Bilanční jednání komunálního výboru Národního parku Bavorský les ve středu v bavorském Regenu jasně ukázalo, že tamní politická reprezentace má po krk dohadování se s opozicí. Ta nebyla až na jednu výjimku vůbec připuštěna do diskuse. Diskutovat směli jen předem vybraní „zelení” představitelé. Oba zemští radové, Ludwig Lankl a Michael Adam, který se v listopadu stal ve svých šestadvaceti vůbec nejmladším zemským radou v německé historii, vycházeli ze zeleného poslání národního parku - ponechat přírodu přírodě. V nové části bavorského parku (část Roklan - Falkenstein) proto bylo letos ponecháno 100 hektarů vývratů a zlomů po vichřici ze 13. 7. 2011 v oblasti Gfällei v těsné blízkosti státní hranice směrem na Prášily (jde o cca 20 tisíc kubíků dřeva). Zároveň byla pomocí pořezaných kmenů zatarasena a revitalizována cesta vedoucí do této oblasti, aby kmeny nemohly být vyvezeny nebo asanovány. Rušení cest vede k odporu obcí. Letos v září se starostové postižených obcí a zástupci Hnutí na záchranu Bavorského lesa snažili prořezat historickou cestu, která vedla přes oblast bývalých pastvin Lindbeger Schachten směrem k Srní a byla revitalizována. Obce mají strach o návštěvníky, kterých bylo letos v Národním parku Bavorský les vykázáno „jen” milion, tedy polovina než v minulých letech.

Ekolog Národního parku Bavorský les Jörg Müller na bilančním jednání prezentoval vůbec poprvé čerstvé výsledky zásadního celošumavského výzkumu tetřeva, který zpracovávalo osmdesát odborníků na základě dat od 570 terénních pracovníků (z toho 400 na bavorské straně). Průzkum ukázal, že turismus je pro tetřeva stresující faktor a na rozdíl od lesního hospodaření ptákovi zásadně škodí. Podle výzkumů je tetřev nejstresovanější v oblasti Třístoličníku a Velkého Javoru, kde jsou sjezdové areály Hochficht a Arber. V centrální oblasti Šumavy je tetřeva nejvíc. „Tetřev se ponejvíc zdržuje v oblastech mrtvého a starého lesa,” zdůraznil Müller. Proto budou muset být znovu posouzeny všechny turistické hraniční přechody v této oblasti, včetně léta požadovaného Modrého sloupu u Modravy. Ten byl před třemi lety dočasně zpřístupněn z české strany. „Současná existující trasa na Modrý sloup z Březníku je ta nejhorší varianta,” řekl Müller. Ekologové však vylučují i historickou cestu tzv. Luzenským údolím. Další kritickou oblastí z hlediska tetřeva je oblast Roklanského lesa a Novostudnický revír na české straně. O léta požadovaných turistických cestách na magickou horu Bavorského lesa Velký Roklan přes české území si tedy turisté budou moct nechat zdát.

Navíc oblíbené turistické cíle na bavorské straně, jako je chata na Luzném a chata na Velkém Roklanu, by měly být zrušeny. Správa Národního parku Bavorský les uvažuje, že chaty nechá prohlásit za kulturní památku a zakonzervuje je jako letos historickou lesovnu Schachtenhaus mezi Prášily a Buchenau.