MOST / Přípravy na otevření jezera Most veřejnosti jdou do finále. Ač jde stále ještě o dobývací prostor, okolí obřího jezera už vypadá více než přitažlivě. Naplno tu například probíhá výsadba a údržba stromů a další zeleně.
Rekultivovaná plocha nezahrnuje pouze zatopený lom Ležáky, ale i prostor kolem něj. Na dvakrát větší ploše, než zabírá samotné jezero, se rýsují zelené plochy. Jen vysazené lesy rostou na území větším než 280 hektarů. „Výběr dřevin a keřů závisí na půdních a terénních podmínkách konkrétního stanoviště," říká Josef Švec, vedoucí oddělení rekultivací střediska Kohinoor, které má jezero Most na starosti.
První rekultivace začaly už na konci 60. let minulého století, ještě během plné těžby uhlí. Nikdy se totiž netěžilo na celé ploše lomu najednou. Za téměř 50 let trvající lesnické rekultivace tu bylo vysazeno přes tři miliony stromků. V okolí jezera dnes převládají listnaté druhy jako duby, javory, lípy, břízy, habry a jeřáby. Z jehličnanů pak narazíte na borovici a modřín. „Tam, kde není vhodná půda, vysazujeme přechodně monokultury topolů a olší, které později nahradíme vhodnějšími dřevinami," dodává Josef Švec.
Růst lesa v takovýchto extrémních půdních podmínkách je ale běh na dlouhou trať. I z pohledu laika nelogické sázení stromů v hustých řadách má svoje opodstatnění. Prořezávky, kdy se pokácí rychle rostoucí stromy a nechají se ležet na místě, pak obohatí půdu a přilákají drobný hmyz a ptactvo. Společně tak pomáhají významnějším druhům přežít. Stromy, které rostou na bývalých výsypkách, totiž dosáhnou čtyřmetrové výšky klidně až za 15 až 20 let. A i když les nebude ani v budoucnu sloužit k hospodářským účelům, jako je třeba těžba dřeva, na houby si do něj lidé budou moci vyrazit.
Své opodstatnění mají také keře jako svída, ptačí zob, brslen nebo líska, které budou poskytovat úkryt drobným živočichům. I na vzniklé louky se vybírala speciálně namíchaná osiva vhodná do nehostinných podmínek. Aby se zachovalo správné složení a prospívání luk, je potřeba traviny sekat minimálně dvakrát ročně. S pěstební péčí na obrovských rekultivovaných plochách následně pomáhá několik desítek zaměstnanců z místních firem.
Na několika místech se nechala přírodě volná ruka k takzvané samovolné sukcesi, kdy do přirozeného vývoje člověk nezasahuje. „Někdy jde o těžko dostupná místa, která nelze běžně osázet, nebo je to v lokalitách, kde by to bylo finančně náročné," popisuje Josef Švec další druh krajiny, která vzniká na místě bývalého lomu a zabírá tři procenta z celé plochy. „V mnoha lokalitách ale vznikl hodnotný porost neplánovaně ještě před tím, než se k němu dostali odborníci na rekultivace. Byla škoda ho rušit, a tak byl ponechán svému osudu," vysvětlil Švec s tím, že celé toto území je rájem pro přírodovědce, kteří mají jedinečnou šanci pozorovat postupný vývoj nového celku. Na jižních svazích pod přesunutým kostelem pak vznikla spíše parková úprava krajiny, která by měla v budoucnu zpříjemnit pobyt návštěvníkům jezera.
Plán rekultivace museli mít těžaři připravený už od samého začátku těžby. „Celý projekt se ale během let neustále vyvíjel. Veškeré informace, jak postupovat, vychází z dlouhodobých zkušeností mnoha odborníků a specialistů v oboru rekultivační činnosti. Dodnes třeba čerpáme z poznatků od mezinárodně uznávaného odborníka Stanislava Štýse. Jednou z variant bylo i to, že se lom po vytěžení zasype skrývkou z vedlejšího lomu Bílina, ale nakonec se schválila varianta zatopením zbytkové jámy," připomíná Miroslav Seidl, vedoucí střediska Kohinoor, které patří pod Palivový kombinát Ústí, jenž zajišťuje rekultivace na více místech České republiky.
K financování revitalizace krajiny narušené těžební činností státních hnědouhelných podniků na území Ústeckého a Karlovarského kraje schválila česká vláda v roce 2002 postupné uvolňování 15 miliard korun. Peníze z těchto „ekomiliard" také částečně slouží na rekultivaci někdejšího lomu Ležáky. „V současnosti nám všechny náklady a peníze schvaluje Ministerstvo obchodu a průmyslu," přibližuje Miroslav Seidl finanční stránku věci.
Zatopená plocha jezera Most má velikost asi 320 ha a maximální hloubku 75 metrů. Úroveň hladiny je stanovena na 199 m n. m., což je přibližně 30 m pod úrovní okolního terénu.
