Debrno – Přes třicet let lidem ukazuje krásu dřeva, svá díla vystavuje v Česku i v dalších evropských zemích nebo v Kanadě. A těch výstav nebylo málo – skoro sto dvacet. Umělecký řezbář Martin Patřičný, který před pár dny slavil šedesátku, získal například prestižní cenu na legendárním Salonu nezávislých v Paříži. A před jedenácti lety ho ocenila Národní federace francouzské kultury bronzovou medailí v oboru dekorativního umění.

Byl i dřevorubcem

Nápadem Martina Patřičného, který stále mistrně rozvíjí, jsou dřevěné kompozice, koláže nebo mozaiky z různobarevných dřev rozličně povrchově upravených a většinou precizně vyleštěných.
Po maturitě na pražském gymnáziu prošel celou řadou zaměstnání, která s oborem, v němž vyniká, nesouvisely. Většinou. Věnoval se totiž i ryze chlapské práci dřevorubce... Výtvarné práci se dřevem, jíž se učil soukromě u svého strýce, se věnuje v Debrnu nedaleko Kralup nad Vltavou. Jde o autora řady dřevěných montáží, skulptur nebo soch z rozličných dřev, precizně zvládajícího své řemeslo s výtvarným nadhledem, který jeho práce staví na přední místo v oboru. Na některých dřevěných objektech kombinuje Martin Patřičný dřevo ještě s výstřižky z knih, novin i hudebních partitur až sto let starých. Filmový režisér Bedřich Ludvík o Martinu Patřičném píše, že je národní guru přes dřevo. Nad tvorbou uměleckého řezbáře se často zamýšlí a píše recenze. Vzpomíná například i na jeho první velkou výstavu nazvanou Dřevo krásných stromů v Národním muzeu na Václavském náměstí v Praze před dvaceti lety. Podle Bedřicha Ludvíka byl Martin Patřičný úplně první, kdo se v tak ctihodné instituci pokusil o interaktivní přístup k návštěvníkům a v doplňujícím programu se dopustil i zpěvu trampských odrhovaček. Ty ale k vůni dřeva, lesu i přírodě patří. Ostatně výstava měla tehdy velký ohlas – za pět měsíců ji vidělo přes neuvěřitelných sto tisíc lidí.
Je třeba uvést, že když se v roce 2007 Martin Patřičný setkal s režisérem, písničkářem a autorem knih Bedřichem Ludvíkem, začali spolu uvažovat o seriálu dokumentů o dřevě. Jeden věděl jen málo o filmu – a druhý málo o dřevě. Výsledkem tohoto shledání byl ojedinělý a divácky přitažlivý šestadvacetidílný televizní dokument Kus dřeva ze stromu.
Bedřich Ludvík má doma i řadu mimořádných prací Martina Patřičného. Vzpomíná na to v jedné ze svých esejí: „Když jsem od Martina vezl obraz s trochu netradičním názvem Ohledně erotiky, musel jsem jej chvíli vézt i metrem a tramvají. Měl jsem nezabalený dřevěný objekt pod paží, jinak to nešlo – a byl tedy vidět. V poloprázdném metru i tramvaji během krátké chvíle přitáhl pozornost snad všech žen, které tam byly, od dívek po zralé paní. Z toho jsem pochopil, že Martinovy obrazy jsou velmi erotické. Než jsem ale tuhle studii začal psát, dobře jsem si obraz prohlédl. Zjistil jsem, že je sestaven ze čtyřiceti špalíků. A tak si říkám – jak to ten Patřičný dokáže, vnutit soudnému člověku, jako jsem já, čtyřicet dřívek za půl měsíčního platu? Jak? Je prostě umělec...!"

