Na Šumavě se musí zasahovat říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ke sporu o likvidaci kůrovcové kalamity na území národního parku

Trochu funguju jako kafemlýnek, když říkám, že to jediné, co vyřeší situaci na Šumavě, je zákon, tvrdí Tomáš Chalupa, který si myslí, že stabilitu národního parku zaručí zbrusu nový zákon o něm.

* LN Blokáda na Šumavě skončila, ale může se kdykoli opakovat. Existuje způsob, jak jim do budoucna zabránit?

Situace na Šumavě mne netěší, ti lidé se umějí jen překřikovat. Když jsem čtvrtý den po svém jmenování ministrem jel na Šumavu na první setkání se starosty, říkal jsem si, bývalý starosta mezi starosty, to bude relativně selanka. Jednání trvalo pět hodin a pět hodin na mě křičeli, jak je to špatně, co nefungovalo a jak to bylo a kdo nesplnil slib a tak dále. Pondělní jednání (15. 8. – pozn. red.), i když je média popisují jako bezvýsledné, jeden výsledek přineslo. Ti lidi spolu poprvé seděli u stolu a nekřičeli na sebe. Řekl bych, že situace se na jednu stranu zklidnila, takže park má důvěru obcí, na druhé straně jsou nespokojeni jiní.

* LN Někteří ale demonstrovali...?

Dobře, demonstrace tady před budovou ministerstva, to je kolorit, který kolem toho je. Dneska (ve čtvrtek – pozn. red.) prý je tiskovka Duhy, zase se bude říkat: tamto je špatně a tamto je špatně. Trochu funguju jako kafemlýnek, když říkám, že to jediné, co vyřeší situaci na Šumavě, je zákon. Osobně nejsem přesvědčen, že zákony musí být na všechno. Ale moje půlroční poznání situace na Šumavě mi ukazuje, že jestli něco Šumavě chybí, tak je to stabilita. Pořád se to tam mění. Přijde nový ředitel, dělá to jinak než předchozí. Přijde nový ministr, má jinou taktiku než tamten. A nikdo neví, co se stane zítra.

* LN Ale třeba přírodovědec Jakub Hruška říká, že naléhavěji parku chybí plán péče?

To je ale ta část bé. S Jakubem Hruškou jsme seděli mnohokrát a máme relativně silnou shodu v tom, jak má park vypadat z hlediska zonace. My možná povedeme debaty nad tím, zda má být tahle oblast v té či oné zóně, ale to je opravdu debata pro místní znalce poměrů, a ne pro ministra tady u stolu. To, co popisuje pan Hruška, je o tom, že plán péče zahrnuje příliš široké kompetence, které by tam neměly být. Co se v jedničce (první zóně) smí a co se tam nesmí, jestli se tam smí, nebo nesmí zavírat cesty, kdo to smí dělat, to má říkat zákon... A budoucí plán péče má být mnohem více technickým dokumentem, spíš managementového charakteru, jehož tvůrce již nemá mít to autonomní právo rozhodovat, tady budeme zasahovat a tady ne. To nemá perspektivu. Mně se často předhazuje příklad bavorského národního parku. Ten je v mnoha ohledech jiný než náš, ale řídí se principem, který si mi líbí: Tohle je území, kde nezasahujeme, tohle je ochranné pásmo kolem toho území, kde chráníme, aby se kůrovec nedostal ven. Zároveň máme určité lokality, u kterých existuje jízdní řád až do roku 2027, a když splní určité parametry, tak se mohou stát první zónou. Pak máme místa, která „jedničkou” nikdy nebudou.

* LN Z hlediska koncepčního je to asi správné, ale co řeknete na námitku, že je to na dlouhé lokte, než se zákon přijme. Do té doby bude platit starý plán péče?

