Moc bych si přál, aby každý měl vládu, která ho nebude otravovat, obtěžovat ani buzerovat, která na něj nebude valit nové předpisy a nařízení, ale bude jeho život zjednodušovat. Vláda ale nemůže žít život místo jednotlivců. Vláda nemá, jako to dělala s oblibou sociální demokracie, korumpovat lidi všemi možnými dávkami, na které nemáme. Nemůžeme si dovolit žít na dluh. Čím méně budeme občany omezovat, otravovat a regulovat, tím větší prostor pro svobodu a žití jejich vlastních životů jim dáme.

ROZHOVOR Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS, který je ministrem necelý rok, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz stručně bilancoval rok 2011 a nastínil i své priority do roku 2012. Hlavním úkolem vlády podle něho je, aby nebuzerovala a neobtěžovala občany novými regulacemi, ale nechala je svobodně žít jejich vlastní životy.

- Jak byste stručně zhodnotil rok 2011?

Kdybych ho měl vystihnout jedním jediným slovem, tak bych řekl, že byl rychlý. Byl to rok, ve kterém se mnoho věcí povedlo. Podařilo se schválit reformní zákony a dívám-li se na to z pohledu mého rezortu, tam se podařilo rozpohybovat a v některých případech i dořešit věci, které tam dlouho ležely a trošku už zasmrádaly. Třeba Zelenou úsporám.

- Čili považujte za jeden z klíčových úspěchů, že jste vyřešil problém programu Zelená úsporám...

Ten proces není na konci, ale fakt, že na začátku roku chybělo Zelené úsporám zhruba osm miliard korun a na konci roku jsme v plusu asi 120 milionů korun, je podle mě docela dobrý výsledek. Platí, že to je sice na úkor čtyř miliard pro obce, ale věřím, že i tady najdeme řešení.

- Které další věci se podle vás podařily?

Jsem rád, že se na Šumavě podařilo všechny strany dostat k jednacímu stolu. Ten příběh ale zdaleka nekončí. Řešíme problém, který vznikl před dvaceti lety. Dvacet let se vzájemně nekomunikovalo, jedna strana nemluvila s druhou. Představa, že to lze vyřešit ze dne na den, je lichá, ale myslím, že jsme hodně daleko. Od nového zákona nás dělí tři, možná čtyři drobné problémy.

Také jsem rád, že se podařily uskutečnit reálné věci v problematice ovzduší na severní Moravě, ať už jde o dobrovolné dohody či zákon o ovzduší, který je ve sněmovně. Podařilo se rozhýbat veřejnou debatu na téma lokální topeniště. Další věc je znepoplatnění průjezdu městem Ostrava. Od 1. ledna je také možné si žádat o příspěvek na výměnu kotlů v domácnostech v Moravskoslezském kraji. Kotle s lepší výhřevností jsou menší zátěží pro životní prostředí.

- Co si myslíte, že se naopak nepovedlo?

Stále máme problémy s evropskými fondy. Je to pořád jakási sisyfovská bitva, kdy my něco vyřešíme a máme pocit, že už jsme splnili všechny podmínky, které po nás bruselská byrokracie požaduje, ale pak najednou přijdou další a další požadavky. Někdy je to složité, abychom doložili, že bylo v pořádku něco, co se stalo před dvěma, třemi lety. Ale nikdo z nás u toho tehdy nebyl, ale ani nelze změnit, jak se to stalo. Problém evropských fondů tedy zůstává velmi složitý. To, jak naši předchůdci nastavili operační program hrozně složitě a administrativně náročně, je věcí, která nás bude ještě hodně dlouhou zaměstnávat.

- A co se podle vás příliš nepodařilo z hlediska vlády a celé republiky?

