Uprostřed hlubokých lesů, v městečku Vieremä v samém středu Finska stojí fabrika, kde se vyrábějí silné stroje na kácení lesního porostu. V roce 1970 ji založil Einari Vidgrén. Už mu došla trpělivost se stroji, které měly každou chvíli nějaký problém a nedokázaly spolehlivě pracovat v extrémních klimatických podmínkách.
Zavřel se do garáže, dlouho tam něco kutil a nakonec vyjel s něčím, co na první pohled připomínalo hromadu šrotu, ale těžkou práci v lese to zastalo nadmíru dobře. Lidé z vesnice ten „úkaz" pojmenovali Ponsse, tedy jakýsi kříženec loveckého psa a vlka. Docela dobré jméno pro novou firmu.
Nyní ji vede jeho syn Juha Vidgrén, který se letos stal finským podnikatelem roku. Nad šálkem kafe v Monaku, kam přijel na světové finále soutěže, vypráví, že už tehdy podobné stroje existovaly, vyrábělo je třeba Volvo, ale jejich kvalita byla nevalná.
Stroje Ponsse však dokázaly ustát arktické zimy i tropické vedro a rychle se proslavily ve Finsku i za hranicemi. S tisícovkou prodaných strojů firma ovládá zhruba čtvrtinu světového trhu. Největší odbytiště pro Ponsse nyní představuje Rusko, kde mechanizace v lese dosud tolik nepostoupila.
„Teď už máme pochopitelně velkou konkurenci, podobné stroje vyrábí přímo ve Finsku americký John Deere či japonský Komatsu, který má továrnu ve Švédsku," říká Vidgrén. Na rozdíl od těchto gigantů, které vyrábějí prakticky vše od traktorů až po stavební stroje, se Ponsse specializuje jen na lesnickou techniku. „Jsou to stroje, které mají 20 tun, ale snažíme se, aby byly co nejšetrnější k životnímu prostředí, aby co nejméně ničily půdu," říká Vidgrén. A stejně jako osobní auta, jsou dnes i tyto těžké stroje napěchované elektronikou.
Šestačtyřicetiletý Vidgrén vysvětluje, že lesní kombajn dokáže sám spočítat, kde strom uříznout, a opracovaný kmen rozdělí přibližně na třetiny. Nejméně kvalitní dřevo putuje do celulózky, prostřední na pilu a z toho nejkvalitnějšího, které se nachází ve spodní části kmene, se vyrábí nábytek.
„Takový postup optimalizuje hodnotu lesa. Při tradičním způsobu těžby porazíte strom, kmeny přivezete k cestě a odvezete ty nejlepší části. Zhruba 30 procent dřevní hmoty ale ztratíte," vysvětluje Vidgrén.
Lesní kombajn, který stojí od 300 do 500 tisíc eur, zastane podle něj práci 12 až 14 mužů s řetězovou pilou.
„Mnoho lidí říká, že tyhle stroje berou práci dřevorubcům. Ale často to říkají ti, kteří nevědí, jak těžké je v lese na těžko přístupném místě při padajícím sněhu pracovat. Když ovládáte tuto mašinu, je to, jako byste řídili formuli 1. Kabina se díky stabilizaci počítačem při kácení ani nepohne," dodává Fin, který si rád po práci zahraje se svými kolegy hokej.
Stroj se dokonce dá propojit s mobilní aplikací, ve které je na dálku vidět, kolik stromů pokácel, jak rychle pracuje. „Máme tým 55 lidí, který se věnuje pouze vývoji softwaru," říká Vidgrén.
Dalším krokem by mohlo být použití elektromotorů, nyní jsou v nich dieselové motory MercedesBenz. „Sice elektrický pohon nyní testujeme, ale vzhledem k extrémním podmínkám a nízkým teplotám to je tak trochu výzva. Bude to ještě několik let trvat," odhaduje Vidgrén.
