Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) chtějí v obcích na Křivoklátsku s místními projednat plánované vyhlášení národního parku. Některé obce s ním nesouhlasí. Výjezdů do obcí se zúčastní také ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Některé obce si vyhlášení národního parku nepřejí, obávají se například nárůstu turistiky a s ním spojených dopadů na přírodu, pořádek i klid. První z výjezdů bude ještě do konce února, řekla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Deset starostů z Křivoklátska v tiskové zprávě uvedlo, že na dosavadních jednáních, která byla z iniciativy Středočeského kraje, neobdrželi žádné podklady s výjimkou letáku.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je ve vládním programovém prohlášení. Myšlenku už dříve podpořilo zastupitelstvo Středočeského kraje. Podle hejtmanství právě status národního parku poskytuje území nejvyšší stupeň ochrany, zároveň je ale velmi důležitá komunikace s obcemi a obyvateli, a to včetně vypořádání jejich připomínek.
Podle Pospíšilové nyní přebírá iniciativu ministerstvo a obce informace dostanou. Starostové v čele se starostkou Karlovy Vsi Ivetou Kohoutovou se domnívají, že nyní ještě není na místě mluvit o zahájení procesu vyhlašování. „Takové prohlášení předjímá to, že obce byly s konkrétním návrhem uvažovaného Národního parku Křivoklátsko seznámeny a nemají k němu zásadní připomínky,“ napsali starostové. Ministerstvo totiž na konci ledna oznámilo, že v nejbližší době proces vyhlašování zahájí. „Je to ještě před startovní čarou,“ uvedla Pospíšilová.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že vznik národního parku znamená i významný krok k vytvoření podmínek pro lepší ochranu tohoto území, zejména lesních porostů, ale i rozkvět obcí v regionu. Starostka Karlovy Vsi na konci ledna řekla, že národní park vstoupí do místního venkovského života a zvýšený turismus znamená vyšší dopravní zátěž, více odpadků, ale nikoliv vyšší ochranu přírody.
Národním parkem by se měla stát část plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Příznivci národního parku kritizují například monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy. Odpůrci poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností a je třeba v nich kvůli udržitelnosti hospodařit, a to v souladu s ochranou, kterou dostatečně zajišťuje stávající status CHKO.
ČTK
