VÁCLAV JANOUŠ
Kontroloři přišli na to, že správa parku získala za posledních pět let na dotacích 1,3 miliardy korun. Na účtech má přebytky a pořádá školení za statisíce korun. Zlaté časy však nejspíš skončí.
ŠUMAVA Školení zaměstnanců za stovky tisíc korun, cyklostezky nebo parkoviště v přírodě s asfaltovým povrchem za miliony korun a žádné starosti, zda budou peníze na provoz, či nikoliv, vždy jich přece byl dostatek. Tak se posledních pět let hospodařilo v Národním parku Šumava podle kontrolorů z ministerstva financí, kteří zkoumali, za co správa parku utrácí.
„Je pozoruhodné, že za posledních pět let neměl šumavský park žádné finanční problémy, peněz tam plynulo dost, na účtech jsou přebytky a ruka páně ze státního rozpočtu byla otevřená. Jen na dotacích získal park za toto období 1,3 miliardy korun,” shrnul závěry kontroly Robert Šíp, vedoucí oddělení veřejnoprávní kontroly na ministerstvu financí.
Prověřovat, jak správa parku hospodaří s miliardami korun, začalo ministerstvo poté, co minulému šéfovi resortu Eduardovi Janotovi poslal v dubnu bývalý premiér Miloš Zeman otevřený dopis. K němu se přidali i další politici.
„Tok peněz na Šumavu se v dalších letech rozhodně omezí. Musí pocítit, obzvlášť v době, kdy se všude šetří, že státní rozpočet není dojná kráva,” dodal Šíp.
Kdo se účastnil školení?
Jeden příklad za všechny: státní organizace neváhala utrácet za školení a vzdělávání svých zaměstnanců stovky tisíc korun. Za poslední dva roky si například vedení národního parku objednalo školení na manažerské dovednosti a koučink za více než 860 tisíc korun. To zarazilo i kontrolory: není totiž jasné, zda zaměstnanci vůbec takové školení potřebovali, a u jednoho semináře ani není zřejmé, kdo se jej účastnil a jaké dovednosti získal. Správa parku se brání, že školení jsou potřeba - vlastní personální oddělení park nemá.
„Už dnes jsou školení levnější než ta, které samo dělá ministerstvo financí. A využíváme pouze osvědčené firmy ve veřejné správě a bedlivě sledujeme, aby nedocházelo k neuváženým výdajům,” argumentoval ředitel správy parku František Krejčí.
Odráží i kritiku, že některé cyklostezky by nemusely být celé asfaltové, ale stačil by třeba štěrkový povrch. „Naopak, obce často chtějí, aby stezky byly celé asfaltové amohli je využívat i in-line bruslaři. Mnohde jsou prudké úseky, které musejí být zpevněné, protože jinak je zničí voda,” doplnil Krejčí, jehož organizace ročně hospodaří s rozpočtem 600 až 700 milionů korun.
Ředitel je s výsledkem spokojen
Trestní oznámení na vedení šumavského parku ministerstvo financí i přes své výtky nepodá. Podle kontrolorů nebyly peníze zneužity. „Nedošlo k porušení účelovosti, ale otázka je hospodárnost,” podotkl Šíp.
Ředitel Krejčí je s výsledkem kontroly spokojen. Že stát přitáhl kohoutky peněz, už však správa parku pocítila. „Dostáváme menší příspěvek na mzdy i provoz a úsporná opatření musíme dělat ve všech činnostech,” dodal.
Senátor Tomáš Jirsa, který je kritikem současné péče o lesy na Šumavě, zase řekl, že hospodaření správy parku je až druhotným problémem. „Škody, které páchají v lesích, jsou daleko větším problémem než hospodaření,” komentoval Jirsa.
Chová se Správa Národního parku Šumava hospodárně?
Pište na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
***
„Sledujeme, aby nedocházelo k neuváženým výdajům.” František Krejčí ředitel Správy NP Šumava