Jednání, které začne příští týden 24. srpna, kdy tady na ministerstvo je svoláno první velké zasedání, má odpovědět na tuhle otázku. Chtěl bych, aby průběžně vznikající shoda vytvářela jízdní řád pro toto období. Aby se dílčí shoda stala parametrem pro mezičas, než vznikne zákon. Byl bych velmi rád, aby ten legislativní proces byl co nejrychlejší. Má pozice třeba k návrhu Plzeňského kraje je proto jasná a mluvil jsem o tom i s jeho oponenty. Jsou tam věci, které mají smysl, ale i ty, se kterými souhlasit nebudeme. Naším cílem není, aby tu proti sobě stály dva pokřikující konkurenční tábory, ale aby se hledal maximální průnik a ten šel co nejrychleji projednat.

* LN A v čem jste ve sporu?

Ve dvou principiálních bodech mám problém. To je představa vzniku o. p. s. (obecně prospěšné společnosti, která by měla mít v gesci těžbu dřeva – pozn. red.). A pak představa Plzeňského kraje, který chce oddělit správu parku a správu chráněné krajinné oblasti (CHKO). Nechávám dělat analýzu, jestli by to znamenalo víc zaměstnanců, větší náklady, větší byrokracii či něco podobného. Což bych opravdu nerad.

* LN Hodláte vyvodit nějaké důsledky z toho, že Hnutí Duha blokádu zorganizovalo, pak několik dnů váhalo, zda respektovat předběžné opatření soudu, a poté poněkud obmyslně dalo od blokády ruce pryč? Po zbytek času se tvářilo, že s blokádou nemá nic společného.

Žádný soudný člověk nemůže věřit tomu, že blokádu od samého počátku do samého konce neřídí, neorganizuje a nespravuje Hnutí Duha. Vůbec netvrdím, že lidé, kteří tam přišli, tam nebyli kvůli svému upřímnému přesvědčení. V tom není rozpor. Zamýšlet se nad právními důsledky téhle věci jsem zkrátka neměl čas.

* LN V očích mnoha lidí je to neférové jednání.

Vedli jsme mnoho debat, jak uspořádat složení kulatého stolu. Jsou tam zástupci dvou krajů, dva zástupci svazu obcí Šumavy, dva zástupci vědecké stínové rady, dva zástupci lesnické obce. Dva zástupci rady parku a po dvou zástupcích dvou největších iniciativ. Zachraňme Šumavu a Šumava Pro. Jsou to dvě nejpolarizovanější skupiny. Plus tam jsou zástupci všech parlamentních stran.

* LN Vyvodil byste nějaké důsledky z rozhodnutí soudu, jež by dávalo za pravdu Hnutí Duha? Znamenalo by to něco pro vedení parku?

U každé věci, která se děje na Šumavě v poslední době, platí dva právní názory. Jeden říká, že je to zcela legální, druhý, že je to absolutně nelegální. Jediný, kdo může rozhodnout, je soud. Jsou případy, kdy i Česká inspekce životního prostředí – které já věřím, to je „můj” orgán, který je tu od toho, aby řekl: tohle se smí, tohle nesmí – přišla na lokalitu Na ztraceném a nezahájila řízení. Zkrátka řekla, není důvod stanovovat opatření. Druhá situace byla v oblasti smrčiny, kdy inspekce řekla, s ohledem na tetřeva, ten návrh opatření není možné realizovat. Jediná metoda, která připadá v úvahu, je loupání na stojato, což je pětkrát šestkrát dražší. Jinak to nejde, jsou tam zvláště chráněné druhy. Řekl bych, že tohle je racionální řešení ad hoc situací. Nechci, aby to znělo nafoukaně, ale ministr není od toho, aby řešil, jestli v lokalitě xy je řešení to, či ono.

* LN I při vědomí toho, do jaké míry je to sporné, přece není bez významu, jestli správa parku porušovala zákon?

Až ta situace nastane, budeme se jí zabývat. Nebudu tu vydávat žádné proklamace, co by bylo kdyby. Stejným způsobem čtu: podívejte se, jak to ti předchůdci před Stráským dělali dobře. Nechám si vytáhnout, jak to tedy dělali dobře, a zjistím, že pokud jde o zásahy, třeba rozmístění chemických lapačů, které udělal Stráský a všichni říkali: udělal to dřív, než měl povolení, tak stejná situace byla loni. Zatímco on ho dostal v červnu, předchozí vedení v červenci. Jsem rád za debatu, která se k tomu rozproudila a ukazuje, jak vážný problém to je, i za zájem veřejnosti.

