Návštěvnost Beskyd se po mimořádně silném období při pandemii covidu-19 stabilizovala. Podle údajů ze sčítačů umístěných na vybraných frekventovaných místech je v současnosti počet návštěvníků přibližně o 10 až 15 procent nižší než v roce 2020. Čísla tak odpovídají období před celosvětovou epidemií. ČTK to řekl ředitel Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy František Jaskula.
V covidových let lidé trávili v přírodě výrazně více času, po odeznění pandemie se situace postupně vrací k běžnějším hodnotám. „Ročně vyrazí do beskydské přírody určitě několik milionů lidí. Každopádně se situace po extrémní době covidové stabilizovala,“ uvedl ředitel.
Přesný počet návštěvníků celého chráněného území podle něj není možné stanovit. V oblasti totiž dlouhodobě žije přibližně 60.000 obyvatel, kteří také chodí do okolní přírody. „Pokud by každý z nich vyrazil například desetkrát ročně na výlet, projížďku na kole nebo na lyže, znamenalo by to více než půl milionu návštěv,“ řekl Jaskula.
Automatické sčítače podle ředitele CHKO sledují návštěvnost zejména na nejvytíženějších a zároveň přírodně nejcennějších místech. „Například na Lysou horu každoročně vystoupá přibližně 400.000 lidí. Sochu Radegasta na Radhošťském hřebeni navštíví zhruba 250.000 návštěvníků ročně. Samotné Pustevny však mají návštěvnost ještě výrazně vyšší, mimo jiné díky turistickým atrakcím, akcím a také Jurkovičovým stavbám. Velké množství návštěvníků přitahuje také Valašské muzeum v přírodě,“ vyjmenoval.
Dodal, že se výrazně změnil způsob, jakým lidé hory využívají, a také doba, kterou zde stráví. „V 70. a 80. letech bylo zvykem, že rodina sedla na vlak či autobus a vyrazila do Beskyd. Strávili tady celý den a odpoledne se zase vrátili domů. Dnes je cílem návštěvníků dojet autem na parkoviště. Pak se rychle dostat na atraktivní místo, dát si jídlo a zase odjet. Takto v horách stráví okolo čtyř hodin,“ vysvětlil. Dodal, že s použitím moderní techniky toho návštěvníci stihnou více. „Pěší turista ujde v průměru 12 kilometrů. Cyklista zvládne 30 až 40 kilometrů. Na elektrokole ale klidně i 70 kilometrů,“ vysvětlil.
Ochránci přírody zdůrazňují, že počet návštěvníků přímo regulovat nemohou, protože k tomu nemají zákonné zmocnění. Snaží se však turistický ruch usměrňovat a minimalizovat jeho dopady na cenné lokality. „Návštěvnost se snažíme usměrňovat například kontrolou nepovolených vjezdů, činností dobrovolných strážců v terénu, rušením nelegálních zkratek v rezervacích nebo budováním naučných stezek a informačních panelů,“ doplnil. Důležitá je podle Jaskuly také spolupráce s mapovými portály, které informují o omezeních vstupu v některých chráněných územích.
Velkým tématem v Beskydech zůstává doprava a parkování v nejnavštěvovanějších lokalitách. Řešení zajišťují především obce a vlastníci pozemků. Například u Pusteven zřizuje obec Prostřední Bečva ve vytížených obdobích dočasné parkoviště a kyvadlovou dopravu. V plánu je také vybudování trvalého parkoviště poblíž centra obce. Podobně obce v okolí Lysé hory v turistické sezoně provozují speciální autobusovou linku, která pomáhá omezit dopravní zátěž v horské oblasti.
Dlouhodobým problémem zůstávají také řidiči, kteří porušují zákazy vjezdu na lesní cesty, zejména během houbařské a borůvkářské sezony. Podle ochránců přírody se ale situace díky spolupráci s obcemi a vlastníky lesů postupně zlepšuje. Řidiči stále častěji využívají oficiální parkoviště.
Rožnov pod Radhoštěm (Vsetínsko) 17. března (ČTK)
