Autor: Vladimír Valenta
Rubrika: Ekonomika
Ministr zemědělství veřejně prezentoval záměr Topolánkovy vlády rozprodat lesy České republiky. Kdyby někdo zprivatizoval svatováclavskou korunu, byl by to plivanec do tváře českého národa. Zlatá královská koruna je národní symbol. Lesy jsou zelenou korunou českého národa, svědectvím tisíciletého boje o jeho národní existenci, je to jeho národní dědictví, symbol národní svobody. Rozchvácení lesů zemí Koruny české, lesů českých měst a obcí a českých protestantů pobělohorskými dobyvateli je těsně spojeno se znevolněním, ponížením a zbídačením českého národa na čtvrt tisíciletí. Masarykova demokratická republika začala s nápravou národních a sociálních křivd. Teprve poválečné znárodnění lesů z majetků zrádců národa a nacistů, jejichž cílem bylo konečné řešení středoevropského prostoru vyhlazením českého národa, vrátilo zelenou korunu tomu, komu historicky patří: českému národu.
Státní lesy jsou a musejí zůstat nedílnou součástí historického a kulturního dědictví národa. Jsou jeho největším odkazem a nenahraditelným celospolečenským a ekologickým bohatstvím. Lesy na území České republiky zaujímají celkem rozlohu 2 648 826 ha. Výměra lesů ve vlastnictví státu za uplynulých 17 let byla zmenšena na dnešních 1 578 700 ha, tj. na 59,6 % celkové rozlohy. Ve vlastnictví obcí a krajů je nyní 15,8 %, tj. výměra 418 515 ha. Ve veřejném vlastnictví je tedy celkem 75,4 % rozlohy lesa. Lesním družstvům patří nyní 1 % a vysokým školám 0,3 % z celkové rozlohy lesů v ČR. Soukromí podnikatelé vlastní nyní 23,3 % z celkové výměry. Privatizace minulých let probíhala mimo jiné i pod demagogickým heslem, že stát je nejhorší podnikatel. Tak se podívejme, jak hodnotí hospodářské výsledky Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2006.
Píše se tam: Nejvyššího zvýšení zisku zaznamenaly subjekty, které vykonávají právo hospodařit ve státních lesích (o 973 Kč/ha) a dosáhly tak výše zisku 1723 Kč/ha lesa (tj. celkem 2,7201 miliardy Kč). Následují správci soukromých lesů se ziskem 1522 Kč/ha lesa. Výrazně nižší zisk 707 Kč/ha mají obce, které však v nich většinou samy nehospodaří, ale pronajímají je soukromým společnostem. Na některé státem požadované investice a mandatorní výdaje přispívá stát nebo prostředky EU. Pokud se dotace odečtou, zisk státních podniků (LČR a VLS) 1626 Kč/ha (tj. celkový redukovaný zisk činí 2,57 miliardy Kč) dosahovaný ve státních lesích je desetkrát vyšší než u obcí (165 Kč/ha) a dvakrát vyšší než u soukromníků (838 Kč/ha). Zdůrazňuji, že zisk státních lesních podniků, které stále více ve vlastní režii zajišťují i nadstandardní společenské a ekologické funkce a rekultivují obrovské plochy lesů poškozených imisemi z energetiky, dopravy, průmyslu a vojenské činnosti, dosahují i bez dotací dvojnásobku zisku soukromých vlastníků a desetinásobku zisku obcí, které lesy pronajímají. Přitom je nutné zdůraznit, že pod nevybíravým tlakem zprivatizovaných lesních společností, které jsou najímány na práce v lese, byl státní podnik Lesy České republiky donucen vzdát se obchodování se dřevem, tj. obchodu s cenově mnohem výhodnějším sortimentem dřeva. Z tohoto lukrativního obchodu na úkor státu, na úkor občanů této země, bohatli a dosud bohatnou soukromí vlastníci lesních společnosti. Jakmile se v minulosti některý ministr nebo ředitel LČR jejich diktátu vzepřel, byl nevybíravým způsobem zlikvidován. Těmto soukromým vlastníkům a společnostem i se zahraniční účastí jde o trvalé zajištění si zdrojů obrovských zisků až v první řadě.
Hodnoty lesa jsou těžko vyčíslitelné, jsou to nepředstavitelné vysoké hodnoty ve všech souvislostech a důsledcích. Jsou mnohokrát vyšší než cena rekordní celkové těžby 17,68 milionů m3 (plm) dříví v roce 2006, kterou lze vyčíslit na cca 17 miliard Kč/rok, nebo porostních zásob v hroubí b. k. (bez kůry), jejíž kvalifikovaný odhad dle NIL činí 667,8 milionu plm, což může představovat hodnotu kolem 680 miliard Kč, ale v dlouhodobém horizontu dokonce překročit i závratnou výši jednoho bilionu Kč. Nikdo se nesmí divit, že tento poslední národní poklad se stal terčem nenasytných privatizátorů. Je to poslední dosud nedobytý a nevypleněný národní majetek nedozírné ceny. Nyní se formují k rozhodujícímu útoku. Již se netají tím, že jakmile se zmocní lesa, budou vydělávat jak na dřevě, tak za funkce lesa - rekreační, za služby obecného zájmu, za veřejně prospěšné lesnické služby. Za zabezpečování rostoucích požadavků společnosti na funkce vodohospodářské a environmentální budou vyžadovat nemalé poplatky. Za rekreační využití, za povolení vstupu od konzumentů - návštěvníků lesa vstupné za pobyt ve zdravém povětří lesa. S těmito projektovými záměry se privatizátoři netají ani v oficiální Zprávě na str. 8.
Věc odborná se stala věcí na výsost politickou. Jestli si to občané a jejich političtí vůdci včas neuvědomí, energicky se nepostaví proti privatizační změně lesního zákona a následujícímu rozchvácení lesů, národ ztratí svoji zelenou korunu. Lidé se stanou v panských lesích ponížení psanci, pod úrovní lovné zvěře. A do stavů lovné zvěře si vlastníci nenechají od žádné Duhy, Tisu nebo Arniky mluvit.
