Zdroj: Klatovský deník
Datum: 28.05.2007
Podtitulek: Národní park a obce na jeho území se spíše než na diskuse o kůrovci mají zaměřit na vzájemnou spolupráci, míní ministr životního prostředí.
Autor: MILAN KILIÁN
Rubrika: Klatovsko
Praha, Šumava/"Debata o podobě šumavského národního parku se vede už dlouho a to, co vidíme po orkánu Kyrill, potvrzuje, že je potřeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému vývoji." Tento přístup resortu životního prostředí nastínil po veřejném slyšení v Senátu ministr Martin Bursík.
"Správa parku však důsledně asanuje polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Takový přístup k nejcennějším územím je v evropských národních parcích samozřejmostí. Jedině tak můžeme pozorovat přírodu, která jde svoji vlastní cestou a poradí si bez lidské pomoci. Nevidím opravdu žádný rozumný důvod, proč bychom v českých parcích měli hledat nějaký jiný, originální, český přístup," dodal Bursík.
Ministrův mluvčí Jakub Kašpar doplnil, že na více než 80% plochy parku se důsledně asanují polomy a vývraty po orkánu Kyrill. Zbylých necelých 20 % se ponechává přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisíciletí. "Tento diferencovaný přístup doporučuje i expertní posudek, který by se zabýval hodnocením vlivů návrhu asanace na soustavu evropsky významných lokalit Natura 2000. Podle něj je navíc třeba zcela vyloučit zásahy proti kůrovci v horských a rašelinných smrčinách a v bučinách," dodal Kašpar.
Jednoznačně se podle něj ukazuje, že tam, kde se v horských oblastech v minulosti kácely stromy napadené kůrovcem a les se otevřel, popadalo výrazně více stromů než tam, kde se napadené stromy nechaly stát. "Kdyby zde v minulosti nebyly kácením kůrovcem napadených stromů vytvořeny holiny, které vpustily do porostů vítr, dnešní polomy by byly mnohem menší. Jedinou možností, jak tento nastartovaný koloběh otevřená porostní stěna - > polom - > asanace - > nová porostní stěna - > nový polom zastavit, je přestat s asanací. Smrky sice napadne kůrovec, ale suché stromy a pahýly budou fungovat jako větrolam. Pod jejich ochranou může růst nový, přirozený les. To potvrzují i zkušenosti z národního parku na bavorské straně Šumavy. Obnovující se zdravý les pod uschlými stromy je pro další vývoj krajiny rozhodně lepší než pusté holiny, vzniklé při kácení stromů kvůli kůrovci," uvedl Kašpar.
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ve spolupráci s odborníky z vysokých škol a lesnických výzkumných ústavů také provedla předběžnou analýzu rizik možného šíření kůrovce po vichřici. Stanovila další postup ochrany lesa před kůrovcem přesně podle diferencovaného přístupu a podle předpokládaných dvou variant - standardní a kritické - dalšího šíření kůrovce do roku 2009. Postup respektuje požadavky na ochranu lesů, které sousedí s národním parkem.
"Diskuse mezi Správou Národního parku Šumava a obcemi by se měla v budoucnosti soustředit více než na lýkožrouta smrkového na takové možnosti rozvoje šumavských obcí, které budou šetrné k národnímu parku. Ochrana unikátní přírody si vyžaduje spolupráci s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Šumava tak zůstane mezinárodně uznávaným národním parkem a tento statut se diferencovaným a přírodě blízkým způsobem péče o nejcennější partie posílí. Národní park bude obcím aktivnějším partnerem při rozvoji šetrné turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku. Šumava nestojí o zákopové války, ale o spolupráci," zdůraznil na závěr ministr Bursík.
Ministerstvo životního prostředí:
K rozsáhlým velkoplošným vývratům a polomům došlo v následujících lokalitách: Polom - Plesná - Ždánidla, Černá hora, okolí Kalamitní svážnice pod Třístoličníkem. Ve všech těchto případech šlo o lokality v minulosti významně ovlivněné nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvislé porostní okraje starých holin a na holinách izolované ostrůvky geneticky cenných více než 140 let starých smrků větru neodolaly. Rozptýlenými polomy jsou postiženy především nižší polohy národního parku a významně také porosty obhospodařované obcemi, např. městem Kašperské Hory. Větrem byly nejvíce postiženy porostní stěny na okrajích starších holin vzniklých v minulých desetiletích působením větru a asanacemi kůrovce, poškozeny byly také porosty v nedávné minulosti proředěné nahodilou těžbou.
MILAN KILIÁN
Foto - Už od ledna, kdy na Šumavě popadaly stovky tisíc kubíků dřeva a začaly se likvidovat následky řádění orkánu, se vedou diskuse o tom, kde padlé stromy nechat ležet a kde je naopak odstranit. Podle Bursíka se má nechat na místě zhruba každý pátý strom.
Ilustrační Foto - Deník/Milan Kilián
