Příroda je prý chráněna dostatečně, roky debat zřejmě končí
Promění se Křivoklátsko v národní park, anebo ne? Mnohaletá diskuse, jak se zdá, dospěla ke konci. Podle středočeského krajského úřadu nejsou k vyhlášení národního parku důvody. A zdá se, že jde o stanovisko definitivní.
„Z našeho pohledu není vyhlášení národního parku aktuální," potvrzuje krajský radní pro životní prostředí Ivo Šanc (STAN). Současný způsob ochrany jedinečného prostředí Křivoklátska a zdejší způsob hospodaření s krajinou jsou podle názoru hejtmanství naprosto dostačující.
Proti vyhlášení parku existovala řada námitek. „Lesy v oblasti nejsou původní, vznikly po zásazích člověka," uvádí jednu za všechny radní Šanc. S parkem nesouhlasily ani obce. „Postoj obcí na Křivoklátsku je většinově nakloněn stávajícímu přístupu k ochraně přírody a lesa. Ukazuje se, že hospodaření stávajících vlastníků lesa i působení Lesnického parku dává dostatečnou záruku zachování i obnovy přírodního dědictví Křivoklátska," říká radní Šanc.
Naděje na proměnu statutu se však dosud zcela nevzdala Agentura ochrany přírody a krajiny. Zda se jí však negativní postoj vedení kraje ještě podaří zvrátit, je ve hvězdách.
Vznik byl plánován řadu let
S národním parkem na Křivoklátsku to bylo v posledních několika letech jako na houpačce. Příslušný zákon ministerstvo životního prostředí připravilo před šesti roky, s vyhlášením se poprvé počítalo dokonce již v roce 2012.
Idea vzniku parku v této lokalitě je však ještě starší, objevila se poprvé v roce 2008. O dva roky později úředníci ministerstva životního prostředí začali jednat se zástupci obcí v regionu. Proti tehdy nebylo ani bývalé vedení Středočeského kraje. „Křivoklátsko je neobyčejně cenné území. Množství rostlinných a živočišných druhů na jednotku plochy je zde nesrovnatelně vyšší než jinde na našem území. To je dáno zejména úžasnou geomorfologií. Křivoklátsko si z pohledu ochrany přírody národní park zaslouží," shrnuje tehdejší argumenty pro zřízení parku náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský.
Zůstává „jen" CHKO
O nákladech spojených s vytvořením parku na ploše zhruba 100 km2 na území čtyř okresů, který z 96 procent tvoří lesní porosty, vznikla i odborná studie. „Zřízení národního parku vyvolá v prvních pěti letech průměrné dodatečné výdaje státního rozpočtu ve výši 24,4 milionu korun za rok. Z toho asi 38 procent výdajů bude investičního charakteru, nebude nutné je od šestého roku existence, za předpokladu absence dalších investic, vynakládat," konstatuje zmíněná analýza.
Roční náklady na provoz připravované Správy Národního parku Křivoklátsko byly odhadnuty na 20 milionů korun. Zřízení parku mělo mít pro lokalitu pozitivní dopady. Studie z roku 2010 kalkulovala, že v oblasti vznikne 97 nových pracovních míst. Počítalo se s tím, že přínos z rozvoje cestovního ruchu převáží nad negativním útlumem lesnických a zemědělských činností. Zároveň měl park přinést zisky pro region ve výši okolo 18,5 milionu korun ročně.
Od samého začátku nebyli parkem nadšeni lesníci, myslivci ani mnozí obyvatelé v lokalitě. Místní dokonce posílali protestní petice do parlamentu. „Zásadně nesouhlasím s tím, že by další národní park přinesl České republice větší užitek, než je současný způsob správy daného majetku. V žádném případě nám nejde o provozování myslivosti ani nehodláme toto unikátní prostředí jakkoliv vytěžit.
Naopak jsme připraveni pokračovat v hospodaření šetrném k přírodě," uvedl v minulosti generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
Křivoklátsko, jeden z nejzachovalejších ostrovů přírody ve středních Čechách, získalo v roce 1978 statut chráněné krajinné oblasti (CHKO) v rozsahu 628 km2. Už rok předtím se oblast stala biosférickou rezervací UNESCO. Kraj proslavený spisovatelem Otou Pavlem se může pochlubit bohatou faunou a flórou. Na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1 800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 druhů zde i hnízdí.
