Strnady – 3. února 2020 – Jedinečné prostředí lužních lesů v Litovelském Pomoraví se pyšní bohatým ekosystémem. Do něho patří chráněné rostliny a vzácní živočichové, mezi nimiž mají nezastupitelné místo hnízdící ptáci. Populace zdejšího ptactva je předmětem mnohých pozorování. Jedním z nich byl výzkum slyšitelnosti a rozpoznatelnosti hlasů ptáků jak do vzdálenosti, tak mezi jednotlivými druhy navzájem.
Podrobným monitoringem se v letech 2010–2015 zabývali přírodovědci z Katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Monitoring lesního ptactva přináší zásadní poznatky pro hodnocení ekologické kvality lesních ekosystémů a pro udržitelný lesnický management, zohledňující zachování biologické rozmanitosti. V lužním lese Litovelského Pomoraví, které bylo vyhlášeno ptačí oblastí v rámci evropského programu Natura 2000, je společenstvo hnízdících ptáků druhově velmi bohaté – dosahuje počtu 43 hnízdících druhů.
Větší část celkového počtu terénních měření se uskutečnila uvnitř lužního lesa (51,6 %) a ostatní měření pak v nelesních biotopech lužní krajiny (48,4 %). Terénní šetření se uskutečnila v květnu (celkem 60 měření), v červnu (28), v dubnu (3) a v červenci (2). Měření byla prováděna výhradně v době bezvětří.
Celkem řešitelé v terénu zachytili hlasy 36 druhů ptáků. Pro měření vzdálenosti ozývajících se ptáků použili notebook propojený s GPS modulem, přenos dat o vlastní pozici zajišťoval SW GpsGate. Z důvodu usnadnění orientace ve vzrostlém lužním lese byla pro měření vzdáleností doplňkově využívána síť orientačních bodů (např. křižovatky lesních cest). Z údajů o vlastní pozici pozorovatele a o pozici ozývajícího se ptačího jedince bylo možné změřit vzdálenost, na níž je ještě možné přesné druhové určení jedince.
Analýza dat se zaměřila jak na menší druhy ptáků (tj. pro pěvce do velikosti dlaska tlustozobého o průměrné hmotnosti menší, než 50 gramů) a na větší druhy ptáků (špaček obecný, drozdovití, měkkozobí ap., průměrná hmotnost větší, než 50 gramů). Analýza se soustředila také na čas pozorování v rámci dvou časových intervalů: od 6 do 9:59 hodin a od 10 do 14 hodin.
Ve studovaném území lužní krajiny byla většina ptačích druhů akusticky dobře rozpoznatelná na vzdálenost 100 metrů a větší. Akustická rozpoznatelnost ptáků se pohybovala v rozmezí 57–897 metrů. „Uvnitř lesa byla slyšitelnost ptáků významně nižší než v nelesních otevřených biotopech lužní krajiny. V lužním lese byla nejkratší mezní vzdálenost slyšitelnosti zaznamenána u lejska bělokrkého – 75 metrů – a nejdelší u strnada obecného, a to 393 metry. V nelesním biotopu lužní krajiny jsme nejkratší vzdálenost akustické detektability zaznamenali u cvrčilky říční – 57 metrů (měřeno přes skupinu keřů) a nejdelší u kukačky obecné – 897 metrů (měřeno k okraji biotopu, ze kterého se druh ozýval). Největší rozpětí naměřených hodnot akustické detektability jsme získali u pěnice černohlavé – 101–391 metrů, u budníčka menšího – 78–421 metrů a u pěnkavy obecné – 130–190 metrů," přibližují výsledky měření autoři Karel Poprach a Ivo Machar. Při hodnocení ve dvou časových intervalech byla slyšitelnost statisticky významně nižší v intervalu 6:00–9:59 hod. Slyšitelnost byla statisticky významně vyšší u větších druhů ptáků než u menších druhů.
„Brzy ráno, kdy začínají zpívat první jednotliví ptáci, je jejich slyšitelnost velmi dobrá, ovšem brzy se začínají ozývat další ptačí jedinci, vzniká tím hluková kulisa a slyšitelnost konkrétních jedinců významně klesá. Např. zpěv slavíka obecného, který jsme měřili ve 3:30 hodin (slavík zpíval v té době jako jediný z ptáků), byl slyšet na vzdálenost 415 m. Ve 3:45 hodin začaly zpívat další druhy ptáků a zpěv slavíka obecného na tuto velkou vzdálenost již nebyl rozpoznatelný. Zvuková kulisa je tedy zřejmě jedním z významných faktorů, ovlivňujících akustickou detektabilitu ptáků," uvádějí přírodovědci.
Důležitým faktorem ovlivňujícím akustickou rozpoznatelnost ptáků je i typ biotopu, ve kterém se daný ptačí jedinec ozývá. Například mezní vzdálenost slyšitelnosti zpěvu cvrčilky říční i přes lesní porost s hustým keřovým patrem byla 57 metrů, ale přes otevřený (polní) biotop byl tentýž jedinec zpívající ze stejného místa slyšitelný ještě ve vzdálenosti 184 metrů (tedy v 3,2krát delší vzdálenosti).
Hluk v prostředí způsobený hlukovou kulisou ptačího společenstva v závislosti na denní době pozorování, výška přednesu ptáka nad zemí a další faktory se na slyšitelnosti a zjistitelnosti podílejí ještě významněji než mezidruhové rozdíly ve slyšitelnosti.
Vědecký článek Akustická detektabilita lesních ptáků: případová studie z Litovelského Pomoraví, který vyšel v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu č. 3/2019 je ke stažení na stránkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., zde.
Kontaktní údaje: Karel Poprach – Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Katedra rozvojových a environmentálních studií, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
