Starosty obcí Plzeňského, ale i Středočeského kraje pobouřilo lobbování sociálních demokratů na ministerstvu obrany. Ti dosáhli toho, že ministr Martin Stropnický stáhl projednávání vládního návrhu na zrušení vojenského újezdu Brdy.

Návrh na zrušení újezdu už byl přitom ve Sněmovně a čekal na schválení, nově by se měl projednávat na březnové schůzi poslanců.

Ministr Stropnický se chce s návrhem ještě blíže seznámit. "Nepodlehl žádnému lobbingu, právě naopak. U takto důležité normy je naprosto logické, že chce nové vedení ministerstva detailně posoudit všechny její aspekty. Zákon totiž není pouze o zrušení Brd, ale i o vyčlenění obydlených území z ostatních vojenských újezdů a vzniku šesti nových obcí," vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Starostové kvůli odložení věci poslali ministrovi dopis. Nechtějí, aby ministerstvo a vláda ustupovaly přáním zastupitelstva Středočeského kraje a některým středočeským poslancům a senátorům, kteří chtějí vojenský prostor zachovat.

Podepsali se starostové obcí a měst Borovno, Dobřív, Hořovice (jako předseda mikroregionu Hořovicko, s výjimkou obce Chaloupky), Hrádek, Kamenný Újezd, Mirošov, Míšov, Rokycany, Skořice, Spálené Poříčí, Strašice, Štítov, Těně, Trokavec a Zaječov.

Obecní úřad ve Strašicích na Rokycansku a Muzeum Středních Brd vypracovaly návrh uspořádání území Vojenského újezdu Brdy už v roce 2011, v době, kdy se začalo mluvit o odchodu armády z Brd. Ve Středočeském kraji dlouho mlčeli.

"Byl to tedy jediný dokument zdola, se kterým ministerstvo obrany pracovalo," říká ředitel Muzea Středních Brd Martin Lang.

Podle tohoto návrhu, který by ochranu přírody řešil vyhlášením chráněné krajinné oblasti, by se mělo vrátit obcím to, co jim vzala vláda v roce 1949.

"Návrat těchto katastrů úzce souvisí s vodním hospodářstvím. Rokycany a další obce jsou například zcela závislé na zdroji pitné vody z Třítrubeckého potoka. Obce navíc budou moci ovlivňovat protipovodňovou ochranu," vysvětluje Lang.  Obce chtějí zajistit ochranu přírody a krajiny

Návrh, který se po určitých úpravách stal vládním, respektuje hranice rozvodí, administrativní rozdělení armádního území mezi Středočeský a Plzeňský kraj v poměru dva ku jedné a připojení katastrů zaniklých obcí ke svým sousedům. A také krajskou hranici procházející budoucí CHKO Brdy.

Z oslovených šestatřiceti obcí jich s návrhem souhlasilo třicet pět. Nesouhlasilo město Příbram a středočeský hejtman Josef Řihák.

"Středočeský kraj nikdy nepředložil jakýkoliv koncepční, natož pak ucelený názor na další společenský vývoj v oblasti Středních Brd. Pouze trvá na zachování vojenského újezdu, který už i armáda pokládá za zbytečný. Naše obce jsou přitom plně připraveny převzít správu svých původních katastrů," zdůrazňuje Martin Lang.

Středočeský hejtman Josef Řihák (ČSSD)

Obce tak chtějí zajistit ochranu přírody a krajiny, ochranu zdrojů pitné vody a zabezpečení proti povodním, jež mají původ v oblasti Středních Brd.

Chráněná krajinná oblast Brdy by byla i podle bývalého plzeňského hejtmana Milana Chovance z ČSSD dostatečnou zárukou pro ochranu přírody a zamezila by i případným spekulacím developerů.

Přesto ale dosavadní jistota, že zákon o vojenském újezdě bude v roce 2015 zrušen a brdské území bude mít o rok později, po téměř sedmdesáti letech, opět civilní správu, vzala za své.

Hospodaření by však mělo i v případě zrušení VÚ a budoucího CHKO zůstat v rukou Vojenských lesů a statků. "Území jako dřív zůstává v majetku státu a Vojenské lesy a statky jsou státním podnikem. Mají daleko rozumnější přístup k hospodaření než Lesy ČR. Zůstane také zachována zaměstnanecká struktura lesáků a nezaniknou pracovní místa," potvrzuje Lang.  Zachování vojenského újezdu prosazuje i šéf Sněmovny

Podle hejtmana Středočeského kraje Josefa Řiháka ale rušení Vojenského újezdu Brdy není v souladu s takzvanou Bílou knihou, kterou Armáda ČR představila v roce 2011.

"Rušení Vojenského újezdu Brdy je drahé a zbytečné. Pokud mají i nadále v Jincích zůstat dělostřelci a armáda tvrdí, že je tam chce, musí někde cvičit. A k výcviku stejně budou velkou část VÚ Brdy využívat. V Brdech je zachovalá příroda a zmíněné zásoby pitné vody ani vznik CHKO neochrání. Je daleko výhodnější pro Českou republiku zrušit raději Libavou, kde jsou mimo jiné i velké restituční nároky. Velkým nebezpečím pro turisty po případném zrušení VÚ Brdy zůstane nevybuchlá munice, od které nedokážou vojáci území zcela vyčistit. Na tyto oblasti tak bude stejně vstup zakázán," řekl Řihák.

"Za skutečnost, že se nám uprostřed Čech podařilo zachovat tak jedinečný kus čisté přírody, kterou Brdy bezesporu představují, můžeme poděkovat vojákům. Právě ti o zdejší území, ať již vědomě, nebo jaksi mimochodem, dlouhé desítky let pečují. A myslím si, že by to tak mělo být i nadále. Co se osvědčilo, neměli bychom rušit. A vojenský 'dohled' přírodě Brd skutečně svědčí," dodal Řihák.

Zachování VÚ Brdy žádá i Jan Hamáček z ČSSD, který je nyní předsedou Sněmovny PČR a naopak prosazuje zrušení VÚ Boletice. Objevily se i spekulace, že v Boleticích má Hamáček osobní zájmy. Na dotaz týdeníku 5plus2 to ale nekomentoval.

"Problému VÚ Brdy se věnuji dlouhodobě. Jsem přesvědčen, že rozhodnutí VÚ Brdy zrušit bylo unáhlené a celá věc nebyla dostatečně komunikována zejména s obyvateli dotčených obcí v okolí. I proto dlouhodobě volám po tom, aby celá otázka vojenských újezdů v ČR byla znovu otevřena a posouzena," sdělil Hamáček.