Daňci, jeleni, divočáci a srnci jsou v Česku přemnožení. A tato spárkatá zvěř páchá nemalé škody na lesích i polích.
Konstatovala to už Zpráva o stavu lesa za rok 2017 a dnes před problémy v souvislosti s přemnoženou zvěří hlasitě varují majitelé pozemků i státní a obecní lesy. Zejména kvůli rizikům při obnovování lesů zničených lýkožroutem smrkovým a jinými škůdci.
Přemnožená zvěř je také problém kvůli šíření nákaz, jako je africký mor prasat. Kvůli zvýšenému výskytu nemoci u divočáků už stát vyplácí zástřelné dva tisíce korun za kus.
„Nemůžeme tvrdit, že myslivci málo střílejí. Historicky se dostáváme na nejvyšší čísla odstřelu u jednotlivých druhů spárkaté zvěře," tvrdí předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Připouští ale, že v některých místech zvěře přibývá.
Zvěř se prý hůř loví. Podle Janoty za to může civilizační ruch vyvolaný turisty, cyklisty nebo návštěvníky lesa. „Snížení stavů je také limitováno současným způsobem zemědělského obhospodařování krajiny, kdy rozlehlé lány jednodruhové plodiny poskytují zvěři ideální krytové a potravní podmínky," dodává. Změnu definice malého množství zvěře určeného k prodeji, kterou přinese vyhláška o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, prosazovala právě Českomoravská myslivecká jednota. Hlavním cílem je motivovat nimrody k vyšším odstřelům. Myslivci původně žádali úplné zrušení limitu.
„Považuji to za kosmetické úpravy, stejně jako novelu mysliveckého zákona," reagoval František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Sdružení považuje za nutné, aby se snížila minimální rozloha honiteb z 500 hektarů na polovinu, to však ministerstvo odmítá.
Celý článek najdete v MF Dnes.
