Šumavský park razantně změnil strategii. Místo dohadů s ekologickými aktivisty, zda kácet, či nekácet, případně kde a jak, teď vymýšlí novinky, které mají lákat turisty. Kůrovcová kalamita je prý pryč.

Dvaadvacet let se na Šumavě nemluvilo o ničem jiném: kácet, nebo nekácet kůrovcem napadené stromy? V posledním roce se vše změnilo. Správa parku oznámila: Je konec kůrovcové kalamity, brouk se dál nešíří, hospodaření máme stabilizované a teď budeme vymýšlet novinky pro turisty. V posledních měsících doslova chrlí lákadla pro návštěvníky.

Jen tak namátkou: cyklostezky u Modravy a Srní, fotopointy na nejznámějších místech po celé rezervaci, soví voliéry v Borových Ladech, zrekonstruovaná část Schwarzenberského kanálu, nové vyhlídkové věže, přístřešky pro turisty, stylové restaurace, plyšáci, e-shop a třeba včera ukázka práce podkováře, který měnil podkovy koní pracujících v lesích parku. Dále má správa parku v „šuplíku” připraveno zhruba osmdesát dalších projektů za 600 milionů korun, a to včetně zoologických center nebo pobytového centra pro tělesně postižené ve Stožci.

Přitom správa parku musela začít šetřit, její rozpočet rok od roku klesá. Ale podařilo se jí zlepšit prodej dříví a nyní na něm vydělává až o třetinu více peněz, do aut namontovala satelitní sledování a zaměstnanci najíždějí o třetinu méně kilometrů.

„Vyléčili jsme Šumavu od kůrovce a správu parku od ekonomických problémů. Máme základní dokumenty, kterými je návštěvní řád, zonace, plán péče. To jsou věci, které se nedařily i desítky let. Proto nám teď zbývá prostor pro příjemné věci,” říká spokojeně ředitel šumavského parku Jiří Mánek. „Jde nám o pozitivní vnímání národního parku veřejností,” dodává.

Ještě před dvěma lety byla správa finančně na dně, na účtech měla nanejvýše na výplaty a musela propouštět. Nyní právě i díky novým projektům dala práci dalším lidem, celkově však počet zaměstnanců klesl.

„Nový ředitel dokázal otočit negativní medializaci do pozitivní roviny. Všichni předchozí jen o tom mluvili a slibovali. Ačkoliv je nyní ještě brzy na hodnocení, zda novinky přitáhly značné množství nových turistů, je potřeba mít neustále na paměti, že nic se nemá přehánět a správa parku by rozhodně neměla suplovat podnikatelskou sféru,” myslí si starosta Modravy Antonín Schubert.

Ředitel Mánek má s marketingem a PR zkušenosti. V této oblasti v minulosti působil, zejména když řídil informační kampaň České televize spojenou s digitalizací a pracoval v cestovním ruchu.

Turisté novinky většinou vítají, jedním dechem však dodávají, že podobnou nabídku zážitkové turistiky měl mít park v programu už dávno. „Viděli jsme nabídky jízd na saních tažených koňmi, což by určitě bavilo naše vnoučata. My osobně chceme zkusit vycházku na sněžnicích. V evropských parcích i jinde jsou ale takové nabídky zcela běžné. Stačí se podívat k Lipnu, co tam vše udělají pro to, aby tam turista zůstal a utratil peníze,” komentoval vášnivý turista Jan Líbenek ze Strakonic.

Ekologičtí aktivisté tak nadšení z novinek správy parku nejsou. I když je šmahem nezatracují, tvrdí, že park by měl zejména více chránit přírodu. „Kdyby zajišťovali kvalitně ochranu přírody a lidé měli dostatek prostoru vidět divočinu, tak aktivitu, jako jsou plyšové hračky, vítáme jako vhodný doplněk. Místo toho ale máme dojem, že se akorát přeměňuje Národní park Šumava na národní park plyšáků a restaurací,” komentuje aktivista Jaromír Bláha.

Otázka kácení stromů se sice už tolik neřeší, přesto stále u soudu pokračují dohady o zákonnosti blokády kácení, kterou Šumava zažila před dvěma lety. Padlo už několik rozhodnutí, proti všem se však některá ze stran sporu odvolala. Podle posledního verdiktu ministerstva životního prostředí kácení a hluk motorových pil rušil živočichy a správa parku tehdy použila chemii v boji s kůrovcem nezákonně. I proti tomuto verdiktu se však správa parku odvolala.