Dvě aktuálně připravované novely zákonů souvisejících s lesním prostředím, tedy novela mysliveckého a novela lesního zákona, které by měly být projednány a schváleny v průběhu letošního roku, téměř jistě opětovně otevřou otázku podmínek a intenzity vstupu veřejnosti do lesa, a zdaleka nejen do něj.
I když se v obou novelách aktuálně diskutuje zejména o snižování škod působených zvěří nebo udržitelnosti lesního hospodaření v souvislosti s cíli Green Deal, měla by být odborná veřejnost připravena také na problematiku přístupnosti lesů, už proto, že situace v ČR je i kvůli historii poněkud jiná, než je tomu obvykle v Evropě i ve světě.
Tam není ani zdaleka běžný prostorově a časově neomezený vstup kohokoli do lesů, ani na veškeré louky, pole a obecně privátní plochy, jako je tomu v reálné praxi u nás. Vzhledem k tomu, že ve veřejnosti sílí tlaky na vyšší ochranu životního prostředí a s tím i na ochranu volně žijících živočichů, lze očekávat, že tyto tlaky mohou postupně ústit v postupné uzavírání přírody pro veřejnost i v podmínkách naší země. V ČR se zatím řeší regulace návštěvnosti buď časovým omezením, například v období, kdy se v přírodě množí ptáci a zvířata, případně nárůstem sankcí na porušování pravidel chování člověka v přírodě. Naproti tomu například ve Velké Británii a částečně i v německy mluvících zemích vlastníci své lesy a pastviny běžně ohrazují, a pokud se týká třeba sběru hub, pak ve většině západních zemí EU je jejich sběr omezen. V sousedním Rakousku si není možné z lesa odnést více než 2 kg hub, v Německu hrozí za sběr hub v chráněných oblastech pokuta až 50 000 eur, v Chorvatsku je nutné vyžádat si ke sběru hub povolení, v Nizozemí je sběr hub zakázán úplně. Inspiraci ze zahraničí lze přitom dříve či později očekávat i u nás. Již dnes je ostatně i v ČR, jak již bylo řečeno, omezen a v některých případech zcela znemožněn vstup veřejnosti do některých lokalit, například kolem vodních nádrží sloužících jako zdroje pitné vody, které jsou mimochodem obvykle obklopeny právě lesními porosty. Na řadě dalších lokalit je pohyb návštěvníků omezen pouze na vyznačené trasy a cesty, vstup také není možný na plochy, na nichž se pěstují sazenice stromů (lesní školky), a také do obor a na další místa. Právě s chovem a lovem zvěře je v ČR spjat nejčastější důvod zákazů, nejde však o běžnou praxi. Podle statistik existuje v ČR necelých 6 000 honiteb, ročně se ale vydá zákazů nebo omezení vstupu jen pro maximálně pár desítek z nich. To vše je dáno i tím, že právo na přístup do krajiny je zakotveno i v naší legislativě po roce 1989.
A veřejnost toho logicky využívá a do lesa vyráží pravidelně v průměru jednou za 14 dnů, zejména pak za účelem sběru lesních plodů. Opět podle statistik si například v roce 2021 odnesli z lesů na území ČR lidé lesní plody v hodnotě zhruba 5,6 mld. Kč, konkrétně 20 000 t hub, 6 800 kg borůvek a přes 3 000 t malin, přičemž celkově šlo o 35 200 t lesních plodů. V rekordním roce 1995 to ale bylo dokonce 60 000 t lesních plodů, naopak v roce 2008 nasbírali lidé v našich lesích jen 23 000 t lesních plodů. Houby sbírá v lese téměř 75 % návštěvníků lesa, v roce 2021 připadlo podle statistik na jednu domácnost více než 6 kg nasbíraných hub. Návštěvnost lesů je v ČR velmi vysoká a pohybuje se kolem 30 návštěv lesa ročně na každého obyvatele naší zemi. V roce 2020, který byl podle statistik co do návštěvnosti lesa rekordní, se do lesa vypravil každý občan země 36krát. To se ovšem na stavu lesa musí nějak projevit, a to jak z environmentálního, tak ekonomického hlediska.
