Region – Ministerstvo obrany již čtvrtým rokem konzistentně vysvětluje, jaké důvody vedly k návrhu na optimalizaci vojenských újezdů, tj. zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení zbývajících čtyř výcvikových prostorů.
V případě Brd je to nepotřebnost tohoto újezdu a jeho malé vojenské využití, dalšími důvody jsou ekonomická a sociální stránka. Tyto argumenty byly opakovaně sděleny na oficiálních jednáních zástupců ministerstva a armády s dotčenými starosty, nebo napsány do strategických dokumentů schválených vládou ČR. Mnohokrát byly prezentovány i v médiích.
Dne 5. prosince 2014 se mělo uskutečnit třetí čtení návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a změně hranic ostatních vojenských újezdů v Poslanecké sněmovně. S ohledem na blížící se termín rozhodnutí se začínají opět objevovat (většinou již opakovaně vyvrácené či zodpovězené) argumenty proti zrušení Brd.
Níže jsou uvedena nepravdivá či zavádějící tvrzení odpůrců zrušení Brd z poslední doby. U každého jsou shrnuta všechna důležitá fakta a popsán skutečný stav.
Nesouhlasná stanoviska starostů
Návrh katastrálního členění území vojenského újezdu Brdy po jeho zrušení byl schválen vládou na konci roku 2012, po předchozím projednání se starosty okolních obcí. Návrh byl oficiálně představen starostům obcí a zástupcům Středočeského kraje a Plzeňského kraje na společném jednání dne 16. února2012 v Jincích a následně zaslán k posouzení Středočeskému a Plzeňskému kraji a 36 okolním obcím. V řádném termínu se k návrhu MO měli vyjádřit jak zástupci obou krajů, tak okolních obcí. Rada Plzeňského kraje tehdy vyslovila souhlas a Středočeský kraj naopak nesouhlas. Obě stanoviska platí dodnes.
V oficiálním termínu byly zaslány připomínky 14 obcí. Z nich bylo 13 kladně vypořádáno a návrh byl schválen zastupitelstvy všech 13 obcí. S návrhem tehdy nesouhlasilo pouze město Příbram, které trvalo na zachování celistvosti území v rámci Středočeského kraje. Ostatní obce k návrhu neměly připomínky a s návrhem souhlasily. Lze konstatovat, že z oslovených 36 obcí souhlasí s návrhem 35 obcí.
Následná vyjádření některých zástupců obcí již nelze brát jako oficiální stanoviska v připomínkovém řízení. Často ani nebyla vyjádřeními starostů, někdy dokonce šlo o prohlášení lidí, kteří ani nebyli obyvateli dotčených obcí.
Dne 14. listopadu 2014 svolal nový starosta Příbrami schůzi se starosty okolních obcí a zástupci ministerstva obrany, aby zde informoval přítomné o změně postoje příbramské radnice ke zrušení vojenského újezdu.
V prostoru VÚ Brdy stále probíhá výcvik
Na stránkách újezdního úřadu VÚ Brdy je přehled plánovaných střeleb ve vojenském újezdu, který slouží především místním obyvatelům jako informace o neprůjezdnosti prostoru. Ve všech případech jde o výcvik prováděný na střelnicích a cvičištích, která do budoucna budou součástí posádkového cvičiště 13. dělostřeleckého pluku, a která jsou přímo určena k výcviku střelby z ručních zbraní, hodu granátem nebo v boji o osadu. Ani v jednom případě nešlo o komplexní výcvik vojsk, při kterém by došlo k využití celého prostoru újezdu. Takový výcvik se v prostoru konal naposledy v roce 2011 a to celkem osm dnů.
Pronájem újezdu zahraničním vojskům
Co se týče pronájmu českých vojenských újezdů zahraničními armádami, je vojenský újezd Brdy nejméně využívaným vojenských újezdem. Naposledy byl pronajatý v roce 2006. Nejvíce jsou pronajímány vojenské újezdy Boletice a Hradiště pro jejich všestrannost využití a zázemí. Vojenský újezd Brdy je tomto ohledu limitován a nabízí pouze omezené možnosti výcviku – primárně pro dělostřelectvo a pěší střelnice. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek.
