Nadšení ochranářů, ale i obavy ze strany radnic a handrkování mezi ministerstvy. Plánované rozšíření evropsky významných lokalit o Labské údolí provázejí emoce.
SEVERNÍ ČECHY S trochou nadsázky boj o každého brouka a každý metr chráněného území řeší v těchto dnech vláda. Úředníci totiž mají už jen několik měsíců na to, aby rozhodli o konečné podobě národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL). Evropská komise požaduje jeho doplnění do ledna 2016 a týká se to i Ústeckého kraje.
Jaké z 55 nominovaných lokalit na seznamu soustavy Natura 2000 nakonec skončí, nechává Evropská komise na národních vládách. V případě Česka si však vymínila doplnění sedmi konkrétních míst, mezi nimi i výrazné rozšíření chráněné lokality Labské údolí. Nyní spadá na seznam údolí severně od Děčína až k hranicím, po úpravě by se ochrana týkala prakticky celého kaňonu už od Litoměřic. „Evropská komise trvá na zařazení lokalit na Labi do seznamu evropsky významných lokalit od roku 2006, a to na základě odborných vědeckých podkladů," uvedla Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva životního prostředí. Ochranu si podle ministerstva zaslouží například populace bobra evropského nebo modrásků očkovaného a bahenního, ale také zdejší bahnité břehy řek, suchá vřesoviště, skalní trávníky nebo suťové lesy.
Jenže právě podkladové informace, na základě kterých chce ministerstvo životního prostředí rozšířit ochranu Labského údolí, označilo za nedůvěryhodné ministerstvo dopravy. „Závěry byly podle nás přijaty na základě chybných biogeografických dat a jejich nedostatečné analýzy. Říční náplavy na Dolním Labi jsou velmi specifické a nejsou zcela reprezentativní. Přesto mají být chráněny coby evropsky významná lokalita Labské údolí, aniž by byly v reprezentativnější podobě chráněny například v rámci lokality Poodří," upozornil mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar s tím, že resort s návrhem na rozšíření ochrany v této podobě nesouhlasí. Právě ministerstvo dopravy zamýšlí na Labi vybudovat jez pro splavnění Labe.
O konečné podobě navrhovaných evropsky významných lokalit nyní jednají úředníci ministerstev v rámci meziresortního řízení. Petra Roubíčková z resortu životního prostředí však upozornila, že z hlediska takzvané směrnice o stanovištích lze při vymezení hranic lokalit hledět pouze na odborná kritéria. „K hospodářským, sociálním a ekonomickým aspektům se nesmí přihlížet, pokud by dané změny výrazně ovlivnily podobu lokality a ochranu stanovišť a druhů," dodala.
Výsledky jednání netrpělivě sledují také v Děčíně. Primátorka města Marie Blažková už dříve vyjádřila obavy, že rozšíření evropsky významných lokalit zkomplikuje další rozvoj Děčína. „Každá změna, nová lavička, úprava lesní cesty, případně nové herní prvky v lesoparcích by potom podléhaly vleklým schvalovacím procesům," sdělila primátorka. V Děčíně by do nové podoby ochrany spadala celá Pastýřská stěna, Kvádrberk, oblast Horního, Prostředního a Dolního Žlebu a Čertovy vody. „S děčínským magistrátem jsme v poslední době rozšíření evropsky významné lokality intenzivně řešili. S ohledem na probíhající mezirezortní řízení bude určitě docházet k úpravám návrhu hranice, a to zřejmě i u Pastýřské stěny," podotkl Petr Kříž, ředitel ústecké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny, která pro ministerstvo životního prostředí zajišťuje odborné podklady pro rozšiřování evropsky významných lokalit. Poukázal také na to, že instalace laviček nebo podobných turistických prvků neohrožuje předměty ochrany, a proto v tomto případě omezování rozvoje nehrozí.
Také ministerstvo životního prostředí upozorňuje, že obavy ze zpomalení rozvoje měst nejsou na místě. „Hranice lokality byly vymezeny s maximálním ohledem na stávající zástavbu a infrastrukturu, proto je její návrh nespojitý. Zástavba je tak součástí návrhu jen omezeně a jsou zahrnuty převážně pouze okolní území s převahou lesních porostů," vysvětlila Petra Roubíčková.
