Stačí poryv teplého větru a na hlavy se snáší mrak pylu ze smrků a borovic, žlutý poprašek rozmazávají stěrače po předním skle, v nose to svědí, oči slzí, v krku škrábe na kašel. Pod nohama praská přeschlé jehličí. Horko, jaké nebývá někdy ani v červenci.
Taková je nyní vycházka do lesa, a to nejenom v okolí Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, kam ve čtvrtek pozvali novináře správci z Lesů ČR. Navíc se člověk ošívá, protože neví, kde najde ještě lezoucí nebo již hodující klíště. Skoro je také slyšet chroustající kůrovce.
Lesy v okolí Rožnova pod Radhoštěm postihlo velké sucho, v posledních letech se také zvyšuje průměrná teplota. Stromy bez vláhy nedokážou odolávat většímu výskytu škůdců, jako je kůrovec nebo václavka. „Množství vytěženého dříví napadeného kůrovcem se výrazně zvýšilo. Na Rožnovsku bylo v roce 2008 vytěženo ve státních lesích 1006 metrů krychlových dříví poškozeného kůrovcem, loni to bylo 106 000 metrů krychlových," řekl novinářům lesní správce z Rožnova pod Radhoštěm Jaromír Válek.
„Letos se začali kůrovci rojit až o tři týdny dříve, tedy druhý týden v dubnu. Jsme ale připravení. Na Rožnovsku jsme instalovali 5470 lapáků a 1200 lapačů, využíváme také 3500 metrů čtverečních insekticidních sítí a 1220 stojících lapáků," uvedl Válek. Pokud se nepodaří už napadené dříví vytěžit rychle, brouk se kvapem rozšíří dál.
Na Rožnovsku tvoří smrk asi 80 procent státních lesů, hmyzími škůdci je ohrožena asi polovina z nich. Kalamita je podle Válka ve třech revírech v nižších nadmořských výškách, v oblasti Valašskomeziříčska, Rožnovska a v okolí Poličné. Zatím nejsou ohroženy oblasti Horní a Dolní Bečvy.
Průměrná roční teplota se v oblasti v posledních letech zvýšila o čtyři stupně Celsia, srážek naopak výrazně ubylo. „Pokud bude tento trend pokračovat, musíme očekávat masivní hynutí lesů. Dá se předpokládat, že se neujmou ani sazenice lesních dřevin z letošního jarního zalesňování," uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil.
V krajině je třeba zadržet vodu, třeba i vyšším počtem listnatých stromů a snížením procenta smrkového lesa. Již nyní se vysazuje více listnatých dřevin a jedlí. „Vracíme se k bříze, jeřábu, osice, jilmu. Nejde o změnu dřevinné skladby v desítkách procent za rok. Obměna bude patrná až za deset nebo dvacet let," uvedl Válek.
Vycházka do lesa končí, den se nachyluje k podvečeru, předpověď počasí slibuje už zase ochlazení a déšť. Třeba už konečně zaprší.
