Jihlava 18. srpna (ČTK) - S obnovou lesů na Vysočině postižené kůrovcovou kalamitou možná na podzim pomohou i dobrovolníci. Veřejnost se chystají požádat o pomoc státní Lesy ČR, o výpomoci spolků při sázení podle ankety ČTK uvažují i někteří starostové. Oslovené lesní firmy uvedly, že sazenice pro podzimní výsadbu mají zajištěné, obtížněji je zřejmě shání drobní vlastníci lesů. Vedle jehličnanů se budou na Vysočině sázet buky, duby, lípy nebo třešně. Lesní školky se musí vyrovnávat se změnou poptávky, dřív chtěli lesníci podstatně víc smrků než nyní.
Lesy ČR připravují na druhou polovinu října republikovou akci Sázíme lesy nové generace. "Bude to výzva, aby se lidé zapojili, aby přišli do lesa a sázeli," řekla ČTK mluvčí podniku Eva Jouklová. Podrobnosti podnik zveřejní v září.
Lesům ČR v kraji patří skoro 40 procent z 200.000 hektarů lesů. Na konci minulého roku bylo ve státních lesích na Vysočině 1600 hektarů holin, letos Lesy ČR počítají na Vysočině s růstem těžby dřeva o dvě třetiny na 2,5 milionu metrů krychlových. Současně chce ale podnik podle informací na webu letos v kraji vysadit 3,1 milionu sazenic na 572 hektarech.
Zájem o sazenice smrku z lesních školek se však v posledních dvou letech snížil o 80 procent a školky musely napěstované sazenice z větší části spálit, řekl ČTK místopředseda Sdružení lesních školkařů v ČR Jan Hanzák. Podle něj jdou více na odbyt sazenice listnatých stromů, hlavně buk.
Ceny sazenic se podle Hanzáka zvýšily proti průměru před pěti lety asi o 15 procent. Rychleji zdražují listnaté druhy, což podle něj kompenzuje pokles nebo stagnace cen jehličnanů. Místopředseda sdružení uvedl, že zásoby sazenic vyprodané nejsou. "Zatím ještě na školkách zůstává materiál, který se nevysázel a mohl se vysázet," řekl Hanzák. Podle něj je to i kvůli nedostatku lidí na práci v lese a suchu, které zkracuje období, kdy se dá sázet bez rizika vyšších ztrát.
Některé školky ale zjara musely některé soukromníky odmítat. Podle Hanzáka to je dané i tím, že zákazníci nejsou zvyklí sazenice objednávat s větším předstihem. "Dřív to fungovalo tak, že se chodilo do školky pro sazenice jako do samoobsluhy a vždycky tam nějaké byly. Teď už to tak není," řekl. Systém by se podle něj měl změnit tak, aby podnět k tomu, kolik a jaké druhy sazenic budou potřeba, dávali školkařům dopředu vlastníci lesa. "Na západě se 70 procent sazenic pěstuje na zakázku," řekl. Vypěstování sazenic trvá dva i více let, podle druhu.
Loni bylo na Vysočině podle statistiky zalesněno 1373 hektarů půdy, o 17,7 procenta víc než v roce 2017. Smrk se na výsadbě podílel 56 procenty a listnáče 32 procenty, z nich převažovaly buky a duby. Přirozeně les regeneroval na 171 hektarech.
Podle lesníků není jednoduché nyní rozhodnout, jaké druhy sázet. Například kolem Náměště nad Oslavou odcházejí smrkové lesy, usychají borovice a listnatým dřevinám škodí bekyně velkohlavá. "Já lidem doporučuji nechat v lese, co nalétne samo, ať už je to bříza, osika, vrby nebo jeřáby," řekl Tomáš Sedláček z náměšťského odboru životního prostředí. Na pozemcích se tak udrží aspoň vláha a stín a bude větší šance je zalesnit později.
