Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Co s kůrovcovým dřevem, které firmy nestíhají těžit. Otázka, na niž našli odpovědi v Březině na Brněnsku. Obec ho nabídla místním. Sami si ho pokácejí i odvezou a zaplatí stovku za kubík.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Toto jsou stopy brouků schované pod kůrou stromu.
Martin HABÁŇ, starosta Březiny /STAN/
Oni prochází les, vlastně oddělávají kousky kůry a jakmile tam vidíte ty cestičky, tak jim je jasné, že tam je kůrovec.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Lesní hospodář už v zimě vytipoval a takto označil 476 stromů, které jsou napadené a které musí obec nechat z lesa odtěžit. Jenže právě to je pro Březinu velký problém.
Martin HABÁŇ, starosta Březiny /STAN/
V dnešní době ty firmy, které zpracovávají dřevo, opravdu nejsou, protože je zaměstnává hlavně ten hlavní dodavatel Lesy České republiky.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Proto obec nabídla stromy přímo místním, aby si je za poplatek sami pokáceli. Podle starosty se tak Březina zbaví napadených stromů a lidé získají dřevo na topení.
Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
Pro mě je výhoda to, že to mám tady v obci a mám to tady zhruba 200 m od baráku.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Petr Klement vytápí pouze dřevem. I proto se s pilou a sekerou musel spřátelit už před 12 lety, kdy se do Březiny nastěhoval.
Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
První investice byla motorová pila. Praxe mě naučila, tak jsem schopen si to sám pokácet, nařezat, naštípat, odvozit všechno.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Není to nebezpečné takhle sám kácet v lese?
Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
Vždycky jsme 2. Sám bych kácet do lesa našel. Nikdy se neví, kam ten strom přesně spadne úplně.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
16 stromů, které Petr Klement v lese u Březiny pokácel, mu bude stačit na celou topnou sezónu. Běžně prý spálí asi 10 kubíků.
Co s kůrovcovým dřevem, které firmy nestíhají těžit. Otázka, na niž našli odpovědi v Březině na Brněnsku. Obec ho nabídla místním. Sami si ho pokácejí i odvezou a zaplatí stovku za kubík.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Toto jsou stopy brouků schované pod kůrou stromu.
Martin HABÁŇ, starosta Březiny /STAN/
Oni prochází les, vlastně oddělávají kousky kůry a jakmile tam vidíte ty cestičky, tak jim je jasné, že tam je kůrovec.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Lesní hospodář už v zimě vytipoval a takto označil 476 stromů, které jsou napadené a které musí obec nechat z lesa odtěžit. Jenže právě to je pro Březinu velký problém.
Martin HABÁŇ, starosta Březiny /STAN/
V dnešní době ty firmy, které zpracovávají dřevo, opravdu nejsou, protože je zaměstnává hlavně ten hlavní dodavatel Lesy České republiky.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Proto obec nabídla stromy přímo místním, aby si je za poplatek sami pokáceli. Podle starosty se tak Březina zbaví napadených stromů a lidé získají dřevo na topení.
Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
Pro mě je výhoda to, že to mám tady v obci a mám to tady zhruba 200 m od baráku.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Petr Klement vytápí pouze dřevem. I proto se s pilou a sekerou musel spřátelit už před 12 lety, kdy se do Březiny nastěhoval.
Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
První investice byla motorová pila. Praxe mě naučila, tak jsem schopen si to sám pokácet, nařezat, naštípat, odvozit všechno.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
Není to nebezpečné takhle sám kácet v lese?
Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
Vždycky jsme 2. Sám bych kácet do lesa našel. Nikdy se neví, kam ten strom přesně spadne úplně.
Barbora ŽÍTKOVÁ, redaktorka
16 stromů, které Petr Klement v lese u Březiny pokácel, mu bude stačit na celou topnou sezónu. Běžně prý spálí asi 10 kubíků.
Komentáře
Pst......pst.....
Dopravou se přeci nemnoží.....
Tak co nám to tam žere, když tam stovky kilometrů nedoletí. Chudák, mrzáček, letem zvládne pár desítek metrů, zvláště když tu má potravu.
Tak proč ta sarančata občas létají z afriky až k nám, mají tam pralesy a opiová políčka...že by byly dopované a v rauši se ujeli....
No vědci nám to vysvětlí.
Nemožné, aby se kůrovec dostal za hranici pár desítek metrů a ještě vlastním letem, že páni vyvolení??
"Petr KLEMENT, obyvatel Březiny
Pro mě je výhoda to, že to mám tady v obci a mám to tady zhruba 200 m od baráku."
A jaký je rozdíl, mezi vyrojením na stojato a vyrojením ve vsi v hráni ?
Že by ten kůrovec těch 200m nedal ?