Ministerstvo práce jeho přípravu stoplo. Důvodem jsou odlišné názory obcí, organizací a podnikatelských subjektů

Jeseníky – Národní park v Jeseníkách nebude. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí, které přípravné práce na projektu zastavilo. Svůj krok odůvodnilo rozpornými názory, které na národní park mají organizace, podnikatelské subjekty i obce.

Národní park měl chránit nejvzácnější lokality Hrubého Jeseníku. Petici za jeho vznik podepsalo kolem patnácti tisíc lidí. „Současné vedení ministerstva životního prostředí nemá ve svých prioritách přípravu, a už vůbec ne vyhlášení Národního parku Jeseníky,” uvedl pro Českou televizi náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Potvrdil, že důvodem jsou zcela odlišné názory obcí v regionu. Podle zastánců záměru rozhodnutí ministerstva nemusí být definitivní. „Čekal jsem, že půjde o běh na dlouhou trať. Není vyloučeno, že za čas k nějaké dohodě mezi podnikatelskými subjekty a samosprávami dojde a ministerstvo se opět záměrem začne zabývat.

V podstatě nejcennější lokality mají nejvyšší stupeň ochrany již nyní, národní park by jen místa scelil,” domnívá se Martin Minář z Českého svazu ochránců přírody v Šumperku.

Odpůrci ale od začátku argumentovali tím, že národní park by znamenal konec nepůvodních druhů, jako je borovice kleč. Ta byla v Jeseníkách vysázena v devatenáctém století, aby zvýšila horní hranici lesa, zabránila lavinám i erozi svahů a ochránila smrčiny v nižších polohách.

Dalším nepůvodním druhem je kamzík, horské kozy žijí v nejvyšších moravských horách sto let. Jejich populace čítá přes dvě stovky kusů.

Lidé se také obávají možného omezení rozvoje lyžařských areálů. „Neumím si představit, co by to místním lidem přineslo, kdyby zde národní park byl. Pochybuji, že by do hor jezdilo víc turistů,” domnívá se Josef Honzárek, který má jako turista prochozené Jeseníky křížem krážem.

Podle iniciátorů projektu se Národní park Jeseníky měl rozkládat na přibližně pětadvaceti procentech plochy dnešní Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Zahrnul by zbytky divoké a zachovalé přírody, zejména v centrální části Hrubého Jeseníku, přibližně od rašeliniště Skřítek přes hlavní hřebeny a masivy až po Obří skály na jesenické straně.

Národní park je zákonem definován jako území cenné z přírodních hledisek, jedinečné v národním i mezinárodním měřítku, s převahou přirozených nebo lidskou činností jen málo ovlivněných ekosystémů, s mimořádným vědeckým a výchovným významem. Jeho využívání směřuje k zachování či ke zlepšení přírodních poměrů a je v souladu s jeho vědeckým a výchovným posláním. Veškeré činnosti prováděné v národním parku jsou odstupňovány podle jednotlivých zón. Pobyt osob se řídí návštěvním řádem. Na území České republiky jsou čtyři národní parky: Šumava, Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko.

O zřízení dalšího národního parku nyní usilují ochránci přírody na Křivoklátsku ve Středočeském kraji. I když tam proti záměru vznikla před dvěma roky petice, kterou podepsalo čtrnáct tisíc lidí, jednání s ministerstvem pokračují.