Nepříliš se v těchto souvislostech přitom rozlišuje, o jakou formu návštěvy jde. Jako nejméně kontroverzní se jeví pěší turistika, o poznání větší problémy ale způsobují, zejména na lesních cestách, cyklisté, ještě větším problémem jsou pak různá terénní vozidla, například takzvané čtyřkolky, jimž je vjezd do řady míst zakázán, ale v praxi se nepříliš dodržuje. Jak přitom upozornil v jednom ze svých nedávných výzkumů Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), hlavním negativním projevem vysoké návštěvnosti našich lesů je rušení zvěře. „Krátkodobé vyrušení může vést k nárůstu škod na dřevinách a zemědělských plodinách, jelikož zvěř je nucena využívat i nevhodné lokality, které by za standardních okolností nenavštěvovala, například z důvodu nedostatku kvalitní potravy. Náhlé vyrušování zvěře často následované překotným úprkem může mít i přímý vliv na zvýšení mortality zvěře prostřednictvím nárůstu střetů s vozidly, s dopady na lidskou bezpečnost,“ konstatuje VÚLHM.
Návštěva lesa může mít navíc negativní dopady i pro chovy hospodářských zvířat. Zejména v okolí drobných vodních ploch může dojít ke kontaktu s trusem vodních ptáků, kterým se může i do malých domácích chovů přenést dnes tolik zmiňovaná ptačí chřipka. Obdobné riziko ale existuje i v případě afrického moru prasat. Přesto je zřejmé, že je žádoucí, aby veřejnost do přírody a do lesů chodila. Kromě toho, že tím lidé činí také něco pro své zdraví (čistší vzduch, pohybové aktivity) je návštěva lesa také zdrojem poznání a budováním vztahu ke krajině a životnímu prostředí, což je potřeba, kterou je nutné stále rozvíjet. Častokrát zmiňovaná odtrženost zejména městské veřejnosti od venkovského a přírodního prostředí je totiž bohužel také častým důvodem zcela nesmyslných regulací, byrokracie a postojů, které se skutečnou ochranou přírody nemají nic společného a jsou založené pouze na nerealistických emocích.
Vzhledem k tomu, že rozpory mezi pozitivy a negativy návštěvnosti a prostupnosti lesa pro veřejnost budou podle všeho narůstat, bylo by zřejmě žádoucí na tento předpokládaný vývoj reagovat. Vše totiž nasvědčuje tomu, že v ČR jinak poměrně rozvinutá a častá osvěta nemusí v budoucnosti stačit. I na to by měli myslet podnikatelé v lesním hospodářství i myslivecká a zemědělská veřejnost a společnost na možné regulace návštěvnosti v budoucnosti postupně připravovat. V době všech možných koncepcí se jeví jako určité řešení i nějaký obecnější materiál na téma „veřejnost a les“, a především jeho komunikace. Jinak se i v našich lesích začnou postupně vytvářet příkopy mezi odbornou a laickou veřejností, jako další kamínek v nekonečné mozaice rozdělené a dále rozdělované společnosti, která rozhodně není prostředím, v němž se lidé dobře cítí.
AGRObase zpravodaj
Komentáře
Cituji z článku:
"A veřejnost toho logicky využívá a do lesa vyráží pravidelně v průměru jednou za 14 dnů, zejména pak za účelem sběru lesních plodů. Opět podle statistik si například v roce 2021 odnesli z lesů na území ČR lidé lesní plody v hodnotě zhruba 5,6 mld."
Proti tomu stojí malý vlastník lesa, který od státu za tyto služby a svou újmu nedostane vůbec nic a větší vlastníci, kteří dostanou podpory v řádu milionů.
ŘEKL BYCH KRÁDEŽ S POSVĚCENÍM STÁTU ZA BÍLÉHO DNE, KAM SE HRABE RATH !!!
Pojďme a společně sklidíme zemědělcům na polích plody a další (u lesů nepočítám krádeže stromků a pod.) za 5,6 miliardy, to by bylo .....
Jaká je plošná podpora za 1 ha v ČR ... v lese dostanete tak pár korun a to se musí rozpočítat .... na pole jde plošná podpora i v desítkách tisíc, a to si zemědělec výtěžek prodá - nedej bože, že mu někdo sklidí a prodá pro sebe.
Ovšem lesní plody sběrači-občané běžně prodávají na internetu a ve výkupnách, jen to fičí!.
Tak vlastníku lesa, plň své povinnosti a mlč !!!