Nevím. Spíše si myslím, že se podařilo prosadit beze zbytku všechny reformní věci. Asi jsme všichni do jednoho mohli o něco více odkomunikovat a vysvětlit veřejnosti reformní kroky, na druhou stranu zase ten princip PR nepřeceňuji. Když někomu posunete moment odchodu do důchodu, či zpřísníte výplatu sociálních dávek, tak to nikdy nikde na světě nebude populární. Představa, že kdyby se to vysvětlilo, tak to lidé lépe přijmou, možná trošku platí, ale do značné míry omezeně.

- A jaké vidíte hlavní úkoly na příští rok, pokud jde o váš rezort?

Rád bych do konce dotáhnul nový zákon o Šumavě, aby tam byl konečně pořádek a fungovala tam jasná pravidla, a ne trochu džungle a trochu anarchie, jako to bylo v posledních mnoha letech. Dále nás česká hodně práce s operačním programem Životní prostředí a snad to posuneme zase o kousek dál, byť ty konečné výsledky budou spíše až někdy v roce 2014 či 2015. Nepochybně na nás dolehnou rozpočtové škrty a všichni už dnes víme, že ten schválený státní rozpočet bude potřebovat ještě nějaké změny a ty změny způsobí dopady i v rezortu. Budeme rušit některé organizace, které pod rezort kdysi spadaly, nebo je třeba slučovat dohromady, jako například slučujeme Českou geologickou službu a Geofond dohromady. Snažíme se ušetřit a to vždycky bolí.

- A jaké vidíte perspektivy naší země v příštím roce?

Já doufám, že se nenaplní takové ty katastrofické scénáře ekonomické krize. Myslím si, že mnohdy tím, jak o krizi mluvíme, tak tu krizi ještě více povzbuzujeme. Se zájmem budu také sledovat to, co se bude dít v Evropské unii. Problém EU je dnes zužován pouze na problém finanční či ekonomický, ale málo se mluví o tom, že jestli na něco platí termín krize, tak je to krize institucionální, tedy krize samotného principu a fungování Evropské unie. Existují legitimní otázky, jestli se osvědčilo to, na čem byla založena, zda je to funkční, zda to má budoucnost, jestli to občané vůbec přijali a jestli tomu věří. Jedna věc je něco podepsat a něco nařídit, druhá věc v demokratické společnosti je, zda to veřejnost přijme a identifikuje se s tím.

- Nemůže být jistým úskalím pro fungování vlády, že v ní jsou dvě strany, které jsou pro omezení bruselské centralizace a obranu národních zájmů a třetí strana Evropskou unii bezvýhradně podporuje?

V každé koalici budou vždycky debaty a spory. Kdyby v koalicích spory a různé názory neexistovaly, to by byl protimluv. ODS a TOP 09 mají mnoho podobných názorů, ale také mnoho programových odlišností. To je fakt a realita. Já jsem relativní optimista v tom, že byť během posledního roku nebyl den či týden, kdy by nebyl v novinách nějaký titulek, že existuje nějaký koaliční spor, se vždy podařilo nakonec s chladnou hlavou nalézt nějaký rozumný výsledek. Jak moc toto zvládneme příští rok v okamžiku, kdy se jedná o rok volební a jak moc si dokážeme udržet chladnou hlavu, pragmatismus a pocit zodpovědnosti za ozdravení a modernizaci České republiky, to je ve hvězdách, ale já si přeji, abychom to dokázali.

- Poslední otázka. Co byste popřál občanům do nového roku?

Každý si zaslouží přání dobrého zdraví. To je ze všeho nejdůležitější. Každému přejme, aby byl spokojený, aby byl šťastný a aby nebyl sám. Moc bych si přál, aby každý měl vládu, která ho nebude otravovat, obtěžovat ani buzerovat, která na něj nebude valit nové předpisy a nařízení, ale bude jeho život zjednodušovat. Vláda ale nemůže žít život místo jednotlivců. Vláda nemá, jako to dělala s oblibou sociální demokracie, korumpovat lidi všemi možnými dávkami, na které nemáme. Nemůžeme si dovolit žít na dluh. Čím méně budeme občany omezovat, otravovat a regulovat, tím větší prostor pro svobodu a žití jejich vlastních životů jim dáme.