Dřevěné příběhy

Miroslav Klivar, tvůrce experimentálního filmu známý ve světě zejména jako malíř, o řezbáři z Debrna napsal: „...hodnotíme­li tvůrčí počiny Martina Patřičného, zařazujeme je jednoznačně do oblasti duchovního výtvarného umění, kde estetická hodnota a funkce je dominantní a nejen průvodní, jako je tomu u dřeva v užitkovém umění. Plně splňuje kritéria, která vytyčuje klasická věda o umění a estetice. Z hlediska jeho tvůrčího vkusu rozlišujeme u něho dvě hlavní sféry výtvorů: volnou plastiku a obraz. Někdy obsahuje jeho dílo – obraz z dřevěných smyslových materiálů – příběhy kreslené samotným materiálem dřeva, jeho strukturami. Ano, Patřičný plně ctí kresbu dřeva a přenáší ji do struktury svých artefaktů, kde se rozlišují prostory, meziprostory, plocha, průniky ploch atd.; zcela podle zákonů obrazu..."
Podle Miroslava Klivara jsou malířské kvality u Martina Patřičného patrné v každém kroku. Světelné barevné hodnoty tónů barvy dřeva a odstín tónů jedné barvy, takzzvané valéry, působí až mytologicky. Martin Patřičný je podle jeho mínění hledačem mytologie dřeva v umění.

Na knižním trhu

Patřičný se věnuje i próze. Píše z části o dřevu jako takovém – například kniha Dřevo krásných stromů nabízí pohled na stromy zvenčí i zevnitř, ukazuje, jak vypadají jako celek, jaké mají listy, kůru, ale také jejich dřevo v základních řezech i hotové umělecké předměty nebo bytové doplňky. Také další kniha Pracujeme se dřevem učí čtenáře základním i pokročilým technikám používaným při uměleckém opracování materiálu, který každého provází celým jeho životem. Publikace vyšly poprvé v roce 1998 a od té doby jsou v dalších vydáních nepřetržitě na knižním trhu dodnes.

Cesta ke kumštu

Třetí kniha v řadě – Patřičný nejen dřevo – má za sebou dvě vydání. Najdete v ní menší práce, částečně odrážející autorův život, zamyšlení o cestě ke kumštu, co je to vlastně tvorba a jak je důležitá.
Těch knížekmáPatřičný na kontě více. Šestou knihou je však beletrie. Sbírka sedmi povídek je pojmenovaná po té zcela závěrečné Jako v nebi. Poslední loni vydanou publikací je Patřičná čítanka, v níž se autor vyznává ke své lásce k literatuře.
Aby dokázal i sám sobě, že je tak trochu renesančním člověkem, který vidí do řady oborů, prezentuje své myšlenky, názory a vize do pořadů s konstantním názvem Dřevěné večery. V nich kromě podmanivého mluveného slova umí podchytit posluchače svým zpěvem. Jejich počet už převyšuje číslo sto. Začaly v Národním muzeu a původně byly tématické – například Dřevo a hudba, Dřevo a domov, často také variace na námět soužití žen a mužů.
Mívají dvě části – první je program sestavený autorem, druhá je diskusní a vyvíjí se podle erudice jím pozvaných hostů, nejčastěji ze sféry umění. Právě Dřevěné večery, pořádané nejen v Praze a krajských městech, probudily poměrně veliký zájem kulturní veřejnosti. I proto se Martin Patřičný podílel společně s botanikem Václavem Větvičkou, zpěvačkou Hanou Hegerovou a neziskovou organizací Partnerství v roce 2000 na vyhlášení českého Dne stromůa dřeva.

Kralupský autor

„Kralupy mě už berou jako svého autora. Míněno ti Kralupané, kteří ještě, když to opravdu velmi zjednoduším, něco konkrétního tuší za slovem dovednost, kumšt nebo kultura... A jež zajímá také něco více než jen peníze, jejich shromažďování, nebo sledování stále přibývajících bezduchých pořadů o vaření na televizní obrazovce. A pro tyhle krásné lidi z centra dolního Povltaví chystám další výstavu letos na podzim. Budou při ní uvedeny práce, které jsem vytvořil za poslední desítky let a jež mi možná přinesly i určitý věhlas v zahraničí," říká šedesátiletý umělec, který už nyní přemýšlí o náplni své chystané souhrnné retro expozice v kralupském muzeu. Předtím musí ale stihnout několik dalších průběžných výstav v České republice a podílet se i na té v londýnském Chelsea. A při tom všem dále tvořit a tvořit.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.