Jsme v demokratickém a spravedlivém ČESKU!
Ekonomické mantinely se hroutí.
Ještě víc bych kroutil nad penězma vynaloženejma na takovýdle statistiky.
Mimochodem, kdo vám brání si ty houby sklidit a prodat sám ?
Větší vlastník klidně může postavit k lesu budku a vybírat za kilo jako v jahodárně. A pak sečtěte ekonomickej efekt. A budete vědět, jak jste zase naletěl státnímu úředníkovi.
S těma jejich statistikama.
Nejde jen o to na drn sklidit a potom potopa.
U vás doma také na vašem poli, zahradě, louce, ostatní ploše ... rozhodují jiní a sklízí, dále prodávají a všemožně ničí?
Kolik takových, co vám sklízí úrodu v lese jste potkal za posledních 5 let ?
Neříkám na vyasfaltované cyklostezce nebo běžecké stopě, tam je hlava na hlavě.
Ale v normálním lese ?
Jsem na stejném místě v lese několikrát týdně celý rok, maje tam ouly, a za posledních patnáct let jsem potkal dvakrát lesního dělníka, jednou hajnýho, jednou pejskaře, jednou čůrajícího motorkáře a čtyřikrát traktoristu - lesy jsou na půl soukromé a napůl obecní. Houbaře žádnýho. Ani známky jakéhokoli sběru - jen já občas seberu pár klouků, ryzců a bedlu. Jinýho tam neroste. A sem tam šišku a nějaký ty větve.
Starý vesničani už do lesa moc nechodí a mládí ?
Ty zařezávaj přes týden v německu a se o víkendu pacthtili někde v houští za pár babkama ?
Dneska se chodí do klimatizovanýho marketu.
Což je jako s tou zahradou - copak tam dneska lidi maj ? Anglickej trávník ?
Jo, divočácí, to jiná, ty tam posledních pár let sklízej všechno na co přidou. A ani to dál neprodávaj.
To jsou miliardy za houby. A na houby zmlazení.
Vše jsem tu už někdy psal, a není to les u cest a nevedou zde stezky a další.
Likvidují tu oplocení, kradou stromky i ve velkém, houby mizí a jsou plundrovány, rostou tu hřiby a další druhy co jsou vyhledávány.
V zimě na stopách vidím hromadu psích a některé ani nechápu.
Nebudu zde popisovat individua co tápou a nevím ani účel návštěvy lesa....
Itak to chodí.....
Fakt hůstý...
To to máte někde v Průhonicích, ne ?
To se pak fakt nedivím.
Zkusil jste cedule " Achtung ! Minen ! nebo ochranné pásmo vztekliny ? Ale asi to bude houby platný.
No, zlatý Sudety.
Před více jak 20 lety jsem myslel, že ploty a jiná druhová skladba lesa bude pro mne krása a ukázka že to jde i jinak. Byla to velká chyba a ještě větší náklady.
Bohužel na desítky km kolem nic podobného není a vše je téměř zničeno, řekl bych zlatý smrk, ale i to díky myslivcům nebylo ono.
Les tu ale nakonec přes vše nějaký roste, jako lesák a vlastník lituji práce a nákladů, které nikdo neohodnotí.
Buďte rád za les někde u vás jak jste popisoval a stařík může jen závidět.
Společnost nezměníme a její názor, jak les sám a sám roste, také ne!
Dnes už to neřeším a říkám si po mně potopa, však tu za chvilku nebudu...
Ale bilance pro vás z JD tu zbylo životaschopných cca 15 - na ploše mi zbylo dostatek cca 1 m vysokých štumplíků po uřezaných jedlích, co by se návštěvník lesa ohýbal, však vlastník lesa dá do pořádku (asi si myslí, že nám to stát dotuje), ovšem douglasky vyrostli rychleji, ty jsou uřezány u země a pak uříznutý vršek... mám jmenovat a popisovat dále?
Dnes už jsem smířen a mohu jen popisovat.
Jedlí jsem tam celkem sadil 2750, DG 2000 - dnes je jich cca 250, BO 780 - dnes cca 50.....
Bilancuji a těším se na státní podporu.
Na tento les nikdy ani koruna.
LESU ZDAR
Každopádně tyhle podmínky vlastnictví platí přes půl století, nikdo nikoho nenutí vlastnit les, klidně ho převeď na LČR.