VÚ Brdy je jediným újezdem s možností střeleb do 19 km
Argument, že vojenský újezd Brdy je jediným vojenským újezdem, který nabízí možnost střeleb na vzdálenost až 19 km, je zcela zavádějící. Ve vojenském újezdě Libavá jde ty samé střelby provádět s dostřelem až 22 km.
Zbytečná investice do kasáren Jince
Vojenská posádka Jince byla rekonstruována ve prospěch 13. dělostřeleckého pluku, nikoliv vojenského újezdu Brdy. Dělostřelecký pluk byl a je perspektivním vojenským útvarem, jehož příslušníci pravidelně doplňují jednotky 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády do zahraničních operací. Tento fakt byl již mnohokrát řečen ministrem obrany i náčelníkem Generálního štábu AČR.
Komplexní analýza AČR určila i jiné újezdy ke zrušení
Komplexní analýza vojenských újezdů, posádkových cvičišť a střelnic měla několik hodnotících kritérií – zejména hledisko vojenské, dále pak ekonomické a sociální. Prioritou bylo především hledisko využitelnosti pro potřebu Armády ČR. Proto ze zcela logického důvodu bylo rozhodnuto o zachování vojenských újezdů Hradiště a Libavá. Mají plnohodnotnou infrastrukturu a vyhovují vševojskovému výcviku, v jejich těsném sousedství jsou brigády, které primárně zabezpečují účast AČR v zahraničních operacích NATO. Vojenský újezd Boletice slouží také vševojskovému výcviku a navíc má unikátní terénní podmínky, které suplují prostředí aktuálních zahraničních operací. Díky zázemí je schopné zajistit výcvik až 1 500 vojáků najednou. Na rozdíl od výše uvedených újezdů Brdy nemají ani odpovídající infrastrukturu, ani podmínky pro vševojskový výcvik. Navíc v okolí Brd se za posledních 20 let zrušily čtyři posádky (tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále, ženijní prapor Rakovník). Většina posádek velikosti 13. dělostřeleckého pluku má v sousedství zcela běžně posádkovou střelnici nebo cvičiště, které je dostačující k běžnému výcviku příslušníků útvaru.
Nejasná úspora ze zrušení vojenského újezdu Brdy
Úspora ze zrušení vojenského újezdu bude pro rozpočet ministerstva obrany zřejmá až po dokončení pyrotechnické očisty prostoru, která je plánována do konce roku 2017. Pyrotechnická očista je v současné době financována z prostředků po zrušeném Středisku obsluhy vojenských zařízení, které s ukončením výcviku v prostoru ztratilo smysl. Úspora bude činit minimálně 70 mil Kč. Resort MO již nebude muset investovat další náklady do údržby svých nepotřebných zařízení na střelnicích a cvičištích, která se nacházela v prostoru a dlouhodobě nebyla využívána.
Zakonzervujte újezd – řešení obavy z developerů
Navrhované zakonzervovaní VÚ Brdy je přechodné řešení situace do zrušení újezdu, jinak je to nestandartní postup, který by do budoucna kritizovali všichni dotčení. Účel vojenských újezdů je stanoven zákonem. Není jím ochrana přírody. Proto ochrana přírody bude předána kompetentnímu orgánu (MŽP, CHKO), který má navíc institut sankcí. Chceme, aby újezd nesloužil jen několika vyvoleným se vstupkou, ale aby za dozoru kompetentních správců byl přístupný všem, kteří mají rádi přírodu.
Fámy o developerských projektech v újezdu jsou liché argumenty. Území, s výjimkou vodních zdrojů, zůstane v majetku státu (státní podnik VLS).
Pyrotechnická očista prostoru bude stát miliardy
Pyrotechnickou očistu vojenského újezdu provádí vlastními silami Armáda ČR, která vytvořila speciální odřad složený ze dvou prvků o celkem 93 osobách. V rámci výcviku pyrotechniků provádí skupina specialistů (42 osob) hloubkový pyrotechnický průzkum cílových a dopadových ploch střelnic újezdu. Druhá skupina (51 osob) plní úkoly očisty na ostatním území újezdu.
V roce 2012 byly zahájeny práce v nejvíce zatížených prostorech dopadových ploch Kolvín a Bahna, které se také nachází nejblíže hranici vojenského újezdu. Zatím je provedena očista 3 500 ha zájmových ploch (cca 25 % celkového území) a bylo nalezeno celkem6 567 kusů nebezpečné nevybuchlé munice nebo jejich zbytků. Dalších 23%újezdu je již zpřístupněno veřejnosti od roku 2005. Tyto především okrajové části újezdu byly zpřístupněny na základě požadavků okolních obcí pro měkkou turistiku a nebyl zde prováděn výcvik vojsk. Předpoklad splnění úkolu je podle návrhu zákona do 2 let po zrušení újezdu, tedy do konce roku 2017.
