Datum: 12.10.2007
Moderátor: František Lutonský
Relace: Co nás pálí
Moderátor (František Lutonský):
Jedněmi z nejpoškozenějších evropských lesů jsou ty české, alespoň to tvrdí zpráva o stavu životního prostředí v Česku, kterou nedávno zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Kdo za to může? Údajně zátěž z minulosti, hlavně nedostatečný ohled na ekologii v 70. a 80. letech, nedostatek listnatých stromů a stárnutí lesů. Změnit to má Národní lesnický program, který připravují Ministerstva zemědělství a životního prostředí, o stavu českých lesů přišla do studia informovat redaktorka Lenka Jansová. Tak vítej.
Redaktor (Lenka Jansová):
Hezký den. Tak jestli jsou české lesy zdravé, takovou otázku jsme položili v anketě víceméně náhodným turistům, ty odpovědi byly tak půl na půl.
Anketa:
Okolo Prahy to asi moc zdravý není, jsem z jižních Čech a tam je to o hodně lepší. Občas je tam spousta odpadků, ale zdravé víceméně ano.
No, nejsou moc zdravé, zdá se, že jsou málo udržované. Mám dojem, že jsou hodně poškozené, že se o ně málo starají lesníci nebo ti soukromníci, i to prostředí jim neprospívá.
Tak, jak který. Lidi bývají pořádný, neházet papíry na zem.
Redaktor (Lenka Jansová):
To byli turisté, a co na to odborníci? Podle Ministerstva životního prostředí jsou na tom české lesy velmi špatně. Způsobily to kyselé deště, síra z velkých průmyslových podniků a elektráren v 70. a 80.letech, která výrazně poškodila životní prostředí v Česku. Je stále v půdě a výrazně lesy oslabuje. Podle mluvčího Ministerstva životního prostředí Jakuba Kašpara celé dvě třetiny českých lesů trpí odlistěním, odborníci tomu říkají defoliace.
Host (Jakub Kašpar):
Postižení tou depozicí síry v půdě se týká zejména pohraničních hor při severní a severozápadní hranici České republiky, to znamená lesů v Ústeckém kraji, Jizerských hor v Libereckém kraji a Lužických hor, Orlických hor v Pardubickém kraji, Krkonoš, to jsou asi nejpostiženější oblasti, protože byly vystaveny imisím té síry z obou stran hranice, jednak Československa tehdejšího, jednak z Německé demokratické republiky a Polska.
Moderátor (František Lutonský):
Lenko, kam až to může vést?
Redaktor (Lenka Jansová):
Ono to možná tak tragické nebude, jak tvrdí Ministerstvo životního prostředí. Někteří odborníci už se nechali slyšet, že se závěry zprávy o stavu životního prostředí nesouhlasí. Například podle šéfredaktora časopisu Lesnická práce Jana Příhody se stav českých lesů dá zcela srovnat s ostatními evropskými zeměmi. Nicméně i on říká, že problémy tu jsou.
Host (Jan Příhoda):
Jsou to problémy, které jsou dědictví místní zátěže a je to zejména poškození a určité oslabení dřevin, zjednodušeně řečeno, jsou méně odolné proti kůrovcům, jsou méně odolné dejme tomu proti bořivým větrům a podobně. Proto tyto porosty nelze označit za úplně zdravé, nicméně jedná o porosty v určitých lokalitách, typickým příkladem poškozených porostů jsou například Krušné hory, určité poškození bylo samozřejmě i v Jizerských horách.
Redaktor (Lenka Jansová):
Jaké jsou další problémy? V zásadě se odborníci shodují na tom, že je to nevhodná druhová skladba českých lesů, většinu z nich totiž založili už lesníci Marie Terezie, ti si mysleli, že nejlepší jsou smrkové monokultury, a tak to pokračovalo až vlastně dodnes, do 21.století. ty smrkové monokultury lákají škůdce a špatně odolávají vichřici, podobné problémy jako Česko proto mají všechny země, které byly součástí Rakouska Uherska. O něco lépe než v Česku uměli zareagovat slovinští lesníci, kteří skutečně se už delší dobu snaží o to druhově rozrůznit české lesy, udělat je pestřejší a vysazují více jehličnanů.
Moderátor (František Lutonský):
No a co s tím tedy bude do budoucna? My už jsme vlastně naťukli to řešení, tak ho doklepněme.
Redaktor (Lenka Jansová):
Takže, co nejjednodušeji řečeno, více listnáčů a méně smrků, zhruba to má zajistit Národní lesnický program, který připravuje Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí. Ta zpráva o stavu životního prostředí v Česku se samozřejmě zmiňuje i o pozitivech. Pozitivní je, že českých lesů přibývá. Jen mezi roky 2005 a 6 máme českých lesů o tisíc hektarů víc. Je to důležité hlavně pro ochranu klimatu a také při prevenci proti povodním.
Redaktor (Lenka Jansová):
Informuje Lenka Jansová, Lenko, díky.
Redaktor (Lenka Jansová):
Na slyšenou.
