Příští týden začne státní zastupitelství v Prachaticích ve spolupráci s policií řešit kauzu loňského kácení v Národním parku Šumava.

Při pátrání po osudu trestního oznámení na ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského, které 13. dubna podal ekolog Mojmír Vlašín, zjistila ČESKÁ POZICE, že na Okresním státním zastupitelství v Prachaticích už čekají na vyřízení další tři podobná oznámení od různých lidí na tutéž osobu.

Státní zástupce Petr Rusín ČESKÉ POZICI sdělil, že všechna čtyři oznámení budou projednávána společně. Proces prověřování má začít příští týden, kdy státní zástupce pozval k domluvě o dalším postupu policisty z krajského velitelství v Českých Budějovicích. Ti musí nejprve ověřit, zda se oznámené jevy staly a zda je Jan Stráský podezřelý z porušení zákona.Obava z politických vlivů

Vlašínovo trestní oznámení se týká porušování ochranářských zásad například při loňském letním kácení v bezzásahových zónách Šumavy.

Vlašín si chce pojistit, aby kauza, k níž se jeho oznámení váže, nebyla zametena pod koberec

Vlašín si chce pojistit, aby kauza, k níž se jeho oznámení váže, nebyla zametena pod koberec. Do své funkce ředitele národního parku nebyl Jan Stráský vybrán ve výběrovém řízení podle schopností řídit ochranářskou instituci, ale byl na místo tvrdě politicky dosazen. Má rovněž vysoce postavené přímluvce a kauza kolem kácení v dosud bezzásahové zóně byla zpolitizovaná.

Proto na radu právníků podal Vlašín oznámení na Nejvyšší státní zastupitelství. Získal již loni velmi špatnou zkušenost ze začátku kácení v původně bezzásahové zóně u Ptačího potoka; tehdy jeho oznámení na Jana Stráského policie nebrala příliš vážně. "Jako svědek nelegálního kácení jsem zavolal na linku 158. Po čtyřech dnech jsem byl pozván na policejní služebnu, abych podal vysvětlení. Policisté si vše pečlivě zapsali a řekli, že věc prošetří. Dřív než jsem obdržel jakýkoli výsledek šetření, nastoupili do lesa jiní policisté, aby chránili nelegální těžbu před demonstrující veřejností," vzpomíná Vlašín a doplňuje: "Teprve tři dny po zahájení policejní akce jsem byl vyrozuměn, že mé oznámení odkládají."

Vlašín se tehdy nevzdal. Podal žalobu na Policii ČR kvůli nepatřičnému policejnímu zásahu. Krajský soud v Plzni se usnesl, že Policie ČR zasahovala neadekvátními prostředky, které jsou v rozporu s Ústavou ČR, protože bránila pokojnému shromažďování občanů.

Po této zkušenosti tedy Vlašín velmi vážil, kterému orgánu činnému v trestním řízení svou žalobu podá. Zvolil rovnou nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a v průvodním textu napsal: "Obracím se přímo na Vás a na Nejvyšší státní zastupitelství vzhledem k tomu, že máte důvěru veřejnosti a prosazujete řešení i politicky citlivých kauz. Navrhuji, abyste postoupil toto trestní oznámení příslušnému orgánu dle Vašeho zvážení, který objektivně a bez politických vlivů věc prošetří," žádal Vlašín. Tak se trestní oznámení dostalo tam, kam patří - k věcně a místně příslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Prachaticích.Vlašín: Trestný čin byl spáchán úmyslně

Vlašín viní Stráského, že porušil trestní zákon, neboť úmyslně poškodil jednu ze složek životního prostředí - ekosystémy bezzásahové části první a druhé zóny národního parku, a to ve velkém rozsahu a na velkém území, minimálně na 32 hektarech.

Vlašín oznamuje: "Domnívám se důvodně, že trestný čin byl spáchán úmyslně, protože ředitel Stráský porušil důležitou povinnost vyplývající z postavení ředitele Národního parku Šumava. Jak vyplývá z dopisu, zaslaného ministerstvem životního prostředí řediteli Stráskému, byl informován o tom, jak má při plánovaných zásazích postupovat."

Dále se Vlašín dovolává zjištění veřejného ochránce práv, že Stráský podle ministerského stanoviska úmyslně nepostupoval a opakovaně se dopouštěl porušování zákona. "Svým jednáním způsobil výraznou újmu na životním prostředí."Ředitel nad zákon?

Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje na chráněných územích národního parku "hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzívní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch". Zvláštní ochrana je v národních parcích věnována chráněným druhům rostlin a živočichů. Rostliny z "červeného seznamu" jsou chráněny ve všech svých podzemních i nadzemních částech a ve všech vývojových stadiích. Chráněn je rovněž jejich biotop.

Ohrožení živočichové, k nimž náleží na příklad tetřev hlušec či datlík tříprstý, jsou chráněni ve všech vývojových stadiích a chráněna jsou i jimi užívaná přirozená sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje.

O tom všem sepsal loni usnesení i ředitel odboru péče o národní parky ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský. Jana Stráského v něm upozornil na nejdůležitější ochranářské zásady. Nic z toho nebylo podle Vlašína dodržováno.

Stráský nedbal ani na varování před vznikem holin. Z obsažného Dolejského textu vyjímáme: "Lze konstatovat, že vznikem holin dojde k výrazné změně ve složení biocenózy. Příčinou je změna stanovištních podmínek. Mizí stromové dřeviny, radikálně se mění světelný, teplotní, vláhový i živný režim."

Jestliže kterákoli z vyjmenovaných zásad může být legálně narušena, pak jedině na základě udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Porušení zákona bez schválené výjimky je trestné.

Svůj postoj Stráský vyslovil v nejhloupějším loňském ekologickém výroku, který jako vítězná Zelená perla oblétá republiku: "Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami."

Žádné dodatečné výjimky ovšem vystavovat nelze. A Stráský žádnou z nich dopředu schválenu neměl.Jak nezískat výjimku?

Usnesení Vladimíra Dolejského bylo součástí reakce na Stráského žádost o příslušnou výjimku. Ministerstvo životního prostředí však o ní nemohlo rozhodnout. U této zápletky případu se také zastavme.

Český správní pořádek má jisté regule, jako že například veřejnou stavbu obci povoluje odbor výstavby obecního úřadu. Takže starosta je zároveň zástupce stavebníka, žádajícího o povolení, a zároveň zaměstnavatel úředníka, který to povolení vydává. Výrok úředníka je závazný, starosta do něj nemá právo mluvit, je to rozhodnutí orgánu veřejné správy. Ale jsou jistě případy, kdy úředníci až příliš vnímají, kdo je tady zaměstnavatel.

Stráský odpovědné úředníky vyházel, nikdo mu neoponoval. Ani tehdy, když o výjimku nesprávně žádal ministerstvo životního prostředí.

Jinak to není zařízeno ani s udělováním výjimek z ochranného režimu národního parku. Výjimku je oprávněn udělit rovněž pouze orgán veřejné správy, konkrétně odbor státní správy národního parku. Jako samostatný útvar s vysokou pravomocí a odpovědností provádí samostatná rozhodnutí, ale podléhá řediteli parku. Stráský odpovědné úředníky vyházel, nikdo mu neoponoval. Ani tehdy, když o výjimku nesprávně žádal ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo mu tedy svým usnesením vrátilo žádost zpět k vyřízení. Rozhodovat měl orgán veřejné správy v národním parku.

Velmi neobvyklé usnesení ředitele odboru péče o národní parky provázené obšírným výkladem bylo v jedinou schůdnou (a poslední!) příležitostí, jak dát parku, který se vymkl všem ochranářským zásadám a odbornému vedení, takové základní informace, jejichž dodržování by vrátilo Šumavu k normám, obvyklým v evropských národních parcích.

Nejenže se to nepodařilo, ale odbor péče o národní parky byl zrušen a Dolejský, který se nemohl smířit odklonem Šumavy od ochranářského režimu, propuštěn.

Snaha Dolejského byla marná. Úřad ombudsmana mohl tedy vytknout: "Správa NP Šumava pochybila, když na území NP Šumava nevykonávala dozor v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. A nepřistoupila k uložení náležitých opatření, pokud nebylo o výjimku požádáno nebo nebyla ve správním řízení povolena."

Přestože správě národního parku mohla výjimku ze zákona povolit zase jen správa národního parku, Stráský o to nezažádal. Vlašín tvrdí, opíraje se o stanovisko ombudsmana, že Stráský podle ministerského usnesení "úmyslně nepostupoval a opakovaně se dopouštěl porušování zákona".

Reakci Národního parku Šumava a ředitele Jana Stráského na trestní oznámení zjišťujeme.