta nemoc začala po tom roce 2000 takhle hojně šířit, ať už v Krušných nebo Jizerských horách? Dá to se říct?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No to právě se snažíme vyřešit v rámci toho projektu, který máme od grantové služby LesůČeské republiky, jaké faktory mají vliv na šíření. Protože my potřebujeme i prozkoumat biologii té houby, kdy se vytváří spóry, kdy infikuje ty pupeny, jestli ty spóry vlastně jsou schopný přezimovat. Protože to je houba, která je takzvaná psychrofilní. To znamená, že ona je to houba, která má ráda nízký teploty. Proto vlastně to největší napadení je na horách a ve vyšších nadmořský výškách, protože té houbě se nejlépe daří při 13 stupních Celsia zhruba, ale dokáže prostě sporulovat i při nula stupních, takže proto jsou to ty horské polohy. Takže tohle v rámci toho projektu bychom všechno chtěli zjistit. Co způsobuje to šíření. Jaké faktory hrají roli.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Už jsou třeba nějaké hypotézy?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Tak jeden z těch spouštěčů právě v těch Krušných horách může být to, že když došlo k odsíření elektráren, tak síra obecně funguje jako fungistatikum. To znamená, že může potlačovat růst hub. Na to je řada jako projektů, výzkumů i z Krkonoš, třeba na makromycety, mykorhizní houby taky. Prostě se po tom odsíření objevily druhy, které nebyly nebo naopak některé ustoupily. Takže tohle je známo, že prostě ta síra jako to v fungistatikum působilo. Takže to mohlo být. Další věc je, že nikde vlastně u nás ani v Evropě, na světě nemají takový kvantum toho smrku pichlavého. Takže tam se právě rozšířil na tom smrku pichlavým. A další věc je typ půdy, ta kvalita té půdy, protože zrovna Krušné hory jsou velmi kyselé,.A to jsou vlastně podmínky, které těm dřevinám nesvědčí. Ty stromy jsou oslabené a pak vlastně daleko hůř zvládají infekci houbami nebo i hmyzími škůdci, že jo, ten oslabený strom to hůř zvládá vše.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Původně tedy byla ta kloubnatka pouze na smrku pichlavém, teď se ale začala vlastně šířit i na smrku ztepilém, což jistě není dobrá zpráva.
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ano, je to tak. Vlastně my jsme v rámci šetření dělali výzkum od roku 2009 a pořád vlastně v těch Krušných horách byla jenom na tom smrku pichlavém. A bylo to zvláštní, protože vlastně byly porosty smrku pichlavého, mezitím byl smrk ztepilý a ten nebyl napadený vůbec nebo občas nějaký pupen. A pak prostě přišel rok 2015, kdy se to i v těch mladších porostech smrkuztepilého začalo objevovat daleko častěji a v podstatě je to také možná tím, že byl velký silný infekční tlak, že jo, protože těch spor z toho smrku pichlavého je tam spousta. Takže vlastně ten smrk ztepilý mohl být ovlivněn i těmi klimatickými podmínkami, jak jsem říkala, i ta půda mohla hrát roli, ty extremity v průběhu počasí, že ten smrk ztepilý není taky v dobré kondici. Takže zase daleko hůř třeba zvládal odolávat té infekci a mohlo to vlastně nastartovat to napadení na tom smrku ztepilém. Ale kromě toho smrku pichlavého a smrku ztepilého jsme kloubnatku našli i na smrku omorice, picea glauca, takže i na dalších druzích smrku v těch Krušných horách jsme tu houbu našli. Ale nikde není vlastně tolik těch druhů smrků jako vlastně byl ten smrk pichlavý, no.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
To onemocnění, když už ten strom napadne, s tím už se nedá nic dělat. Definitivně ten stromteda odumře, je potřeba ho skácet a odvést z toho lesa?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No to je otázka, protože vlastně, když by ten strom...není napadený...třeba jenom je z jedné třetiny a nastanou nějaké vhodnější vláhové klimatické podmínky, tak ten strom může zregenerovat. Ale zase pokud jsou silně napadený jedinci, tak je lepší je vlastně zlikvidovat, abysme vlastně snížili ten infekční tlak. Jiná situace je třeba ve školkách. Kdyby se do plantáže vánočních stromků se smrkem pichlavým, tak v té školce se dá s tím bojovat. Třeba dají se použít preventivně fungicidní přípravky nebo na té plantáži vánočních stromků se dají odstříhat infikovaný pupeny, větve, ale v tom porostu je to problém. Takže tam je ta cesta prostě vylikvidovat ty silně napadené jedince a pak samozřejmě je to o dřevinné skladbě, listnáče a další druhy dřevin, co tam jde, tak to je samozřejmě...