Vojenský újezd Brdy by měl být definitivně zrušen až od roku 2017, protože se nestihne katastrální členění
Katastrální členění je připravené. Zpracovaný návrh katastrálního členění vychází z historických hranic z roku 1949, byl schválen příslušnými obcemi již v roce 2012 a následně vládou.
Změny v katastrálním operátu byly provedeny počátkem tohoto roku rozhodnutím katastrálního úřadu pro okres Příbram. Schválením zákona přejdou tato určená území do katastrů příslušných obcí k 1. lednu 2016, kdy by měl být újezd zrušen. Majetek, s výjimkou vodních zdrojů pro obce, zůstane i po zrušení újezdu ve vlastnictví státu.
Státní majetek bude převáděn na obecní pouze v případě vzniku šesti nových obcí a obcím, ke kterým budou přičleněny sídelní útvary. Seznamy majetku ve VÚ Libavá (3 obce), Boletice (1 obec) a Hradiště (2 obce) jsou zpracovány a předjednány s přípravnými výbory budoucích obcí. Jejich definitivní verze je podmíněna schválením návrhu zákona. V důsledku protahování schvalování návrhu zákona se z procesních důvodů předpokládá odložení termínu vzniku nových obcí o rok později, tedy k 1. lednu 2016. Termín se tak sjednotí se zrušením vojenského újezdu a vyhlášením CHKO Brdy. S jiným termínem návrh zákona nepočítá.
Zrušení pravidelného setkání přednosty VÚ Brdy se starosty
Újezdní úřad nezrušil plánovanou pravidelnou schůzi přednosty újezdu se starosty. Pouze jí odložil na leden 2015 ze zcela praktických důvodů. Setkání se mělo konat týden před třetím čtením návrhu zákona. Po rozhodnutí sněmovny bude moct být debata na setkání již mnohem více konkrétní.
www.acr.army.cz
***
Hlavní důvody zrušení Vojenského újezdu Brdy v kostce:
P Významná redukce počtů Armády ČR (v roce 1993 měla AČR 115 000 vojáků v činné službě, dnes 20 tisíc) a s tím související nadbytečnost výcvikových prostorů (v roce 1993 1,1 ha na vojáka, v roce 2014 5,5 ha, v okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem 0,5%rozlohy státu, zatímco u nás 1,7 %).
P Snižování zdrojového rámce resortu MO a nutnost provozovat a modernizovat jen nezbytný počet výcvikových zařízení.
P VÚ Brdy je újezd s nejmenší výcvikovou plochou, ta tvoří pouze 12 procent rozlohy prostoru, 3217 ha z celkových 26 009 ha. Navíc je tato plocha nesouvislá a rozdělená na cca 30 samostatných částí.
P Od 90. let došlo k výrazné redukci útvarů AČR, kdy byla zrušena řada útvarů v okolí VÚ Brdy (např. tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále, atd.). Tím se výrazně snížilo využití VÚ Brdy v jeho jihozápadní části.
P VÚ Brdy poskytuje omezené možnosti výcviku, slouží primárně k výcviku dělostřelectva a základnímu střeleckému výcviku. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek na rozdíl od VÚ Libavá, Boletice a Hradiště. Nepoměr nutných nákladů na provoz a jeho využitelnost.
P Resort ministerstva obrany ušetří po dokončení pyrotechnické očisty prostoru přes 70 mil Kč ročně, které dříve sloužily k provozu Střediska obsluhy vojenských zařízení, a v současné době se z nich financuje pyrotechnická očista. Případné náklady na modernizaci výcvikových zařízení a ubytovacích kapacit lze na základě výcvikových možností považovat za zcela nelogické a nehospodárné. P Výcvik byl od poloviny roku 2012 zastaven, aby začala pyrotechnická očista. Proto se cvičí pouze v severovýchodní části újezdu, kde již bylo vytvořeno posádkové cvičiště pro 13. dělostřelecký pluk (560 ha).
www.acr.army.cz