* LN Jak hodnotíte působení Jana Stráského v čele parku?

Mise pana doktora Stráského je časově omezena do doby platnosti zákona. V tomto přechodném období měl nastaveny určité úkoly. Nechci v průběhu času vydávat dílčí soudy. Přijde mi ale, že do skládanky úspěchů a neúspěchů musíme přidávat i to, že se mu některé věci povedly. To, že udělal návštěvnický řád, v tom, že přesvědčil obce, které předtím seděly na barikádě a říkaly, že neustoupí o píď. Obce mají v Stráského důvěru, samy vám řeknou: přistoupili jsme na to jenom proto, že nás požádal Stráský. Padlo příliš mnoho slov na všech stranách. Věty o tom, kde je kde jaký zloděj. Vůbec to věci nepomáhá.

* LN Podobná situace jako letos by se už tedy nemusela opakovat?

Rozhodně bych si to přál, to ale neznamená, že nebudeme nic dělat. Řekl jsem jednoznačně, že na Šumavě se musí zasahovat proti kůrovci. Musí být jasně řečeno, kde se zasahovat bude a kde ne. Měli bychom opakovat, že lokalita Na ztraceném je z osmdesáti procent průmyslový les. Máme opakovat, že zakladatelé parku oblast sedmnáct let nechali jako zásahovou. Teprve rozhodnutí pana ministra Bursíka vedlo k tomu, že se přesunula do bezzásahové. Dnes se zde provádí dílčí zásah, v lokalitě, která má sto třicet tisíc stromů. Bavíme se o pěti tisících stromech – čtyři kácet, tisíc, plus mínus, loupat. Existuje pochybnost o oprávněnosti i zákonnosti rozhodnutí ministra Bursíka, to vyjádřil i Senát, když uložil našemu ministerstvu, aby to prověřilo. Dnes máme tři renomované kanceláře, záměrně jsme vybrali takové, které nepůsobily na Šumavě. Jim jsme řekli: prověřte tento úkon a dejte nám právní stanovisko. Zatím nemám nic než tohle zadání.

* LN Společně s ministrem obrany Vondrou jste zahájili jednání se starosty obcí z okolí Vojenského újezdu Brdy o osudu tohoto prostoru po odchodu armády. Naznačoval jste, že CHKO, která zde pravděpodobně vznikne, bude větší než současný vojenský prostor.

Neříkal jsem bude, říkal jsem, že se musíme zamyslet, zda v blízkosti ležící lokální chráněná území nemají být součástí CHKO, která je spravována z jednoho místa. Je to stejná situace, jako když jsme vedli debatu nad rozšířením CHKO Máchův kraj. I tady jsme řekli: tohle je zkoumané území a pak se sedělo s obcí od obce se starostou od starosty a ty debaty se vedly několik let. U každé jednotlivé vesnice, dokonce bych řekl domečku. A tohle nás čeká.

* LN Vy tedy nemůžete ani říci, zda to území, předpokládejme, že se statusem CHKO, bude, či nebude celistvé?

