Někteří prodejci palivového dřeva proti loňsku sice zvýšili ceny, přesto zůstává tento způsob vytápění stále výhodnější než topení plynem nebo elektrickou energií.

 

KARLOVARSKÝ KRAJ Více než deset tisíc korun za rok mohou ušetřit domácnosti, které se rozhodly pro vytápění dřevem. Nevýhodou je nutný dostatek prostoru na skladování polen, úspora je vykoupená i fyzickou prací.

„Ceny se oproti loňsku o něco zvýšily,” prozradil jednatel městské společnosti Lesy města Chebu Zdeněk Hoferica. „Za prostorový metr jehličnatého dřeva účtujeme 600 korun bez daně. U listnatého je to pak 650 korun,” upřesnil Hoferica. Vloni to bylo o 20 korun méně u jehličnanů a o 50 korun méně u listnáčů. „S klesajícími teplotami zájem roste,” podotkl Zdeněk Hoferica. Zvyšující poptávku i přes stoupající ceny potvrdil také prodejce dřeva Jaroslav Pagáč z Nebanic na Chebsku. „Prostorový metr letos stojí zhruba 800 korun, oproti loňskému roku se cena zvýšila o osm procent,” odhadl Pagáč.

Na loňské úrovni zůstaly ceny palivového dříví u Lázeňských lesů Karlovy Vary. Za prostorový metr štípaného volně skládaného dřeva zákazníci zaplatí včetně daně 920 korun. Další peníze si musí připravit na dopravu.

Společnost má na svých webových stránkách www.llkv.cz cenovou kalkulačku, která spočítá přesnou cenu podle druhu a velikosti dřeva i vzdálenosti dopravy. „Zájem je obrovský. Na konci září byl nárůst odhadem pět procent proti loňskému roku. A nejvíc lidí začne shánět dřevo, když začne být zima,” neskrývala Věra Bartůňková z Lázeňských lesů.

„Ceny jsme letos nijak neupravovali,” sdělil jednatel ašských lesů Jiří Červenka, podle nějž zájem lidí o palivové dřevo vzrostl o více než 100 procent. „Prodej dřeva na vytápění je pro nás vedlejší produkt. A pořadník už máme plný na rok dopředu,” vysvětlil Jiří Červenka.

Při hledání nejvhodnějšího dodavatele palivového dříví je potřeba dát si pozor, v jakých objemových jednotkách topivo nabízí. Přestože se většinou hovoří o kubických metrech, nejčastěji se v nabídkách objevují takzvané prostorové metry (prm) a prostorové metry sypané (prms).

Prostorový metr odpovídá zhruba 0,64 m³ u jehličnatého a 0,54 m3 u listnatého dřeva. U sypaného dříví je skutečný objem ještě nižší. 0,40 m³ u jehličnanů a 0,34 m³ u listnáčů.

Důležitá je i výhřevnost. Nejvíce zahřeje jedlové dříví, následují borovice, bříza a modřín. Na konci pomyslného žebříčku jsou topol a habr.