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Takže to je důvod, proč se staví ta prosadbová centra, aby se teda rozrůznily vlastně ty lesní porosty, protože asi to, že v tom jsou ty smrkové monokultury, které zase tam jsou proti těm lesním kalamitám a podobně, tak to bylo sice nějaké řešení, ale asi ne ideální.
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Ano, přesně tak. A ty smrky pichlavé tam byly dány na určitou dobu a měly být nahrazeny smrkem ztepilým a dalšími dřevinami, který tam patří. Nechalo se to asi trochu déle, tak vlastně potom nastal tento problém, no.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Jak by podle vás měl vypadat vlastně takový ideální les, jestli třeba jehličnany, listnáče, půl napůl nebo to je zase moc?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No podle...je to podle stanovišťních podmínek, že jo. V těch horských polohách, tak tam se dá jít s tím bukem, pokud je to možné, ty břízy, jeřáby, javor klen a tak. Samozřejmě ten listnáč i tu půdu obohacuje, všechno tak by to bylo lepší, pokud jdou jedle. Ale zase všude problém Krušné hory a i Jizerské je problém se zvěří. Takže tam, co se neoplotí, tak tam to je těžko ochránit.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Ještě zeptám, jak vypadá ten výzkum samotný? Vy vlastně asi teda kromě toho, že jste v laboratořích a zkoumáte u těch počítačů, tak určitě samozřejmě první jdete do terénu. Takže jak to vypadá? To se opravdu nějaké vzorky teda nosí do laboratoří?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
Tak my jsme v rámci toho projektu grantové služby LČR máme po celých Krušných horách...jsme v roce 2016/17 založili 105 trvalých ploch se smrkem ztepilým, které máme věkově rozrůzněné. Máme porosty, které jsou do 30 let, 30 až 60, 60 až 140. Tam máme označených 50 stromů a na těch 50 stromek vlastně opakovaně po 3 roky hodnotíme rozsah napadení a plus hodnotíme defoliaci, to znamená ztrátu jehličí. A sledujeme vlastně, jaký je progres, a pak stanovujeme i další podmínky. To znamená stanovištní, jaká je nadmořská výška, jaké je zakmenění, to znamená vzdálenost mezi těmi stromy. Pak se dělají i fyziologická měření, to znamená, že se hodnotí na tom smrku vodní potenciál, v jaké kondici jsou ty smrky. Měří se fotosyntéza a tak dále. Takže v rámci toho projektu hodnotíme řadu faktorů a teď bychom vlastně na konci roku to chtěli všechno dát do kupy a stanovit, pokusit se stanovit, jaké ty podmínky budou optimální pro ten smrk a hlavně pro potlačení šíření té kloubnatky, no.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Kolik máte těch stanovišť v Jizerských horách?
Vítězslava PEŠKOVÁ, docentka na České zemědělské univerzitě, fakultě lesnické adřevařské
No Jizerské hory...ty vlastně...tam jsme v loňském roce 2018 založili teď nově 13 trvalých ploch, které řešíme se studenty v rámci diplomových prací. A zatím jsme založili jenom v porostech 30 až 60, protože ty se nám v těch Krušných horách ukazují jako nejvíc napadený.
Šárka ŠKAPIKOVÁ, moderátorka
Uzavírá doc. Vítězslava Pešková z výzkumného týmu, který se na fakultě lesnické adřevařské České zemědělské univerzity věnuje bádání v souvislosti s houbou kloubnatkou. Příjemný poslech dalších pořadů na Českém rozhlase Plus vám přeje Šárka Škapiková.
