Základ je jasný, rychle, efektivně, levně a přitom s vysokými nároky na tepelnou techniku provést masivní dřevostavby. Ale pozor, i toto má svá úskalí! Dnes je důraz kladen především na obálku budovy a následně na jednotlivé stavební konstrukce. Základem jsou tři parametry o jejich rizicích a správném provedení si řekneme.
Než začneme s popisem principu fungování konstrukcí a správnosti tesařského spoje na rybinu, je dobré vědět, jak vůbec ke správnému principu fungování přistupovat. Obecně platí pravidlo tří parametrů, jimiž je nutno se řídit. Jsou to: - Přesnost - Neprůvzdušnost - Objemová stálost Z uvedených tří bodů je patrné, že není jednoduché tyto základní vlastnosti vyřešit. Nejlepší bude, když si ke každé z nich napíšeme, co kdy a kde kontrolovat.
Každopádně bych rád podotknul, že lidé obecně si dnes myslí, že práce technického dozoru investora je zbytečná. Ovšem opak je pravdu, mohu ho jen doporučit. Několikrát za letitou praxi se mi stalo, že jsme jako dozor zachránili stavbu, která by jinak začala okamžitě degradovat.
Základní a první podmínkou správného provedení rybinového spoje je znát jeho fungování. Principem jsou dvě šikmé plochy, které na sebe dosedají. Šikmá plocha může být rovná, ale je také možné ji zabezpečit vroubkováním proti prokluzu.
Staří tesaři nazvali tento spoj rybina z důvodu tvaru podobného rybí ploutvi. V Kanadě a Švédsku se tomuto spoji říká Davetail, neboli hrdliččí ocas, který má podobný vzhled.
PŘESNOST RYBINOVÉHO SPOJE
Rybinový spoj je nejen zabezpečením proti vyklouznutí v rohovém spoji, což je patrné z obrázků. Základním předpokladem pro jeho fungování je přesnost. Z obrázků je patrné, že veškeré dosedací plochy jsou naprosto přesné. V případě, že dosedací plocha nebude přesná a bude nepřiměřeně šikmá, pak může nastat problém nejen v nosném spoji, ale také je to problém nepříjemný z hlediska konstrukční ochrany dřeva.
První ze série problémů, který v konstrukci nastane, je, když dosedací plochy mají různý úhel a sklon. Tento problém má za následek nejen jednoduché nedolehnutí, ale způsobuje nerovnoměrné sedání celého spoje.
Vlivem nedostatečného sedání může nastat problém u všech prvků domu, kdy následná oprava je velice problematická a téměř není možné provést výměnu, bez destruktivních metod částí stěny. Vlivem nerovnoměrného sedání dojde ke křížení a zaseknutí prvků do sebe, což má za následek vznikání nerovnoměrných prasklin v dřevěném plášti, které jsou statického charakteru.
NEPRŮVZDUŠNOST RYBINOVÉHO SPOJE
Druhým základním principem fungování je neprůvzdušnost. Tento předpoklad je splněn pomocí expanzních pásek v rohovém spoji. V tomto detailu je důležité provést zářezy do dřevěné konstrukce, které umožní nejen roztažení expanzní pásky, ale také dosednutí ploch rybinového spoje. V případě, že by drážky nebyly provedeny, pak vzniká stejný problém, jako bylo uvedeno v případě přesnosti.
Základem je správné fungování a těsnost spoje. Při prvním zmíněném problému v kombinaci s druhým problémem vznikají základní problémy fungování celé nosné konstrukce, kdy vlivem netěsnosti a nepřesnosti může vykazovat obvodový plášť známky okamžitých degradací. Těsnost v podélných drážkách spojů trámů je zabezpečena mirelonovu páskou s konopím, případně ovčí vlnou.
OBJEMOVÁ STÁLOST RYBINOVÉHO SPOJE
Posledním požadavkem správného fungování prvků je objemová stálost. Jinou objemovou stálost bude vykazovat dřevo ze smrku, jedle nebo modřínu. Nejlepší volbou dřeva pro roubenku s rybinovým spojem je modřín. Modřín totiž vykazuje vysokou objemovou stálost, má vysoký obsah přírodní pryskyřice, a tím pádem je nejodolnější měkkou dřevinou u nás. Druhou velice vhodnou dřevinou je jedle. Velice málo praská a má stabilní jádro, což znamená, že výsušné trhliny nejsou v tak enormním množství a hloubce oproti jiným měkkým dřevinám.
Další z měkkých dřevin používaných na roubené stavby je smrk. Smrk má výhodu ve své objemové hmotnosti a rychlém sedání. Jako jediná dřevina je schopen zajistit sedání stavby maximálně do čtyř let. Ostatní dřeviny sedají minimálně pět let.
Smrk má ovšem problém s praskáním, proto není nejvhodnější.
Praskliny jsou většinou od jádra ven a následně vznikají výsušné trhliny, do kterých se lehce dostane voda a biotičtí škůdci, takže dřevo degraduje.
SHRNUTÍ NA ZÁVĚR
Roubení neboli provádění rybinových tesařských spojů již léta zdobí českou krajinu a určitě sem patří. Jen je dobré si uvědomit, kde a kam je vhodné tyto domy stavět. Dnes se staví roubené domy nejen na samotě u lesa, ale i v klasických zástavbách, kde to není úplně vhodné a určitě tam nepatří. Tento fakt ovšem ne každý pochopí, takže krásné roubenky vznikají v naprosto nevkusných místech.
Nejen tesařské spoje dokáží ovlivňovat místní architekturu, ale také například volba barvy, typ dřeviny, způsob natočení domu, způsob obložení základové desky, výška objektu a mnoho dalších ovlivní ráz krajiny.
Proto bych nakonec rád uvedl apel, abychom přemýšleli, kde tento typ domů stavíme. Jinak úsilí, které je pro tvorbu těchto domů zapotřebí, vynakládáme zbytečně.
Dřevu zdar a střechám obzvláště!
