Rubrika: TITULNÍ STRANA
PRAHA - Bez zásahu člověka Národní park Šumava nebude parkem, který by ukazoval jakým způsobem dojde k symbióze mezi člověkem a přírodou, tvrdí předseda ÚV KSČM a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. proto se nevzdává a s dalšími komunistickými poslanci již potřetí předkládá návrh zákona o Národním parku Šumava.
„Smyslem návrhu je zajistit ochranu Národního parku Šumava, protože nebyl zřízen na základě zákona. V tuto chvíli je řada rozhodnutí v podstatě na vodě, protože nevychází ze zákona a mohou být narušovány nejen vztahy mezi přírodou a člověkem, ale i mezi lidmi na území parku,“ vysvětluje Filip. Národní park Šumava vznikl v roce 1991 na základě vládního nařízení, zatímco podle zákona o ochraně přírody a krajiny se národní parky zřizují samostatným zákonem. Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí a bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) považuje komunistický návrh „spíše za nepřátelský akt vůči současné politice státní ochrany pří rody“, Domnívá se, že pravidla ve třech národních parcích vyhlášených nařízením vlády (Šumava, Krkonoše a Podyjí) velmi podrobně a velmi dobře upravuje platný zákon o ochraně přírody. Předložený návrh zákona je podle něj populistickým pokusem souvisejícím s krajskými volbami v příštím roce. Za jeho nejkontroverznější část označil ustanovení, které obcím na území národního parku umožňuje, aby mohly být na základě místního referenda vyňaty z území parku.„Výtkám, že jde o populistický návrh související s krajskými volbami, se musím vysmát,“reagoval Filip a připomněl, že zmíněný návrh zákona podává už potřetí. Poprvé se o jeho prosazení pokoušel v roce 1999, podruhé o čtyři roky později. V obou případech se návrh dostal do druhého čtení. "To, že krajská samospráva nebyla schopna takový návrh zákona předložit, mě donutilo, abych ho předložil do sněmovny znova. Pokud se někomu nelíbí, že upravuji pravidla pro obce, jsem přesvědčen, že i v národním parku žijí lidé a národní park není o tom, že z něho uděláme prales, kde budeme chovat medvědy,“ dodává předseda komunistů. Poukazuje přitom na fakt, že Šumava byla vždy velmi intenzivně osídlena, je to oblast, kde se vždy intenzivně hospodařilo a například její současný smrkový porost vznikal před sto lety umělým vysazením.„Bez zásahu člověku Šumavský národní park nebude tím parkem, který by ukazoval, jakým způsobem dojde k symbióze mezi člověkem a přírodou,“ míní Filip. Nynější návrh podle předkladatelů zachovává režim platné právní normy a převádí ji do zákonem požadované formy. Na území národního parku nebude možné povolovat stavby nadzemních telekomunikačních sítí nebo rozvodů energií, létat motorovými letadly ve výšce pod 1000 metrů s výjimkou mimořádných okolností, jakými jsou požáry či živelní pohromy nebo stavět přehrady s vodními elektrárnami. Norma navrhuje rozdělit území parku do tří zón ochrany přírody s různým stupněm ochrany. Do první zóny řadí území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy.
V této zóně nebude povolené například skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky. Do druhé zóny řadí území s významnými přírodními hodnotami s pozměněnnými ekosystémy a v této zóně nebude dovolené hnojit průmyslovými hnojivy, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady. V obou zónách bude zakázáno používat v motorových pilách k mazání řetězů jiná než biologicky odbouratelná maziva, vápnit pozemky či koupat se v jezerech. A konečně do třetí zóny řadí území se značně pozměněnými ekosystémy, využívané převážně pro hospodářské činnosti, turistiku, sport a rekreaci, a také zastavěné nebo k zastavění určené území obcí. Na území této zóny by mělo být zakázáno provozovat volný a stánkový prodej mimo zastavěna území obcí. Zákon zřizuje Správu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se sídlem ve Vimperku na Prachaticku. Odborníci ze sekce ochrany přírody a z legislativní sekce ministerstva životního prostřed návrh teprve studují a připravují stanovisko pro ministra na jednání vlády k tomuto návrhu. Zatím tedy ještě není rozhodnuto, zda ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) předložený návrh podpoří či nikoli. Návrhem by se měla sněmovna zabývat na některé z příštích schůzí.
