Stokrát jsme slyšeli od ministra životního prostředí Richarda Brabce jeho sliby o tom, že přijetím novely zákona č. 114/1992, Sb. o ochraně přírody a krajiny se zvýší bezzásahové území v Národním parku Šumava na max. 26 % jeho rozlohy. Tím klamal veř
Ministr má pravdu v tom, že nová zónace nebyla doposud projednávána a schválena. Tedy, že součet přírodních a přírodě blízkých zón není 51 %. Je pravdou, že uvedená novela zákona umožňuje v zóně přírodě blízké zasahovat proti kůrovci, ve skutečnosti to však není možné. Od 1. července 2017 platí "Příkaz ředitele o způsobu péče o ekosystémy NPŠ v dílčích plochách" a "Příkaz ředitele - postup proti kůrovcům v členění porostů podle dílčích ploch a s ohledem na jádrové území výskytu populace tetřeva hlušce".
Přílohou uvedených příkazů jsou "mapy dílčích ploch". Z těchto map je pouhým okem zřejmé, že dílčí plocha A+B zaujímá nejméně 51 % území NP Šumava na pozemcích ve vlastnictví státu. V příkazech ředitele NP jsou vyjmenovány povolené zásahy v jednotlivých dílčích plochách zejména tyto: 1.) Dílčí plocha A (tmavě zelená v mapě). 2.) Dílčí plocha B (světle zelená v mapě). V dílčí ploše A+B se neprovádí žádná protikůrovcová opatření, tj. nezpracovávají se stromy vyvrácené a polámané větrem a kůrovcem napadené. Zde se nesmí vysazovat stromky a to ani buk a jedle, které v těchto lesích vymřely a bez lidského zasahování tam nikdy nebudou. Stejný zákaz pro výsadbu platí pro dílčí plochu C, D1, D2. 3.) Dílčí plocha C (růžová v mapě). Zpracování kůrovcových stromů či polomů a vývratů lze provádět pouze na mimořádné povolení. Část dílčí plochy C je územím s výskytem tetřeva a v něm nelze žádné zásahy realizovat. 4) Dílčí plocha D1 (tmavě modrá v mapě), dílčí plocha D2 (světle modrá v mapě), dílčí plocha D3. V uvedených plochách se sice může zasahovat proti kůrovci, ovšem na její části se vyskytuje tetřev hlušec, a proto je tam zakázáno zasahovat. Výskyt tetřeva je vymezen na příslušných mapách. Získání výjimky na kůrovcové zásahy v dílčích plochách C, D1, D2, D3 je téměř nemožné a vedení Správy NP o ně nemá zájem a pokud je udělí, tak je mnohdy pozdě.
Lesníci na územních pracovištích NP Šumava sami označují výše uvedené plochy vzrostlých a starých lesů za "lesy určené k postupné likvidaci". K tomu lze dodat, že se jedná o cca 12 000 ha lesů, které v budoucnu uschnou v důsledku fanatické ochrany přírody a s podporou ekoteroristů z tzv. ekologických organizací. Dle ministra Brabce je v NP Šumava 24 % bezzásahového území - jak nedávno napsal do tisku - a žádné nové mapy neexistují. Občané - pokud nevěříte - zajděte si na Územní pracoviště NP v Prášilech, Srní, Modravě, Borové Ladě, Českých Žlebech a Stožci. Tam si vyžádejte, aby Vám ukázali nové mapy, kterými se řídí. Ptejte se a třeba Vám řeknou zatím tajná čísla o tom, jakou rozlohu přesně zaujímají jednotlivé dílčí plochy.
Petr Martan poradce v lesnictví a životním prostředí lídr kandidátky SPO - Jihočeský kraj
