Jiná věc ale je, jak byla a jsou data o požárech prezentována. Požáry v Africe, na Sibiři nebo v Amazonii (a samozřejmě kdekoli jinde) v minulosti byly, jsou a budou. V tomto smyslu nešlo a nejde o žádné novodobé katastrofické jevy, jak se tyto přírodní procesy veřejnosti předkládají. Částečně zřejmě proto, aby měl našinec dojem, že hoří pomalu celá planeta, což se nikdy předtím nedělo. Ve skutečnosti ale ve všech jmenovaných případech hořela sice velká, v poměru hořících ploch k celkové rozloze ale relativně malá část. Například na Sibiři mělo planout zhruba 3 000 000 hektarů lesa, což je skutečně velká plocha. Je ale vhodné vědět, že velikost Sibiře je 13 milionů km² (1 ha = 0,01 km²), takže v praxi nešlo ani o jedno procento jejího území. Byť, pravda, celá Sibiř pokryta lesními porosty není.

Ilustrativní také je, že zatímco požárům na Sibiři nebo v Amazonii byla věnována celosvětová mediální pozornost, ve stejné době začalo hořet také na jihu Afriky (zejména v Kongu a Angole), kterému zdaleka taková pozornost věnována nebyla. Přitom tyto země byly minimálně po určitou dobu počtem ohnisek rozsáhlejší, než ty v Brazílii, kde podle NASA činila plocha požárů 20 000 km², což je hodně, ovšem plocha deštného pralesa je 5,5 milionu km². Ani v tomto případě se nikde nezmiňoval podíl ploch, jen počet ohnisek, což není úplně věrohodný údaj – ohniskem může být třeba i plocha o několika metrech. Lze také připomenout, že letošní požáry v Amazonii byly jen „odvarem" těch v roce 2005, kdy to ovšem veřejnost a politiky nezajímalo v takové míře, jako nyní.

Celý článek najdete v Týdeníku Květy.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.