Celistvé ano, ale nikdo nemůže říci jak velké a nikdo nemůže říci, kde jsou zóny. Většina starostů vystupovala se dvěma pozicemi. Prvá: my se bojíme, že když to tady skončí, nastane nekontrolovaná urbanizace. Druhá teze: Nechceme, aby se újezd rušil, teprve až v okamžiku, kdy se zruší, bavme se o CHKO. Říkám na to své dvě teze. V okamžiku, kdy se zruší újezd a jednotlivé katastry se vrátí do katastru obcí – i když rozumím tomu, že CHKO je určitým prvkem ochrany – to, jakým způsobem se bude rozvíjet urbanismus na katastrálních územích obcí, mají v rukou obce samotné. To je jejich kompetence. Nechci se jich dotknout, ale mám pocit, že se bojí sami sebe. V jejich rukou bude, kde sami budou silní a ochotni říci ne. To za ně neudělá někdo jiný. Druhá teze: definice CHKO a čas, kdy se má začít. Jízdní řád ministerstva obrany počítá se čtyřmi roky a definitivní rozhodnutí klade do roku před cílovým rokem, rok 2013, 2014... Když začneme v roce 2014, už nic nevyřešíme. Máme komfortní čas, abychom debatu vedli do nejmenších podrobností, tak pojďme toho využít hned. Vnejhorším případě to bude zbytečné. Radši ztratím zbytečný čas, kdyby k rušení újezdu nedošlo, i když si myslím, že k tomu dojde, než abych řekl, že za dva měsíce musíme něco udělat. To nejde ani po stránce právní, ani po stránce technické. Vystoupila jedna paní starostka a velmi dobře řekla: musíme udělat všechno pro to, abychom pokud vojáci odejdou, dosáhli toho, že to budeme my, kdo bude spravovat to území. To je přece právo každé obce. Každá obec má právo to spravovat a nese za to i určitou zodpovědnost. A obojí má být co nejširší.

* LN Myslíte, že omezení, která s sebou nese CHKO, jsou pro obce přijatelná?

Společný zájem na ochraně přírody vyjadřují všichni starostové. Jedna věc je vyjádřená vůle a druhá věc je tisíc a jedna otázka, tisíc a jedno hledání kompromisu a dohod v každé jednotlivé obci. Nebudu říkat hop, dokud nepřeskočím. Říkám: z pohledu ministerstva životního prostředí je to území, které splňuje podmínky pro CHKO z hlediska potřeby ochrany. Bylo by to dobré a byla by to krásná CHKO. Kdybych měl uvést příklad vzorové CHKO, která se opravdu povedla, je funkční a vycházela z podobné situace – příhraniční vysídlené oblasti – je to Český les. I způsobem managementu, starostové obcí jsou ve skvělém vztahu se šéfem CHKO. Je to taky o tom, že ti lidé spolu musejí mluvit, nefunguje, když jim to někdo pošle jako nařízení datovou schránkou.

* LN Jak se postavíte ke starostům, kteří naznačují především vůči ministru Vondrovi jisté náznaky obstrukčního jednání?

Nerad bych na základě dvouhodinového jednání dělal nějaké soudy. S výjimkou jednoho jsem ty starosty viděl poprvé v životě. Musíme se víc poznat, slyšel jsem silná slova, slyšel jsem silné věty. Slyšel jsem o nedostatku důvěry. Máme před sebou čas proto, abychom zasedli ke stolu, chovali se normálně a třeba tu důvěru získali. U některých to třeba nepůjde, ale uvidíme.

* LN Měl by podle vás pan Bátora odejít z funkce na ministerstvu školství?

Myslím, že ty poslední věty, které zazněly, jsou za hranicí toho, co smí říkat státní úředník. Jsem dalek toho, abych jinému ministrovi říkal, co má dělat. Kalousek by řekl: Kdo já jsem, abych toto říkal. Tato věta na mě platí. Na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že můj úředník by si to rozhodně nedovolil.

* LN Stojí ten problém za to, aby ochromil koalici?

Moc bych si přál, aby neochromil. Tato vláda má před sebou důležité úkoly. Nevím, jak se k tomu postaví TOP 09 a véčka. V tuto chvíli je to spor mezi těmito stranami. Přál bych si, aby skončil co nejrychleji.

* LN Není to jen další díl nekonečného seriálu hloupých koaličních sporů?

Že by této vládě prospělo, aby měla méně sporů tohoto typu a aby nezastiňovaly ty vážné problémy, které řeší, je nepochybné. To si myslí každý rozumný člověk v této zemi.

ROZHOVOR TÝDNE Tomáš Chalupa S MINISTREM HOVOŘIL Martin Zvěřina