(ALT)
Neuspokojivý je podle Miloše Knížka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti stav, kdy nahodilé těžby tvoří většinu z celkových. Podíl nahodilých těžeb se, jak uvedl na zasedání České akademie zemědělských věd, v posledních letech neustále zvyšuje. Z 15 procent v roce 2001 se v roce 2007, kdy se přes naše území přehnal orkán Kyril, vyšvihl na 86 procent. Z abiotických faktorů je velmi závažné i sucho, s nímž také většinou koresponduje i poškození hmyzem, který je kromě zvěře a hub jedním z hlavních tří biotických faktorů poškozujících les. Zásadní nárůst škod hmyzem se projevil v roce 2003, kdy nás postihlo i mimořádné sucho.
Od zmíněného roku se datuje současné přemnožení hmyzích škůdců. Jejich nárůst se v této době projevil v celé severní Evropě. Kůrovcové těžby se z roku 2006 na rok 2007 zvýšily dvojnásobně. K tomu samozřejmě přispěl Kyril a špatné zpracování kalamity, již způsobil. Po vyklizení ploch nedošlo k nasazení žádných obranných opatření a nezůstala ani dřevní hmota, do níž by mohli nalétnout vyrojení kůrovci. Ti se proto vrhli na stojící stromy. Napadené dříví se zpracovávalo harvestorovou technikou, a to třeba až ve fázi žlutých brouků. Nejzávažnější situace ve výskytu kůrovců je na severní Moravě, ve Slezsku a jihozápadních Čechách. Na severní Moravě, odkud pochází téměř polovina vytěženého kůrovcového dříví, jsou lesy napadené i václavkou. Přemnožení škůdce pomohly také poslední zimy, které byly velmi mírné a suché. Letos je opět nutné přijmout co nejúčinnější opatření a přinejmenším tlumit gradaci škůdce v hospodářských lesích.
Na rozdíl od kůrovců se populace klikoroha borového držela v posledních letech jen na nízké úrovni. Plošně se příliš nerozmnožili ani defoliátoři. Letos lesníci očekávají silnější výskyt ploskohřbetek, ale nemělo by dojít k žádné katastrofě. Lokální problémy působí chroust maďarský. Bohužel je to většinou na lokalitách, kde není možné použít ochranná opatření. Navíc proti ponravám není účinný žádný insekticid.
