Plán péče o Podyjí zůstává nadále terčem kritiky

Správa Národního parku Podyjí připravila důležitý dokument - Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo 2010-2020. Ten se však nelíbí mnoha subjektům. V prosinci jsme zveřejnili článek, v němž starosta Podmolí Josef Frélich nesouhlasil s mnohými pasážemi, které jsou v dokumentu uvedeny.

„Dne 1. února se má sejít rada Národního parku Podyjí, kde se budeme k materiálu vyjadřovat,” uvedl starosta Vranova. Ke spokojenosti má hodně daleko, spolu s dalšími mu bude oponovat. „Nejsme proti parku a ochraně jeho přírody, ale proti špatným rozhodnutím, která by omezovala život našich občanů.” Připomínky připravili vranovští podnikatelé, Znojmo či Svazek obcí Národního parku Podyjí. Zúčastnění si stěžovali na velmi krátký čas, který měli na vznesení připomínek k tak závažnému materiálu, který ovlivní život lidí bydlících či podnikajících v parku nebo v jeho ochranném pásmu. Starostům dotčeného území vadí, že se velice rozsáhlý materiál připravoval bez jakýchkoliv konzultací s obcemi a dalšími dotčenými zájmovými organizacemi, podnikateli či zemědělci. „Připomínkovat zhruba dvousetstránkový materiál v době necelého měsíce, navíc ještě v čase komunálních voleb, bylo neúnosné. Navíc se v čele některých obcí měnili starostové,” pokračoval Vedra.

„Přestože se nakonec termín připomínkování posunul do konce loňského roku, byla na podrobné prostudování a přijetí závěrů krátká doba. Podle zákona se k tomuto materiálu vyjadřují obce a musí dojít k projednání v jejich orgánech, na znění materiálu nemůže reagovat starosta sám. Navíc problematiku musí projednat nejen s dotčenými organizacemi, jichž se změny budou dotýkat, ale i s občany. V termínu, který nám původně stanovila Správa NP, to bylo vyloučené. Všechny oponentní materiály, které mám k dispozici, byly pečlivě a fundovaně zpracovány, ale všichni s tímto materiálem v jeho celkovém znění nesouhlasí. To je i můj případ, s tímto návrhem hluboce nesouhlasím.” Prosincovým článkem ve Znojemsku byli překvapeni členové znojemské organizace Moravského rybářského svazu, kterých se dokument dotýká, a podle vyjádření jeho předsedy Jana Michalcova o něm nebyli vůbec informováni, byť se starají o zarybňování dotčené lokality. S navrhovanou změnou rybolovu členové a funkcionáři místní organizace nesouhlasí. Až bude tento plán schválen, na jeho základě se bude Správa NP moci vyjadřovat k mnoha činnostem, například stavební, či vydávat závazná stanoviska. „Proti závazným stanoviskům se nelze na rozdíl od rozhodnutí přímo odvolat, odvolacím orgánem je až ministerstvo životního prostředí. Správa NP se nyní řídí dokumenty, které nebyly s obcemi projednány, a má je za bernou minci, což vidím jako chybu,” stěžuje si na přístup Vedra. „Jsem příznivec národního parku, ale velice mě mrzí, jak se k nám chová. To, jak vůči nám postupuje, je nepřijatelné. Nepříjemně vnímají starostové obcí statut ochranného pásma a chtějí, aby jeho hranice šly mimo obce, čímž by skončily zásahy Správy NP do stavebních řízení. Národní park Podyjí nám v ničem nepomáhá, naopak nám ztěžuje naši činnost a omezuje nás. Byla nám přislíbena dotace, ovšem vzhledem k podmínkám jsme na ni neměli šanci dosáhnout,” tvrdí Vedra. Jak dále uvedl, pokud by vstoupil výše zmíněný dokument beze změn v platnost, znamenalo by to úplné zakonzervování Vranova, jehož obyvatelé stárnou, a městys by se postupně vylidnil. „Území okolo řeky Dyje bylo po staletí využíváno lidmi, kteří se k přírodě chovali kulturně a civilizovaně, neničili ho ani turisté, ani rekreanti. Po roce 1948 se území zakonzervovalo, natáhly se ostnaté dráty, nic jsme zde před rokem 1989 nemohli dělat. Obdobně se nyní chová Národní park Podyjí - zakazuje nám vstup, omezuje nás, začínáme žít jako před sametovou revolucí,” dodal na závěr smutným hlasem vranovský starosta.