Správa národního parku v současné době řeší, že by prodávala na topení i kvalitní dříví, které by jinak končilo na pilách. Někteří lidé už ale přešli na jiný způsob vytápění a začali opět používat uhlí.

ŠUMAVA Zní to naprosto neuvěřitelně - na Šumavě se kácí v posledních letech nejvíce stromů v historii, ale lidé tu přesto nemají čím topit. Dříví se bude dovážet a spousta majitelů domů, penzionů i třeba školy už začaly topit uhlím.

Správa parku teď řeší, že by lidem prodávala na topení i kvalitní dříví, které by jinak končilo na pilách.

Elektřina i plyn jsou drahé

Správa parku spočítala, kolik je v parku chalup, chat, škol, lesnických budov či penzionů, kde se topí dřívím a kolik ho ročně spálí. Aby všichni mohli topit dřívím, bylo by ho potřeba zhruba 30 tisíc kubíků.

„Nyní uspokojujeme tyto potřeby zhruba z 75 procent. Letos nějaké dříví ještě dodáme, ale zbytek si musí lidé dovézt z jiných lesů než šumavských,” krčí rameny ředitel parku Jan Stráský.

Problémy s palivovým dřívím jsou v národním parku už roky. Ačkoliv se ho tu těží každoročně stovky tisíc kubíků, vhodného dříví je nedostatek.

Z celkové těžby se svou kvalitou na palivové, které je levnější než klasické určené pro pily, hodí tři až čtyři procenta. A bude ještě hůře.

„Tím, jak se bude snižovat těžba, bude klesat i množství palivového dříví. Proto jednáme s ministerstvem o tom, že budeme muset na topení použít i dřevo, které není nekvalitní. Musíme se ale domluvit na cenách, protože je samozřejmě dražší,” vysvětlil Stráský recept, jak z „palivové krize”.

Právníci pak mají na začátku příštího roku přijít s řešením, jak lze kvalitní dřevo prodat pod cenou, aniž by to napadl třeba antimonopolní úřad.

Někteří lidé už ale přešli na jiný způsob vytápění a začali znovu používat uhlí.

Elektřina či plyn jsou drahé a uhlí je tak nejdostupnější surovina. Uhlím už se topí i třeba v některých základních školách.

„Dříví je nedostatek, a když si jej necháte dovézt odjinud, prodraží ho doprava. Kromě toho kubík dnes už je tak drahý, že se opravdu vyplatí koupit si uhlí a mít klid,” uvedl například jeden z provozovatelů penzionu u Kvildy, který s ním už topí. »

Podle ekologických aktivistů by ale na Šumavě nikdo nemusel topit uhlím, kdyby prý chtěl. „Lidé si tu zvykli, že se o ně nejprve staral režim a teď správa parku. Stejně jako lidé jinde v republice, když chtějí dříví, tak si jej musí nechat dovézt třeba 30 kilometrů, tak by to mohli udělat i oni. Kromě toho, dříví na samovýrobu - tedy nakácení si ho v lese včetně odvozu, je dost, ale na to už jsou dnes lidé líní,” říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Do lesa je tu daleko

Vedoucí lesních správ na Šumavě potvrzují, že nabídka dříví na samovýrobu v lese je. Zájem lidí ale ne, ačkoliv takto vyjde dříví na topení mnohem levněji. „Bohužel, tady je do lesa všude daleko, doprava odsud je drahá a lidé jsou také už dnes pohodlnější než dříve. Zájem je proto minimální, i když samovýrobu samozřejmě nabízíme,” uvedl například vedoucí Lesní správy na Modravě Jan Bečvář.

Proč o samovýrobu není zájem, vysvětluje třeba obyvatel Kvildy Jan Samec. „Pro lidi je to dnes už moc práce. Ono jen strom porazit, nařezat a vytahat z lesa je náročné. S uhlím je to snazší,” míní Samec.

Právě na samovýrobu v dalších letech správa parku sází. Věří, že lidé si takto pořídí zhruba čtvrtinu dříví. Příští rok bude povolena samovýroba dřeva ve 44 procentech rozlohy parku z celkových více jak 48 tisíc hektarů, které vlastní stát. „To je území s dostatečnými zásobami dřeva,” míní mluvčí parku Pavel Pechoušek.

FAKTA

Kolik ročně protopí

Dříví      25 000 Kč

Hnědé uhlí 30 000 Kč

Plyn       40 000 Kč

Elektřina  40 000 Kč

Pozn.: Částka platí pro rodinný dům 4+1. Roční náklady vypočteny po konzultaci s topenáři. Náklady na vytápění domu na Šumavě budou vzhledem k déle trvající zimě vyšší v průměru o 15 až 20 procent.