Klimatická konference (COP 26) v Glasgow bude zásadní pro jednání o zatím neschválených pravidlech Pařížské dohody. ČTK to za ministerstvo životního prostředí (MŽP) napsala Dominika Pospíšilová. Českou delegaci povede ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), ten se také s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zúčastní úvodního summitu lídrů. Ohledně tuzemských potíží v ochraně klimatu Pospíšilová zmínila dopad kůrovcové kalamity na cíle snižování emisí. Podle MŽP je nutné problém zohlednit ve výpočtu emisí. Konference OSN o změně klimatu začne v pondělí, potrvá do 12. listopadu.
„Z pohledu ČR představuje COP 26 zásadní jednání pro konečnou dohodu o důležitých, doposud neschválených, prováděcích pravidlech Pařížské dohody, zejména o článku šest Pařížské dohody a rámci pro transparentnost,“ sdělila Pospíšilová. Článek šest pojednává o budování mezinárodních mechanismů. které mají smluvním stranám pomoci plnit závazky snížení emisí. Úkolem rámce pro transparentnost je podle Pospíšilové zajistit, aby například údaje o emisích, které smluvní strany vykážou, bylo možné porovnat a ověřit. Cíl Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu je udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, oproti předindustriálnímu období.
Česko podle Pospíšilové bude na konferenci vystupovat v rámci jednotné pozice, kterou přijala Evropská unie. „Tedy například, že EU podpoří časový rámec pro závazky ke snížení emisí zahrnuté do vnitrostátně stanovených příspěvků jednotlivých zemí v pětiletých cyklech, ale akceptovatelný by byl i rámec desetiletý,“ poznamenala Pospíšilová.
„Kromě vedoucího delegace se za MŽP zúčastní šest delegátů, kteří budou pokrývat všechna hlavní témata vyjednávání. Dále se konference zúčastní delegáti z Českého hydrometeorologického ústavu, ministerstev zemědělství, financí a zahraničních věcí,“ napsala Pospíšilová. Do Glasgow dorazí i zástupci Prahy. Ekologové z Klimatické koalice už dříve uvedli, že na konferenci budou i členové koalice a neziskových organizací Člověk v tísni a Asociace pro mezinárodní otázky. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický, který na MŽP řídí odbor energetiky a ochrany klimatu.
Na dotaz k úspěchům a rezervám Česka v ochraně klimatu Pospíšilová uvedla, že z národních cílů se pro rok 2020 podařil bod snížení emisí o 20 procent oproti roku 2005. „Na aktuální situaci, kdy se emise ČR zvýšily, se zásadně podepsala kůrovcová kalamita. Při snižování emisí nám tradičně výrazně pomáhaly lesy (...) Bohužel v důsledku kalamity se situace obrátila a z lesů se naopak stal zdroj emisí,“ sdělila Pospíšilová. „To v plnění cílů pro rok 2030, snížení o 30 procent oproti roku 2005, představuje největší problém pro Českou republiku. Požadujeme proto, aby se tato mimořádná situace započítala do českého výpočtu emisí v rámci EU,“ dodala. Jako pozitiva uvedla třeba růst podílu obnovitelných zdrojů energie, které by během dekády měly obsáhnout 22 procent energetického mixu či to, že se Česku jako první zemi v Evropě podařilo "rozjet" Modernizační fond, který má přispět k dekarbonizaci tuzemského průmyslu.
V souvislosti s konferencí Klimatická koalice tento týden kritizovala, že se Česko dosud nezavázalo ke klimatické neutralitě do roku 2050 a nemá dost ambiciózní klimatické cíle. „Česká republika před summitem v Glasgow nesplnila ani domácí úkoly v oblasti klimatického financování. Na období 2020-2023 zatím Česko nevložilo do Zeleného klimatického fondu ani korunu,“ uvedla koalice.
