MALÁ ÚPA Vyvrácené kořeny mohutných smrků o velikosti vrat od garáže zakrývají výhled vzhůru po svahu. Mladé stromky ještě nevyrostly tak, aby dosáhly výšky pahýlů šedivých kmenů bez kůry, které hrozivě ční k nebi.
Jsme v druhé zóně Krkonošského národního parku (KRNAP) v nadmořské výšce 1 040 metrů na úbočí Jeleního vrchu nad Malou Úpou, v místech, kde orkán Kyrill srovnal les se zemí.
„Před deseti lety tady spadlo necelých 10 hektarů lesa, je to jedna z nejrozsáhlejších souvislých ploch zdecimovaných orkánem Kyrill. Nebyl to původní les, přesto to byla velká rána," říká náměstek ředitele KRNAP Václav Jansa.
Kromě vývratů vidíme porost převážně přirozeně zmlazeného smrku, který v této nadmořské výšce už převládá. Čím níže, tím přibývá listnatých stromů.
Krkonoše byly z drtivé většiny už v pozdním středověku odlesněny, a to až na výjimky v těžko přístupném terénu, kde se dochovaly části původních lesů. Tady to ale neplatí. Původní lesy zmizely už před rokem 1650.
„Hustota porostu je dostatečná, proto není důvod nic dosazovat. Jsou tu patrné i stromy, které tu rostly už před Kyrillem," vysvětluje Jansa.
V noci na 19. ledna 2007 se přes Krkonoše přehnal vítr síly orkánu, který provázely silný déšť, sněžení a bouře. Kyrill poničil lesy na bezmála čtyřech tisících hektarech, poškodil 87, 7 tisíce krychlových metrů dřeva, tedy objem plánované roční těžby Správy KRNAP.
V Krkonoších způsobil škody po celém území. „Nejvíce ale řádil ve východní části, zejména v okolí Horní Malé Úpy. Na 120 hektarech les zcela srovnal se zemí, na dalších 575 hektarech zbyla zhruba polovina stromů. Na zbytku poškozeného území došlo k jednotlivým polomům," vzpomíná ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
S likvidací kalamity začali lesníci okamžitě. „Zastavily se zamýšlené těžby a veškeré síly se vrhly na zpracování kalamity. Hrozilo, že by mohlo dojít k velkému rozmachu kůrovce. Stihlo se to a zvládlo," říká Jansa.
Náklady na likvidaci kalamity byly 42,7 milionu korun. Na území KRNAP lesníci nechali v poškozených lesích 6 590 metrů krychlového dřeva ošetřeného proti kůrovci, aby poskytlo živnou půdu přirozené obnově zasažených lokalit. Dosazovali jen dřeviny, které chyběly, jedle a listnaté dřeviny.
„Z přibližně 90 tisíc kubíků spadaného dříví jsme nechali ležet asi 10 procent celkového objemu. Mrtvá hmota v lese je důležitá pro jeho obnovu. Rozhodli jsme se, že většinu práce necháme na přírodních procesech. Pokud je les věkově rozrůzněný, je stabilnější, a to se potvrdilo i tady," pokračuje Jansa.
Rozloha lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů. Jsou domovem více než 60 druhů dřevin. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století znečištěné ovzduší. „Co se týče škod napáchané na přírodě Kyrillem, je to v podstatě normální proces, k podobným jevům dochází v přírodě běžně. Proto z hlediska přírody o nějak mimořádnou událost tak nešlo," říká Jansa.
Podle správců parku na někdejších kalamitních plochách už rostou lesy odolnější proti živelním pohromám. „Lesníci započali obnovu orkánem poničeného lesa a svou činností jen zrychlili, co by příroda dokázala sama, ale v delším časovém horizontu," doplňuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný a ukazuje na gigantickou paseku pozvolna zarůstající lesem budoucnosti, ve kterém převažují smrky, ale různého stáří.
