Pavel Pechoušek
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava letos vysází ještě o něco více stromů, než loni. Většinou to budou buky, jedle, ale i jeřáby. Vůbec nebude sázet smrky. Výsadba se plánuje do míst, které v minulých třech letech postihla kůrovcová kalamita – na Prášilsku, Srňsku a Modravsku. Na Zelený čtvrtek si na zdraví šumavských lesů mohou všichni připít originálním zeleným pivním speciálem.
Správa NP a CHKO Šumava letos vysadí 275 tisíc stromků, což je zhruba o deset procent více, než tomu bylo loni. Představuje to plochu přesahující 100 hektarů, což je plocha větší, než 100 fotbalových hřišť. Jejich skladba bude podobně rozmanitá jako v předchozím roce. Navíc se na Šumavě vůbec nebudou sázet smrky.
„Budeme sázet původní, místně příslušné dřeviny, jako je například jedle, buk, jeřáb nebo javor. Les s vyšším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin lépe odolává mimo jiné i větru nebo atakům kůrovců. Takový les na Šumavě potřebujeme,“ uvádí Petr Kahuda, odborník na ochranu šumavských lesů Správy NP a CHKO Šumava.
Listnaté stromy a jedle dříve tvořily téměř polovinu šumavských lesů, ale postupem času vymizely. V 19. století je tehdejší majitelé panství – Schwarzenbergové – částečně nahradili hospodářsky mnohem lépe využitelnými, ale ke kůrovcové nákaze náchylnými smrky. Ty jsou dnes v šumavských lesích zastoupeny zhruba 80 procenty.
Lesníci Správy NP a CHKO Šumava se snaží podíl smrků postupně snižovat a dlouhodobou péčí chtějí šumavské lesy co nejvíce přiblížit původnímu stavu.
„Při výsadbě systematicky snižujeme využití smrků, protože se zmlazuje přirozeně sám a dostatečně. Letos, oproti loňsku smrky z výsadby vynecháme úplně. Přirozená obnova smrku byla v letech 2010 - 2013 vykázána na ploše 432 ha. Investice do umělé obnovy smrku se již jeví jako zbytečné," vysvětluje Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava s tím, že přirozeně se samozřejmě zmlazují i jiné dřeviny, než smrk, i když ne na takových plochách.
„Při obnově lesa je účelné v maximální míře využívat přirozenou obnovu. V roce 2012 byla ve státních lesích NPŠ zaznamenána přirozená obnova na ploše 110 ha a v roce 2013 pak na 116 ha. Aktivní péčí se zaměřujeme především na zajištění v minulosti obnovených stanovištně vhodných dřevin, které se v konkurenci smrku zvýhodněného způsobem využívání lesa v minulosti velmi těžce prosazují,“ doplňuje Jan Kozel, náměstek ředitele pro lesní ekosystémy.
V roce 2013 bylo Správou Národního parku Šumava nesmrkovými dřevinami obnoveno 126 ha plochy (včetně podsadeb), v roce 2012 to bylo 132 ha plochy, v roce 2011 185 ha, v roce 2010 dokonce 200 ha. „Klesající trend v uměle obnovené ploše je logický a souvisí s postupným vyřazením smrku ze zalesňování a s nižší potřebou umělé obnovy na holinách. Dříve se i
v Národním parku Šumava vytvářely rozsáhlé holiny a proto bylo nutné na tyto holiny vysazovat nové stromky. Poslední dva roky netěžíme ani třetinu objemu dřeva, které se v Národním parku Šumava těžilo dříve a již tedy ani neděláme holiny. Menší množství holin určených k obnově je tím nejlepším důsledkem zvládnutí kůrovcové situace v posledních letech a proto nyní ušetříme jak na ochraně lesa, tak na výsadbě nových stromků,“ uvádí pěstební technik Petr Kahuda.
Stromy jsou pro Šumavu důležité svou retenční schopností - zadržují vodu, která nesteče po povrchu, ale tvoří zásoby spodních vod, které napájí prameny řek. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně 6 hektolitrů vody za rok. Výsadbu listnatých stromů a jedlí chystají lesníci v oblastech ve výšce pod tisíc metrů nad mořem a mimo bezzásahové zóny.
Díky plánované výsadbě bude Šumava opět zelenější. Zelené lesy jsou důležité nejen pro zadržení vody. Velmi důležitá je i schopnost odebírat ze vzduchu oxid uhličitý a vracet do něj kyslík.
Stejně jako v předchozích létech se nejvíce stromů vysadí v oblastech Modravy, Srní a Prášilska. A stejně jako v předchozích třech létech si mohou fanoušci zelené Šumavy připít zeleným pivním speciálem, Šumavě na zdraví. Ve dvaadvaceti hospodách a restauracích po celé Šumavě bude na Zelený čtvrtek - 17.4. 2014 - na čepu zelený speciál z pivovaru Starobrno.
„Jarní akcí Zelená pro Šumavu chceme nejen s místními obyvateli oslavit, že se nám daří rehabilitovat Šumavu. Šumava je od loňska zase o něco zdravější. Těšíme na setkání s místními, ale určitě si s námi zelené pivo dají i bližší či vzdálenější návštěvníci národního parku," těší se Jiří Mánek, ředitel Správy Národního parku Šumava. Zelené pivo si mohou šumavští fanoušci dát ve více než čtyřech tisících hospodách. Více o zeleném pivu na webových stránkách - http://www.zelenepivo.cz/zelenasumava.
