Zdroj: Lidové noviny
Datum: 12.03.2007
Autor: Tomáš Jirsa
Rubrika: Názory
DOPISY REDAKCI
Ad LN 10. 3.: Orkán Kyrill vrací Šumavu přírodě
V současné době se opravdu rozhoduje o budoucnosti Šumavy. Zda bude zelená a krásná, či zda na Šumavě budeme svědky "odumření rozsáhlých částí lesů" a Šumava bude "les poničený vichřicí a kůrovcem", jak prosazují nevládní organizace, a bohužel i MŽP. Rozhodnutí ponechat část kalamity ležet způsobí podle mého názoru vleklou kůrovcovou kalamitu s negativním vlivem na velkou část Šumavy. Škody tím způsobené, jak na odtokových poměrech, tak na změně chemismu půd, změně celého životního prostředí, vzácných zákonem chráněných živočiších a rostlinách budou nedozírné a nevyčíslitelné. Ještě se nikdy nestalo, aby nezpracovaná kalamita zůstala bez odezvy. Každá kůrovcová kalamita vznikla po nezpracované kalamitě větrné, a naopak dobře zpracovaná větrná kalamita vždy rozběhlou kůrovcovou kalamitu ukončila. Existují mapy i data, na kterých lze prezentovat, jaké následky měly minulé nezpracované větrné kalamity. Ať si čtenáři položí otázku, proč jsou místní starostové, hejtmanství a všichni regionální poslanci a senátoři proti tomuto experimentu (zakládání nových pralesů v hospodářském lese).
Na naši obavu, že okolo částí lesa ponechaných samovolnému vývoji bude nutno vykácet rozsáhlá tzv. pufrační pásma k zabránění šíření kůrovce, vedení parku (ve výše uvedeném článku) odpovídá: "Právě poslední větrná smršť napomohla tomu, že místo vyvrácených a polámaných smrků v nižších polohách může člověk umělou výsadbou a dalšími opatřeními uspíšit náhradu nepřirozené smrkové monokultury smíšeným lesem, v těchto polohách přirozeným. Kůrovec při cestě z vyšších poloh narazí na jedli, buk, jeřáb a další stromy, které nenapadá." Hezká teorie. Problém je v tom, že zatímco vypuknutí kůrovcové kalamity je otázka měsíců, vytvoření počátku smíšeného lesa otázka desetiletí.
O autorovi: Tomáš Jirsa, senátor
