Ministerstvo životního prostředí šetří. Do regionů bude posílat míň peněz a žádá analýzy, které zaměstnance nepotřebují

VRCHLABÍ/VIMPERK Konce letošní zimy se nemohl dočkat. Lesákovi Karlovi z Krkonošského národního parku na jeho staré služební toyotě odešel náhon všech čtyř kol, a tak se pokaždé bál, že zapadne ve sněhu. V dřívějších letech by už měl nárok na nový vůz, ale před několika měsíci se situace na příkaz ministerstva životního prostředí změnila. „Zvýšili jsme počet kilometrů, kdy mohou být služební auta vyřazena,” popisuje Matyáš Vitík, mluvčí resortu.

To je však jen jedno z řady opatření, které teď ministerstvo životního prostředí musí přijmout. Zatímco v roce 2010 mělo na provozní náklady čtyři miliardy korun, letos jsou to už jen tři a v roce 2014 dokonce pouze dvě a půl.

Proto do ústředí dvou největších národních parků – krkonošského a šumavského – bude posílat o třetinu méně peněz. A rovněž žádá, aby správy propustily třicet procent svých zaměstnanců. Což třeba v Krkonoších znamená až 75 lidí,

„Počítali jsme s tím, teď připravujeme plány, jak se s tím poprat,” říká Radek Drahný ze Správy KRNAP. Hlavním motivem je, aby škrty návštěvník nejvyšších českých hor poznal co nejméně.

Ovšem Drahný rovnou odmítá tu nejjednodušší variantu. Tedy že by snížení příspěvku ze státní kasy doháněli zvýšenou těžbou dřeva. „Lesy drancovat nechceme,” zaklíná se.

Analýza napoví Úsporný plán ministra Tomáše Chalupy považují ekologičtí aktivisté za cílený útok proti ochraně přírody.

Chalupa vyzval jednotlivé správy, aby mu nejpozději do konce příštího týdne předložily zprávu o tom, kolik pracovníků zaměstnávají, co každý z nich dělá a jaké je jeho platové ohodnocení. Z této analýzy by se pak mělo vycházet při dalším propouštění.

„Podle našich informací i zkušeností je přitom už dnes personální stav nejen v národních parcích, ale i v chráněných přírodních oblastech silně poddimenzovaný. Ti lidé už dnes nevědí, kam dřív skočit,” řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Plán na další snížení počtu profesionálních ochranářů si vykládá jako ústupek developerským záměrům. „Například na Šumavě by se mělo propouštění týkat zaměstnanců státní správy, ale také vědců, kteří sledují a studují stav chráněné přírody a její změny,” tvrdí Bláha.

Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský už loni na jaře propustil v rámci personálních úspor vyhlášených Chalupou 14 pracovníků, mezi nimi například architektku, která vydávala posudky k plánovaným stavbám v chráněné přírodě. A o místo přišel i šéf oddělení státní správy Tomáš Hlavatý.

O tom, jací další zaměstnanci budou muset park opustit, rozhodnou podle Stráského právě výsledky analýzy vyžádané ministerstvem. „Já zatím žádná jména na papíře nemám. Pokud ale ministerstvo rozhodne o nutnosti dalšího propouštění, pak musí zároveň parkům odebrat část současné agendy. Jinak parky nemohou dobře fungovat,” řekl LN Stráský.

Ministr Chalupa namítá, že rozhodně nechce škrtat v početních stavech strážní služby, která se podle něj osvědčila.

***

rozloha

rozpočet 2011

státní zdroje

KRNAP

363 km2

330 mil. Kč

35 %

Podyjí

63 km2

43,4 mil. Kč

75 %

Šumava

68 km2

197,5 mil. Kč

36 %

České Švýcarsko

80 km2

50 mil. Kč

100 %

Snižování rozpočtu ministerstva životního prostředí se citelně projeví i v provozu českých

a moravských národních parků. Nejvíc šetření v dalších letech pocítí Krkonošský národní park (KRNAP) a NP Šumava.

Resort jim bude posílat až o 30 procent financí méně, na základě toho budou muset správy propouštět, v Krkonoších třeba až 75 zaměstnanců z dnešních 248. Úspory pak mohou zastavit i zrod NP Křivoklátsko, o němž resort tvrdí, že jeho vznik bude ze všech zamýšlených projektů nejtěžší.

budoucnost:

Vznik NP Křivoklátsko: vstupní investice 30 milionů Vznik CHKO Máchův kraj: nová správa nevznikne, spojí se s už fungujícím Kokořínskem