Ministři životního prostředí zemí EU se dnes na zasedání v Lucemburku shodli na jednotné vyjednávací pozici sedmadvacítky před klimatickým summitem COP29, který příští týden hostí Ázerbájdžán. Oznámil to podle agentury Reuters mluvčí Rady EU. Součástí pozice je mimo jiné důraz na potřebu vyššího podílu soukromých investic na financování zelené transformace v rozvojových zemích.
Ministři, včetně Petra Hladíka za Českou republiku, se dnes v Lucemburku sešli, aby doladili konečnou verzi unijní pozice. Shodli se mimo jiné na tom, že „změna klimatu je existenční hrozbou pro lidstvo, ekosystémy a biologickou rozmanitost, stejně jako pro mír a bezpečnost“, stojí v prohlášení po ministerské schůzce.
Na konferenci v Baku hodlá EU předložit „účinný, dosažitelný a ambiciózní globální cíl v oblasti financování klimatu“ a vyzve k ambiciózním klimatickým plánům, které by udržely cíl omezit globální oteplení o nanejvýš 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
Rada EU ve svém dnešním prohlášení podtrhla, že „soukromé investice budou muset poskytnout největší podíl požadovaných investic do zelené tranzice“.
Hladík před dnešním zasedáním řekl, že Česká republika chce spolu s dalšími státy takzvané jaderné aliance do textu prosadit zmínku, že do klimatické neutrality patří i jaderná energetika. Součástí této aliance jsou kromě ČR také Francie, Maďarsko, Polsko či Slovensko. Naopak Německo, Rakousko či Španělsko jsou tradičně proti uznání jaderné energie jako součástí úsilí o klimatickou neutralitu.
V tiskové zprávě o dnešním zasedání se pouze konstatuje, že Rada také zopakovala výzvu k „odklonu od fosilních paliv v energetických systémech spravedlivým, spořádaným a poctivým způsobem“, přičemž v tomto kritickém desetiletí je třeba urychlit kroky tímto směrem tak, aby bylo dosaženo cíle klimatické neutrality do roku 2050 v souladu s vědeckým pokrokem.
Vyjednávači budou ve dnech 11. až 22. listopadu v Baku jednat o novém cíli financování ochrany klimatu. Nahrazen má být současný závazek bohatých zemí poskytovat k tomuto účelu rozvojovým zemím 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně. Hlavní vyjednávač předsednictví COP29 dnes podle Reuters řekl, že jsou potřeba řádově biliony dolarů, ale realisticky může veřejný sektor poskytnout stovky miliard.
Zranitelné a rozvojové země chtějí mnohem vyšší cíl, ale EU a Kanada upozornily, že velký skok ve výši poskytovaných veřejných prostředků je nerealistický.
EU předtím vyzvala Čínu, druhou největší ekonomiku světa, aby se v plánu financování klimatu stala přispěvatelem. Zatím je Čína podle parametrů OSN stále považována za rozvojovou zemi.
ČTK
