S entomologem Lukášem Čížkem o tom, jak hospodařit v národních parcích a proč biologicky nejcennější část Česka není vůbec chráněná.

* LN Potřebujeme nové národní parky?

Národní park je vyvázán z běžného lesnického hospodaření, takže je schopen hospodařit výrazně slušněji než třeba Lesy ČR. Z tohoto důvodu by bylo dobré mít národních parků co nejvíce. Na druhou stranu je ale problém v tom, že naše ochrana přírody je dost rigidní tím, že doposud nepochopila význam, který má pro zachování biodiverzity „narušování”.

* LN Jak se to konkrétně projevuje?

Lesy by za normálních okolností byly řídké, protože by se v nich pásla zvířata nebo by je občas narušil přirozený požár. Ale bez pastvy a ohně se většina změní v hustý, stinný les s minimem palouků. A většina obyvatel lesů – ať brouků, motýlů, rostlin nebo ptáků – slunce potřebuje.

* LN Ochrana přírody by se tedy neměla soustředit na konzervování stávajícího stavu, ale občas vyvolat nějakou malou přírodní katastrofu?

Les byl narušován i bez člověka, vyloučením tohoto narušování podobu lesa nekonzervujeme, naopak zapříčiníme její velké změny. Na různě narušované lesy je vázáno obrovské množství přírodních druhů, které nenajdeme v dnešním hospodářském lese, ale ani ve stinném bezzásahovém lese většiny národních parků.

* LN Největší problém CHKO Křivoklátsko je přemnožená vysoká zvěř. Nemůže ona plnit roli té „disturbance”?

Přemnožení jeleni a srnci patří mezi okusovače, kteří si dost vybírají, co sežerou. V naší přírodě chybí „chodící sekačky”, jako jsou koně, krávy nebo králíci, kteří spasou skoro vše, na co přijdou. Jeleni a srnci se navíc moc nepohybují, takže jsou schopni v malém okruhu vyžrat všechno zmlazení listnáčů či jedle. V normální divočině je srnec poměrně vzácné zvíře.

* LN Brání něco tomu, aby se všechny dnešní chráněné krajinné oblasti přeměnily na národní parky?

Národní park by měl fungovat pokud možno sám bez člověka. V České republice ale není žádný kus přírody, který by něco takového splňoval. Takže národní park ve světovém významu slova tu nebudeme mít nikdy žádný. Na druhé straně nikdo nám nebrání v tom, abychom udělali národní parky ze všech dosavadních CHKO. Avšak není důležité, jak kterému chráněnému území budeme říkat. Důležité je, abychom umožnili přežití toho cenného a vzácného, co tam žije.

* LN Mělo by být národním parkem Křivoklátsko?

Národní park je celkem drahá legrace. Hlavní je zajistit ty managementy, které jsou potřeba. Nemělo by se stát to, co teď potkalo Národní park Podyjí – že se vystříleli všichni mufloni a srnci a nejcennější místa začala zarůstat. Pokud to nezačneme vypalovat nebo vypásat, přijdeme o biologicky nejzajímavější lokality.

* LN Jaký význam má vyhlášení národního parku z hlediska rozvoje regionu?

Národní park je velká obchodní značka. Mnoho lidí, když jedou do ciziny, tak první, na co se podívají, je, jaké jsou tam národní parky. Na turistiku to tedy může mít výrazně pozitivní vliv, pokud se o turisty dobře postaráme.

* LN Většina lidí, kteří žijí v okolí připravovaného národního parku Křivoklátsko, je proti jeho vyhlášení. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Mají strach, že jim bude do života mluvit další úřad, což se dá celkem pochopit.

* LN Existuje kromě Křivoklátska a Jeseníků ještě nějaká další oblast, která by si zasloužila status národního parku?

V Česku máme problém, proti němuž jsou debaty o Jeseníkách nebo Křivoklátsku spíš takový pětihaléř. Na soutoku Moravy a Dyje jsou luhy, které z hlediska bohatství žijících organismů mají naprosto zásadní význam. Přitom nemají prakticky žádnou ochranu a Lesy ČR zde drasticky těží.

* LN Čím si to vysvětlujete?